Letošek byl rok požárů. Pokud přijdeme o pralesy, změní se klima na celé planetě

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
31. 12. 2020 23:07
Začalo to Austrálií, pokračovalo na Sibiři, v létě v Amazonii a na podzim na západním pobřeží USA. Lesní požáry letos zaznamenaly obzvláště silný rok. Někde za ně mohli lidé, většinou však hořelo kvůli extrémně suchému a horkému počasí. Ocitli jsme se tak v začarovaném kruhu. Čím víc lesy a pralesy mizí, tím rychleji se planeta otepluje. A čím je planeta teplejší, tím ničivější požáry jsou.
Požáry v amazonském pralese.
Požáry v amazonském pralese. | Foto: Reuters

V Amazonii se i letos opakoval scénář z posledních let: kácením a vypalováním ubývá největší deštný les na světě rekordním tempem. Do panenské přírody, která je domovem tří milionů druhů živočichů a rostlin, vjíždějí buldozery, pak nepropustnou džungli vypalují místní farmáři, kteří hledají pastviny pro svůj dobytek.

Staví se silnice, budují doly na těžbu zlata, vypalují se pole na pěstování palmy olejné, těží se dřevo. 

Letos se v Amazonii odlesňuje nejrychleji za posledních 12 let, zjistila brazilská vesmírná agentura Inpe ze satelitních snímků.

Obecně se deštné pralesy rozprostírají v rovníkových oblastech Ameriky, jihovýchodní Asie a Afriky. Podle americké environmentální organizace Rainforest Action mizí v těchto třech oblastech každých pět sekund jeden hektar pralesa.

Oheň patří do přirozeného cyklu lesa, jenže sucho, vysoké teploty a vítr rozšiřují lesní požáry do extrémů. Nedá se proto říct, jestli je pro lesy větší hrozbou člověk, nebo ohřívající se klima. Americký stát Kalifornie letos zaznamenal historicky nejmasivnější lesní požáry. Už dvě léta po sobě také hoří Pantanal, největší mokřad světa ležící na hranicích Brazílie a Bolívie.

V této oblasti obvykle alespoň trochu prší i během letního období sucha, ale v posledních dvou letech v tuto dobu nepršelo vůbec. Proto jsme byli poslední dva roky svědky toho, jak mokřad, který by měl být plný vody, je tak suchý, že hoří.

Proč je důležité zachránit pralesy

Čím méně bude pralesů, tím teplejší a sušší bude klima. Pralesy udržují vláhu a v podstatě recyklují vodu. Dokážou vypařit i absorbovat obrovské množství vody.

"Když vykácíte kus deštného lesa, má to dopad na okolí. Bude sušší a teplejší. V takovém prostředí pak uhyne další vegetace. Tenhle efekt se zvětšuje přímo úměrně k tomu, jak se zvětšuje kus vykáceného lesa. Kácením zvyšujete sucho a teplo a můžete tím zničit i zbytek pralesa, který necháte stát," uvedla pro server Aktuálně.cz hydrobioložka Cynthia Gerlein-Safdiová z Michiganské univerzity v USA.

"Amazonský prales je tak velký, že až 40 procent srážek, které v té oblasti spadnou, pochází z pralesa. Jedna část pralesa vodu vypaří a ta pak spadne o pár kilometrů dál," popisuje americká vědkyně. "Čtyřicet procent vody je opravdu hodně. Vytváří se tak vlastní mikroklima. Voda, která naprší v pralese, pochází z pralesa. Takže když ho vykácíte, přijdete v podstatě o 40 procent z přísunu vody. To je obrovský dopad."

Vědci v této souvislosti mluví o takzvaném bodu zlomu, kdy už prales není možné zachránit. Odlesní se natolik velká část, že zbytek uschne. Když prales zmizí, zmizí také vláha, kterou zadržoval. Pravděpodobně by se na místě dnešního amazonského pralesa objevila savana. "To ale jen v případě, že bychom prales vykáceli a pak ho nechali být. Většinou se ale kácí kvůli tomu, aby vznikly pastviny nebo pole na pěstování nějaké plodiny," uvažuje Gerlein-Safdiová.

Určitě by se však podle ní proměnilo klima celého regionu. A kdyby se vykácely nebo vypálily všechny deštné pralesy na světě, mělo by to dopad na celou planetu.

"Můžeme si představit, že všechna ta voda, kterou deštné pralesy zadržují, by zůstala v atmosféře. To by znamenalo vlhčí atmosféru, která by tím nahromadila více tepla. Naopak na povrchu by bylo větší sucho," popisuje černý scénář hydrobioložka.

Obří zásobárna uhlíku

"Asi největší hrozbu ale představuje to obrovské množství uhlíku, které by se uvolnilo," upozorňuje Američanka. "Kdybychom najednou vykáceli celý amazonský prales, v půdě by dál docházelo k rozkladu a veškerý uhlík by se uvolnil do ovzduší."

Když les roste, absorbuje a ukládá uhlík, což může trvat třeba dvě stě let. Když dospěje do určitého stáří, je uhlíkově neutrální. To znamená, že fotosyntézou absorbuje stejné množství uhlíku, jaké zároveň uvolňuje přirozeným procesem rozkladu půdy. Takže většina deštných pralesů, včetně toho amazonského, je uhlíkově neutrální. Vykácení rovnováhu naruší.

Ve snaze udržet ji a bojovat proti oteplování klimatu mnoho států a organizací sází stromy. Obnovu pralesa je ale podle americké vědkyně nemožné provádět tímto způsobem. 

"Podobné snahy vidíme například v Číně, kde se v subtropech pokoušejí sázet stromy. A zjišťují, že sice můžete vysázet les, ale nevytvoříte biodiverzitu. V takto zrekonstruovaných lesích nevznikne rozmanitý život v živočišné říši nebo u hmyzu. Například místo několika druhů včel se jim tam vrátil jen jeden druh, protože ho nalákal jeden druh stromů, které vysázeli," dodává.

Přirozená obnova tropického lesa pak může trvat třeba sto let. Nejde jen o to, aby vyrostly stromy, ale o obnovu celých ekosystémů.

Ani koronavirus proces nezastavil

Rok 2020 byl pravděpodobně jedním z nejteplejších za poslední desítky let, uvádí Světová meteorologická organizace. Ani útlum výroby kvůli pandemii koronaviru, který krátkodobě přinesl pokles produkce skleníkových plynů, nestihl sezonu požárů zmírnit.

Klima se mění příliš rychle a sama příroda nestíhá reagovat. Lesy se stejně jako zvířata i lidé dokážou přizpůsobovat a na oteplování planety se adaptují. Jenže příliš pomalu. 

"Už teď pozorujeme, že například v horách se určitá vegetace posunuje do vyšších nadmořských výšek, kde je teď tepleji, ale v minulosti tam kvůli nízkým teplotám růst nemohla," dodává Gerlein-Safdiová z Michiganské univerzity. "Rostliny obecně jsou ale bohužel velmi pomalé a klimatická změna probíhá příliš rychle."

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Planeta v nouzi, speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.

Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.

Projekt vznikl za podpory  E.ONMONETA Money BankVodafone

V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:

Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:

Dále jsme napsali:

 

Právě se děje

Další zprávy