Letecké koridory jsou přetížené, varují ruští dispečeři

ČTK ČTK
20. 7. 2014 21:21
Nad Rostovem na Donu odvrátili dispečeři možnou kolizi šesti dopravních letadel.
Foto: Aktuálně.cz

Moskva/Paříž - Ruští letoví dispečeři varují před přetížením leteckých koridorů nad jihozápadem Ruska, kam zamířily mnohé letecké společnosti po pádu malajsijského letadla nad východní Ukrajinou. Oznámila to dnes ruská agentura RIA Novosti.

Podle ruských dispečerů například provoz v koridorech nad Rostovskou oblastí "překračuje všechny normy".

Moskevský rozhlas dnes informoval, že ráno přímo nad městem Rostov na Donu odvrátili dispečeři možnou kolizi šesti dopravních letadel, která se v jednom okamžiku ocitla ve stejné letové hladině. Incident prý vyšetřují letečtí komisaři. Podle dispečera Sergeje Kovaljova v sobotu každou hodinou protínalo nebe nad Rostovem na 52 letadel.

"Mnohé linky, především ruské, změnily po pádu malajsijského boeingu své trasy. Situace otevřeně řečeno překračuje všechny normy," řekl Kovaljov a dodal, že letový provoz je třeba upravit, protože nynější stav je nebezpečný.

Znepokojen katastrofou na Ukrajině je šéf dubajské letecké společnosti Emirates Tim Clark. V Paříži dnes navrhl svolat mezinárodní konferenci, na které by si globální letečtí přepravci ujasnili, jak na situaci kolem sestřeleného boeingu reagovat. Emirates jsou největší leteckou společností na Blízkém východě.

"Komunita musí reagovat jako celek, protože tento čin je absolutně nepřijatelný a pobuřující. Nesmíme tolerovat, že se letadla stanou terčem regionálních konfliktů, které s leteckou dopravou nemají nic společného," řekl Clark.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 25 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy