Vojenský lékař: Tlumočníci jsou pro Tálibán kolaboranti. I na mou hlavu vypsal odměnu

Jan Gazdík Jan Gazdík
12. 8. 2021 5:30
Vojenský lékař Jindřich Sitta v Afghánistánu v roce 2002 velel české polní nemocnici, při misi by se neobešel bez pomoci místních tlumočníků. Ti jsou nyní, kdy na síle nabírá Tálibán, v ohrožení života.
Bývalý mudžahedín, na straně afghánské armády, se chystá do boje s Tálibánem.
Bývalý mudžahedín, na straně afghánské armády, se chystá do boje s Tálibánem. | Foto: Reuters

Česká vláda na konci července nakonec schválila, že afghánským tlumočníkům pomůže a nabídne jim možnost azylu. Podle Sitty byla jejich pomoc českým vojákům a dalším účastníkům mise nepostradatelná.

"Pokud centrální afghánská vláda s Tálibánem opravdu prohraje, tak budou tlumočníci považováni za kolaboranty, kteří léta spolupracovali s okupanty. A podle toho s nimi bude i naloženo. Budou zlikvidováni," upozorňuje Jindřich Sitta.

Jako vojenský lékař či šéf polní nemocnice jste působil v Afghánistánu, Albánii, ale také v Iráku či v zemětřesením postiženém Turecku. Jak tedy hodnotíte nynější poměry v Afghánistánu, kde po stahování amerických vojáků dobývá radikální islamistické hnutí Tálibán město za městem?

Mám z toho dost smíšené pocity. Výsledek vojenského angažmá neodpovídá našim původním nadějím, natož úsilí, které jsme my - ale i koaliční partneři - do Afghánistánu investovali. Nejenom značné finanční prostředky, především ale životy vojáků. Možná se mnou nebudou mnozí vojáci či experti na oblast Blízkého východu souhlasit, ale já tuhle dvacetiletou misi nepovažuji za příliš úspěšnou. Bohužel.

Pokud se pamatuji, tak vaše původní očekávání, když jste v čele polní nemocnice v roce 2002 do Afghánistánu odjížděl, byla poměrně optimistická.

To je pravda. Když jsme před devatenácti lety v Afghánistánu začínali, vypadalo to, že tamní společnost bude schopna nastartovat změny k lepšímu. Anebo se alespoň vrátí ke klidným poměrům, které v této zemi vládly v šedesátých letech minulého století. Nestalo se tak.

Polní nemocnice, které jste velel, dorazila do Afghánistánu jako vůbec první český vojenský kontingent. Jako první Češi jste tedy v Afghánistánu navazovali kontakty s místními lidmi, kmenovými vůdci a úřady. Spolupracoval jste také s tlumočníky, kteří jsou nyní pod nadvládou Tálibánu v ohrožení života, a státy NATO včetně Česka se jim snaží pomoci a dostat je pryč z Afghánistánu do bezpečí.

Bez nich a jim podobných lidí bychom nemohli - nejenom v Afghánistánu, ale i Albánii či Turecku - vůbec fungovat.

Výjezdní týmy naší nemocnice směřovaly kvůli lékařské péči potřebné pro obyvatele afghánských vesniček každý den ráno do vzdálenosti padesáti kilometrů od Kábulu. A vracely se až k večeru. Při devadesátiprocentní negramotnosti, která v té době v Afghánistánu panovala, bychom bez práce tlumočníka, který stál hned vedle lékaře a říkal mu, s čím nemocný přichází, v léčbě ničeho nedosáhli. Ambulanci jsme měli otevřenou i v kábulské polní nemocnici. Za dobu trvání naší mise jsme ošetřili či operovali tisíce lidí. Pomoc tlumočníků byla pro nás zkrátka a dobře nepostradatelná, neocenitelná. A nepochybně i pro další české jednotky, které přišly po nás.

Kdo je Jindřich Sitta
Autor fotografie: Jan Gazdík

Kdo je Jindřich Sitta

  • Veterán války v Zálivu, velitel infekční polní nemocnice, pozdější šéf 6. polní nemocnice, s níž se zúčastnil riskantních misí v Afghánistánu, Albánii či v katastrofálním zemětřesením postiženém Turecku.
  • Atestoval z řízení a organizace krizového zdravotnictví.
  • Dnes se podílí na vývoji unikátních odmořovacích souprav pro Správu státních hmotných rezerv. Kromě toho vlastní stavební firmu a farmaří.
  • Byl dlouholetým místopředsedou Československé obce legionářské.
Zdroj: Jan Gazdík

Tlumočníci se vlastně stali součástí našeho týmu a to, že polní nemocnice sklidila v Afghánistánu nějakou slávu, je z nemalé části i jejich zásluha. Pokud by se tedy dostali do svízelné situace už v době, kdy jsem polní nemocnici velel, tak bych udělal vše pro to, abych jim v obtížné situaci pomohl. O člena týmu se přece musíte postarat, a ne ho hodit jen tak přes palubu, protože vám to přidělává práci a vy ho třeba už momentálně nepotřebujete.

Co byli afghánští tlumočníci zač a kolik jste jich tehdy měli?

Překládali nám čtyři muži, kteří kdysi v Brně vystudovali tamní Vojenskou akademii. Šlo tedy o vojáky, nevím ale, zda byli stále ve službě, anebo už v záloze. Jejich práce pro nás měla na druhé straně své zvláštnosti. Není to - a ani být nemůže - černobílé.

Jaké zvláštnosti máte na mysli?

Afghánské kmenové zřízení má několik stupňů vedení. Patří k němu mulla (něco jako kněz), civilní náčelník a pak i vojenský velitel dané oblasti. Minimálně tihle tři museli souhlasit s prací tlumočníků pro českou polní nemocnici. Zároveň tím přebírali jakousi ochranu nad lidmi, kteří pro nás pracovali. 

Pokud se tedy u mě objevil Afghánec jako tlumočník a se souhlasem zmíněných kmenových či náboženských hodnostářů, byl do jisté míry chráněn svými lidmi i proti případným nenávistným útokům od Tálibánu či jiných složek afghánské společnosti. A to byl tehdy Tálibán všude kolem nás, což je dost podobné současné situaci. Tlumočníci byli tudíž vystaveni stejnému riziku jako my - čeští "vetřelci". Na moji hlavu byla třeba vypsána odměna deset tisíc dolarů - za živého či mrtvého -, z čehož by byl jeden afghánský kmen živ několik let.

Nevím, jak to vypadá v Afghánistánu dnes, ale podle mě se na těchto kmenových vazbách, subordinaci či ručitelství nic nezměnilo. Jak ale říkám: pokud jsou dnes lidé, kteří nám pomáhali, v ohrožení, musíme je brát za členy českého týmu a pomoci jim.

Čím byli vlastně afghánští tlumočníci motivováni pracovat pro Čechy?

Někdo to dělal z nadšení či kvůli naději, že se v jejich zemi změní něco k lepšímu, jiný třeba kvůli honoráři v dolarech. Museli jsme ovšem počítat i s tím, že může jít o zvěda Tálibánu, který nás sleduje. K těmto lidem je tedy nutné přistupovat při posuzování pomoci individuálně a velmi pečlivě. Ne každý pomoc vyžaduje a ne každý ji potřebuje. Pokud je ale nyní Tálibánem ohrožen, tak to platí i pro celou jeho rodinu čítající třeba i deset dětí.

Když by koaliční státy ohroženým Afgháncům, kteří s jednotkami NATO spolupracovali, nepomohly, tak co je čeká?

Pokud centrální afghánská vláda opravdu prohraje, tak budou považováni za kolaboranty, kteří léta spolupracovali s okupanty. A podle toho s nimi bude i naloženo. Budou zlikvidováni.

Jak vnímat názor jednoho z českých generálů, podle něhož byl s těmito Afghánci uzavřen kontrakt, který přece česká strana vždy dodržela? Přeloženo: dostali za své služby zaplaceno, čímž byla spolupráce vypořádána. Byť později připustil, že by Česko tlumočníkům přece jen pomoct mělo.

Pokud je v kontraktu napsáno, že při jakýchkoliv problémech je to jen starost afghánských tlumočníků, tak jsme si povinnost vůči nim opravdu splnili. Za mého působení v Afghánistánu se ovšem s afghánskými tlumočníky smlouvy v podobném znění neuzavíraly. Neznám ale podobu současných smluv, a nechci se k nim proto vyjadřovat. Osobně bych však podnikl vše pro to, abych naše afghánské tlumočníky dostal do bezpečí. 

Vláda pomoc tlumočníkům, kteří pomáhali českým vojákům, nakonec schválila a otevřela možnost, aby tady získali azyl. Je kabinet Andreje Babiše v této otázce dostatečně aktivní?

Já - a ani vy novináři - nevím, co vše v tomto směru vláda podniká a zda postupuje podle nějakého plánu. Vše se z pochopitelných důvodů odehrává v režimu utajení. V každém případě je ale nutné být s tlumočníky v kontaktu, vědět o tom, co jim hrozí a jaké představy mají o své budoucnosti. Zda jsme něco opravdu naplánovali a nakolik smysluplná byla naše pomoc, se ukáže, až půjde do tuhého a až se situace s našimi afghánskými tlumočníky opravdu vyhrotí a půjde jim o život.

Video: Nemůžeme Afghánistán spravovat padesát nebo sto let, říká generál

Nastoupit teď musí politické řešení, nemůžeme Afghánistán spravovat padesát nebo sto let, říká zástupce náčelníka generálního štábu. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy