Svědectví lékaře z Indie: Situace je nepředstavitelná, na umírání jsem si zvykl

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
5. 5. 2021 12:34
Indii dál drtí obrovský nárůst případů koronaviru. V úterý země oficiálně překročila hranici 20 milionů nakažených, odborníci se ale shodují, že skutečná čísla jsou mnohem vyšší. Denní přírůstky se pohybují okolo 350 tisíc nově nemocných a stále rostou. Zdravotníci se už o pacienty nezvládají starat. Deník Aktuálně.cz získal svědectví lékaře přímo z indické Bombaje.
Pohřeb 65letého Inda, který zemřel na covid ve městě Ahmedabad.
Pohřeb 65letého Inda, který zemřel na covid ve městě Ahmedabad. | Foto: Reuters

"Momentálně to tu vypadá jako klid před bouří. Hodně se bojíme, že Bombaj půjde do úplného lockdownu. Opravdu pracujeme velmi tvrdě, abychom všechno připravili, ještě než se situace zhorší víc," popisuje situaci z místa Gutam Harigovind, který pracuje pro mezinárodní organizaci Lékaři bez hranic.

Stát, ve kterém působí a do nějž spadá právě Bombaj, představuje 20 procent všech nových případů v Indii. Každý pátý pacient pochází odtud. 

"Představte si nemocnici s tisícovkou postelí. Máme tu 28 oddělení, k tomu akutní příjem nebo nehody. Všechno to je ale v provizorním kovovém stanu. Nikdy jsem nic takového neviděl. Nemocnice splňuje některé standarty, ale rozhodně pro současnou situaci v Bombaji není ideální. Ráno je tu hrozné vlhko a nesnesitelné vedro. A v tom musíme pracovat v ochranných oblecích šest hodin. Je to nepředstavitelné," přibližuje podmínky tamních zdravotníků Harigovind.

Jen v úterý v druhé nejlidnatější zemi na světě přibylo 360 tisíc nově nakažených a 3500 lidí s nemocí covid-19 zemřelo. Britský deník Guardian ale upozorňuje, že podle velké části expertů je skutečný počet obětí pět až desetkrát vyšší, než ukazují oficiální statistiky.

Zachránit ekonomiku

Během prvních dvou týdnů do nemocnice, kde Harigovind pracuje, přicházelo okolo 200 až 500 pacientů denně. A ačkoliv zůstává situace v Bombaji kritická, mnohým se daří lépe, než lékaři očekávali. Situace už je i o trochu méně chaotická než například v září, kdy Harigovind pracoval na covidovém oddělení v Bombaji a každý den musel tišit vystrašené lidi.

Šéf indické opozice Rahúl Gandhi kvůli enormnímu nárůstu nemocných vyzval k celostátnímu lockdownu. Přísná opatření zatím platí v několika nejhůře zasažených městech, jako je Dillí nebo Bombaj. Indický premiér Naréndra Módí ale plošnou uzávěru zavést nechce, protože se obává následných ekonomických ztrát. První lockdown v zemi loni v březnu způsobil obrovskou humanitární krizi mezi lidmi, kteří jsou závislí na denních mzdách, podle odhadů přes 75 milionů lidí skončilo v chudobě.

Současná situace ale naprosto ničí indické zdravotnictví. Jiné státy, včetně Česka, do země posílají očkovací látky nebo nádoby s kyslíkem, toho ale stále není dost, a lidé tak umírají zbytečně.

Za humanitární pomoc se přimlouvají i mezinárodní experti. Například podle Ashishe Jha, děkana fakulty veřejného zdraví prestižní americké Brownovy univerzity, je zklidnění situace v Indii důležité pro celý svět. "Indie je velká země a pokud tam nemoc bude hodně bujet, musíme se obávat vzniku nových variant viru, které by se pak mohly šířit po celém světě," vysvětluje.

Covid mě změnil

Podle indického lékaře Harigovinda představuje největší problém v potírání covidu personál. "Lidé prostě nemohou pracovat v těchto podmínkách dlouhou dobu. Je to o vyhoření, a to teď přichází rychleji než během první vlny. Teď lidé vyhoří tak za tři dny," vysvětluje.

Jha se obává, že indičtí politici očekávají, že se situace rychle promění k lepšímu, to se ale podle něj nestane. "Snažil jsem se jim říct: 'Pokud všechno půjde dobře, bude následujících několik týdnů příšerných. Ale může to trvat i mnohem déle.'"

Indickým lékařům tak nezbývá nic jiného než se snažit bojovat dál. "Covid mě změnil jakožto člověka, ale i jako lékaře. Lidé umírají a já už jsem si na to zvykl. Smířili jsme se tu s tím. Neměl jsem čas o tom přemýšlet. Dřív jsem se hodně soustředil na jednotlivé pacienty. Teď se ale bojím s nimi navázat jakýkoliv vztah," dodává Harigovind.

Video: Ruth Tachezy o indické mutaci koronaviru

Život v pandemii - Ruth Tachezy o indické mutaci koronaviru | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 3 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy