Lékaři bez hranic žádají: Vyšetřujte úder na kliniku jako válečný zločin

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
7. 10. 2015 13:12
"Nebyl to jen útok na naši nemocnici - byl to také útok na Ženevské konvence. Něco takového nelze tolerovat," prohlásila ředitelka humanitární organizace Lékaři bez hranic. Požadují nezávislé mezinárodní vyšetřování náletu, při němž na severu Afghánistánu zahynulo 22 civilistů. Nevěří totiž tvrzení, že byla nemocnice několikrát zasažena náhodou. Při bojích o město Kunduz poskytli souřadnice nemocnice Afgháncům i Američanům, aby podobnému incidentu zabránili.
Vjezd do nemocnice Lékařů bez hranic v Kunduzu, která se stala terčem amerického bombardování.
Vjezd do nemocnice Lékařů bez hranic v Kunduzu, která se stala terčem amerického bombardování. | Foto: Michael Goldfarb / Lékaři bez hranic

Ženeva - Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) požaduje nezávislé mezinárodní vyšetřování sobotního útoku na svoji nemocnici v Afghánistánu.

"Útok amerických vojsk na nemocnici Lékařů bez hranic v Kunduzu způsobil naší organizaci největší ztrátu na životech v důsledku náletu. Desetitisícům lidí se už nedostane zdravotní péče ve chvíli, kdy ji budou nejvíc potřebovat. Dnes říkáme: Dost. I válka má pravidla," prohlásila v Ženevě ředitelka MSF Joanne Liu s tím, že pokud nebude tragédie důsledně vyšetřena, "v podstatě dáváme volné ruce každé zemi ve válce".

Americký nálet, jenž podle Pentagonu požadovali Afghánci a který si vyžádal desítky mrtvých a zraněných, podle ní nebyl jen útokem na nemocnici MSF.

Státy se nemohou schovávat za "gentlemanskou dohodu"

"Nebyl to jen útok na naši nemocnici - byl to také útok na Ženevské konvence. Něco takového nelze tolerovat. Tyto úmluvy určující pravidla války byly stanoveny na ochranu civilistů v konfliktech, včetně pacientů, zdravotníků a jejich zařízení. Vnášejí alespoň nějakou lidskost do situace, která je už tak nelidská," vysvětlila Liu.

Lékaři bez hranic podle ní nemají důvěru ve vojenské vyšetřování, požadují proto vyšetřování útoku na Kunduz Mezinárodní humanitární vyšetřovací komisí (IHFFC), která byla ustavena Dodatkovými protokoly Ženevské úmluvy a je jediným trvalým orgánem zřízeným pro vyšetřování porušení mezinárodního humanitárního práva.

"Žádáme signatářské státy úmluv, aby komisi aktivovaly. Musí zjistit pravdu a znovu upevnit chráněný status nemocnic v konfliktu."

Podle Liu je nepřijatelné, aby se "státy schovávaly za ´gentlemanskou dohodu´ a vytvářely prostředí nepostižitelnosti, v němž si každý může dělat, co chce". Teprve po uzavření nezávislého vyšetřování organizace zváží případnou žalobu.

Několik útoků během hodiny

Američané podle Liu nemocnici zasáhli za jednu hodinu čtyřikrát až pětkrát. Při útoku zahynulo 22 civilistů, mezi nimiž bylo 12 pracovníků MSF a deset pacientů. Okolnosti útoku v současné době prověřují podle agentury AFP americká a afghánská vláda a Severoatlantická aliance.

Velitel zahraničních sil v Afghánistánu John Campbell v pondělí prohlásil, že nemocnice byla zasažena omylem a že USA by nikdy záměrně na zdravotnické zařízení neútočily. Potvrdil také, že afghánská armáda požádala o pomoc a že při následné operaci pak byla zasažena nemocnice.

Lékaři bez hranic ale v omyl nevěří, Afgháncům a Američanům prý při bojích o město Kunduz preventivně poskytli souřadnice nemocnice, právě aby podobnému incidentu zabránili.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Aerolinky Emirates vykázaly první celoroční ztrátu za 30 let

Letecká společnost Emirates v uplynulém finančním roce kvůli pandemii prodělala 5,5 miliardy dolarů (zhruba 115 miliard Kč). Firma, která je největším leteckým dopravcem na Blízkém východě, to v úterý uvedla v tiskové zprávě. Vykázala tak první celoroční ztrátu za více než 30 let.

Tržby společnosti se ve finančním roce, který skončil 31. března, propadly o 66 procent na 8,4 miliardy dolarů. Počet cestujících se snížil o 88 procent na 6,6 milionu, což je nejnižší úroveň za dvě desetiletí.

V předchozím roce společnost Emirates vydělala 288 milionů dolarů. Ztrátová byla naposledy ve finančním roce, který skončil v březnu 1988, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V květnu vzniklo v Česku 2577 nových firem, o 167 méně než v dubnu

V květnu vzniklo v ČR 2577 nových společností, o 167 méně než v dubnu. Naopak počet zaniklých firem se zvýšil o 154 na 1258. V Česku tak v květnu přibylo 1319 společností, o 321 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou uskutečnila společnost CRIF.

"Počet nových společností byl v květnu na jedné straně druhý nejnižší od začátku letošního roku, na druhé straně šlo o nejsilnější květen od roku 2017," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Počet nově vznikajících společností je letos zatím nejen výrazně vyšší než v roce 2020, ale také o něco vyšší než v roce 2019. I díky tomu se výrazně zvýšil poměr nových a zaniklých společností. Na každých deset firem, které v roce 2021 zanikly, připadlo 22 nově vzniklých. Před rokem to bylo 17 nových firem.

V rámci jednotlivých odvětví v květnu vzniklo nejvíce společností v odvětví nakládání s nemovitostmi (416), v obchodu (279) a ve zpracovatelském průmyslu (217). Nejvíce jich zaniklo v odvětví obchodu (433), v nakládání s nemovitostmi (221) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (165).

Zdroj: ČTK
Další zprávy