Na týden v "ponorce". Tým z ČVUT bude zkoumat i vliv tlaku a vlhkosti na elektroniku

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 18. 8. 2020 9:25
Matyáš Šanda a František Harant se v pátek ponořili do desetimetrové hloubky v přístroji s názvem Hydronaut. V zatopeném lomu Jesenný u Železného Brodu by měli strávit týden, což by byl český rekord v délce pobytu pod vodou.
Hydronaut před startem.
Hydronaut před startem. | Foto: archiv Kateřiny Bernardové

Konstruktér Hydronautu Šanda charakterizuje své "dítě" jako hybrid mezi potápěčským kesonem a ponorkou. Anebo jako simulátor kosmických lodí či zařízení pro záchranné složky.

Hydronaut Matyáš Šanda
Hydronaut Matyáš Šanda | Foto: Aktuálně.cz

"Potápěči" Šanda s Harantem budou v Hydronautu plnit nejrůznější vědecké úkoly pražské ČVUT, jako je třeba snižování vlhkosti a řízené kondenzace vodních par v prostředí habitatu. Mezitím je jiná pětice potápěčů bude dvakrát denně zásobovat potravinami, předávat jim další zadání vědců a odnášet biologický odpad.

Původně měli spolupracovat ještě s týmem KOSMOW, který se měl zaměřit na zkoumání života a práce lidí v izolovaných podmínkách a za extrémní zátěže. Měl přinést data i pro daleké cesty do vesmíru - o tom, jak je posádka může psychicky snášet.

Tým psychologů ale nedlouho před ponořením stroje z projektu ustoupil. Programový ředitel Hydronautu Aleš Fiala odmítl komentovat podrobnosti. "Je nám to líto. Pokračujeme nicméně dál. I bez týmu KOSMOW se s pomocí speciálních čidel zaměříme na zkoumání životního prostředí, měření plynů a celkový systém podpory života ve velké hloubce."

Například už jen vlhkost a tlak podle Fialy "zabíjí" elektroniku v podobných zařízeních, jako je Hydronaut. "A my bychom rádi ve spolupráci s ČVUT zjistili, jak se to děje a zda tomu lze předejít," vysvětluje.

K dalším vědeckým experimentům patří zjišťování složení světelného spektra v uzavřeném atypickém prostředí či zkoumání tvorby "hormonu spánku" melatoninu v lidském organizmu.

Hydronaut Matyáš Šanda
Hydronaut Matyáš Šanda | Foto: Aktuálně.cz

Před dvaatřiceti lety byl v Československu proveden podobný experiment Štola 88, jako byl původní cíl Hydronautu. Československá akademie věd tehdy zkoumala chování lidí v krizových situacích při delším odloučení.

Multidisciplinární projekt sociologa Jaroslava Sýkory simuloval tehdy cestu k Marsu. V bývalé důlní štole v Tišnově vznikla imitace kosmické lodi, kde byly po tři týdny od okolního světa izolovány dvě šestičlenné "vesmírné posádky" dobrovolníků. V jedné z nich byla žena. Do vědeckého experimentu Štola 88 bylo zapojeno na 60 lidí.

"Asi jsme tehdy o hodně předběhli dobu," říká nyní bývalý šéf Centra pro výzkum stresu Sýkora.

"Na světě je jen pár vědeckých zařízení, která se věnují izolaci lidí pod zátěží při dlouhodobých kosmických letech," dodává veterán a otec psychologických a biomedicínských testů lidí během přípravy na lety do hlubokého kosmu.

Vysvětlení čtenářům

Původní článek pojednával o společném projektu Hydronautu a KOSMOW a měl jinou podobu než nyní. Redakce článek upravila kvůli nečekané změně v projektu.

Video: Sonda řekne víc o vodě a kometách, míní šéf kosmické kanceláře Jan Kolář

O kometách se podle šéfa České kosmické kanceláře Jana Koláře říká, že jsou to nosiče vody a možná i života. Sonda Rosetta podle něj může zjistit, jak to s vodou na kometě doopravdy je. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy