Ledovce tají: Grónsko stoupá nad hladinu moře

Radim Klekner Radim Klekner
20. 5. 2010 8:39
Pobřeží ostrova se za rok zvedne o dva a půl centimetrů
Grónské ledovce tají, pobřeží se zvedá z moře, řádově o centimetry
Grónské ledovce tají, pobřeží se zvedá z moře, řádově o centimetry | Foto: REUTERS/Bob Strong

Nuuk - Tichomořské ostrovy klesají v důsledku globálního oteplování postupně pod hladinu oceánu, byť rychlostí okolo tří milimetrů za rok. Grónsko, největší ostrov světa, se naopak z moře vynořuje.

Přinejmenším jeho pobřeží. A to o dva a půl centimetru za rok. Tvrdí se to alespoň ve studii profesora geofyziky Tima Dixona z Rosenstielova institutu pro mořská a atmosferická bádání (RSMAS) při Univerzitě v Miami.

Dixon svou práci, kterou uveřejnil v časopise Nature Geoscience, opírá o měření uskutečněná na grónském pobřeží počínaje rokem 1995.

"Už řadu let je známo, že globální oteplování přispívá k tání grónských ledovců," říká Dixon. "Co je ale překvapující a také trochu zneklidňující, je fakt, že led taje tak rychle, že se ostrov v důsledku toho začíná zvedat."

Dixon se svými spolupracovníky vyšel z úvahy, že tání snižuje celkovou hmotnost ledového příkrovu spočívajícího na Grónsku.

Tání ledovců se zrychluje

Příslušná data poskytly Dixonovi a jeho spolupracovníkům přístroje umístěné na grónském pobřeží v rámci globálního navigačního systému GPS. Pokud bude tání arktických ledovců postupovat stejným tempem jako doposud, může se Grónsko zvedat v roce 2025 až o pět centimetrů za rok.

Do roku 2020 by mohlo být arktické moře přes léto kompletně bez ledové přikrývky
Do roku 2020 by mohlo být arktické moře přes léto kompletně bez ledové přikrývky | Foto: Reuters

"Zrychlující se zvedání skalního podloží v pobřežních oblastech je indikátorem ztráty celkové hmoty ledu," říká spoluautor studie, profesor Shimon Wdowinski. „Naše práce potvrzuje, že tání ledu a stoupání hladiny moří jsou reálnými a čím dál významnějšími jevy."

V souladu s jejich teorií ovšem zvedání pobřeží ostrova bude v následujících letech kompenzováno stoupající hladinou světových moří.

Vědci odhadují, že v důsledku tání ledovců by mohla hladina oceánů stoupnout do konce tohoto století o 9 až 88 centimetrů.

273 gigatun

Pro obyvatele Grónska nebude tato výšková změna znamenat nic podstatného, ohroženy jsou zato nízko položené ostrovy v Tichém a Indickém oceánu. Hlavní město Malediv Malé se kupříkladu může při nárůstu hladiny o jeden metr ocitnout v roce 2100 z větší části pod vodou.

Nárůst teplot v posledních letech měl za následek, že Grónsko nyní přichází každým rokem o 273 gigatun ledové hmoty. Jedna gigatuna ledu odpovídá jednomu krychlovému kilometru vody.

Neméně významný je úbytek ledu, který zakrývá hladinu Severního ledového oceánu. Jeho tloušťka se v porování se 60. lety snížila o čtyřicet procent. V létních měsících by mohlo být arktické moře kompletně bez ledu již za deset let.

Pokud by ledový příkrov spočívající na Grónsku roztál kompletně, zvedla by se hladina světových oceánů o sedm metrů.  

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Dopravní nehoda u Ostrovačic na Brněnsku uzavřela dálnici D1 ve směru na Brno

Dopravní nehoda dvou kamionů u Ostrovačic na Brněnsku od 06:00 uzavřela dálnici D1 ve směru z Prahy na Brno. Kolize se obešla bez zranění, vyplývá z informací jihomoravské policie a hasičů. Dálnice D1 je zavřená mezi sjezdem 178 u Ostrovačic a exitem 182 u Kývalky. Podle policie bude zřejmě neprůjezdná delší dobu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy