reklama
 
 

Uprchlická krize v Evropě skončila. Letos přijde čtvrtina uprchlíků z roku 2015, celosvětově 0,5 %

9. 3. 2017
Počty uprchlíků mířících do Evropy se radikálně snižují. Německo jich v roce 2016 přijalo o dvě třetiny méně než v předchozím roce, Rakousko o polovinu. Celkově do členských zemí EU dorazilo loni přibližně 370 tisíc běženců, v roce 2015 to byl přitom víc než milion. Pro letošní rok UNHCR odhaduje Evropě příliv zhruba čtvrt milionu uprchlíků, tedy další viditelný pokles v celkových číslech. Podle OSN povedou jejich hlavní trasy hlavně do Itálie, méně už do Řecka.
Doporučujeme

Praha - Do Evropy se vydá v letošním roce za novým životem přibližně čtvrt milionu uprchlíků, předpovídá ve své nejnovější analýze Vysoký úřad komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Pokud se tento odhad potvrdí, znamená to další výrazný pokles v počtu žadatelů o azyl nebo mezinárodní ochranu na území Evropské unie.

V roce 2015 překročilo hranice EU přibližně milion běženců, loni už jenom 387 tisíc.

Pokles dokládají taky německé a rakouské statistiky. Německo v roce 2015 přijalo 890 tisíc uprchlíků, loni už pouhých 280 tisíc. Rakousko předloni registrovalo 90 tisíc žádostí o azyl nebo mezinárodní ochranu, v roce 2016 už jen 42 tisíc.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) potvrdila, že zásadní zlom nastal po dohodě EU a Turecka o uzavření takzvané balkánské trasy. Tedy cesty, po které lidé přeplouvali z Turecka do Řecka moře a mířili dál do západní Evropy.

Dohoda, v jejímž rámci Unie poskytla Turecku finance na náklady s uprchlíky výměnou za to, že jim Ankara neumožní cestovat do Evropy, začala platit loni v březnu.

Loni proto dorazilo do Řecka v průměru tisíc běženců denně, v roce 2015 byl přitom denní průměr 2800 osob.

Potvrzuje se navíc i trend, o kterém na konci minulého roku mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel české Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Ten mluvil o tom, že Syřané, Iráčané nebo Afghánci zkoušejí do Evropy projít hlavně trasou přes Řecko. I současné statistiky potvrzují, že lidé těchto národností se - navzdory kritickým scénářům - nepřesunují na sever Afriky, aby se odtud pokoušeli dostat na starý kontinent z Libye nebo Egypta.

Mezi migranty, kteří loni dorazili k italským břehům z Afriky, převládají Nigerijci (20 procent), Eritrejci (11 procent) a Gambijci (7 procent). Tedy lidé ze subsaharské Afriky.

Zároveň ale experti na migraci připomínají, že se o žádný mohutný příliv lidí z Afriky do Evropy nejedná. "Černý kontinent" má 1,3 miliardy obyvatel, z nich k břehům Itálie nebo Španělska loni připlulo pouhých 181 tisíc. Tedy 0,014 procenta obyvatel Afriky. 

"Mluvit dál o evropské migrační krizi je paradoxní v globálním kontextu. Do Evropské unie zamířilo v roce 2015 pouhé půl procento z víc než 65 milionů uprchlíků na celé planetě. Přesto stále slyšíme názory, které situaci hodnotí dramaticky a varují před pokračující ,nekontrolovanou invazí‘," píše ve své analýze Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci.

Členské státy EU se taky posouvají v posuzování žádostí o poskytnutí azylu nebo mezinárodní ochrany podle zemí původu žadatelů. 

Podle Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) jsou Syřané úspěšní v 98 procentech podaných žádostí a Eritrejci v 91 procentech.

Naopak nulovou šanci už mají v EU žadatelé ze Srbska, Kosova nebo Albánie. Německo loni navíc rozhodlo, že nárok na azyl už v této zemi nebudou mít Tunisané, Alžířané a Maročané.

autor: Martin Novák

reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama