reklama
 
 

Ledovce tají: Grónsko stoupá nad hladinu moře

20. 5. 2010 8:39
Pobřeží ostrova se za rok zvedne o dva a půl centimetrů

Nuuk - Tichomořské ostrovy klesají v důsledku globálního oteplování postupně pod hladinu oceánu, byť rychlostí okolo tří milimetrů za rok. Grónsko, největší ostrov světa, se naopak z moře vynořuje.

Přinejmenším jeho pobřeží. A to o dva a půl centimetru za rok. Tvrdí se to alespoň ve studii profesora geofyziky Tima Dixona z Rosenstielova institutu pro mořská a atmosferická bádání (RSMAS) při Univerzitě v Miami.

Dixon svou práci, kterou uveřejnil v časopise Nature Geoscience, opírá o měření uskutečněná na grónském pobřeží počínaje rokem 1995.

"Už řadu let je známo, že globální oteplování přispívá k tání grónských ledovců," říká Dixon. "Co je ale překvapující a také trochu zneklidňující, je fakt, že led taje tak rychle, že se ostrov v důsledku toho začíná zvedat."

Dixon se svými spolupracovníky vyšel z úvahy, že tání snižuje celkovou hmotnost ledového příkrovu spočívajícího na Grónsku.

Tání ledovců se zrychluje

Příslušná data poskytly Dixonovi a jeho spolupracovníkům přístroje umístěné na grónském pobřeží v rámci globálního navigačního systému GPS. Pokud bude tání arktických ledovců postupovat stejným tempem jako doposud, může se Grónsko zvedat v roce 2025 až o pět centimetrů za rok.

"Zrychlující se zvedání skalního podloží v pobřežních oblastech je indikátorem ztráty celkové hmoty ledu," říká spoluautor studie, profesor Shimon Wdowinski. „Naše práce potvrzuje, že tání ledu a stoupání hladiny moří jsou reálnými a čím dál významnějšími jevy."

V souladu s jejich teorií ovšem zvedání pobřeží ostrova bude v následujících letech kompenzováno stoupající hladinou světových moří.

Vědci odhadují, že v důsledku tání ledovců by mohla hladina oceánů stoupnout do konce tohoto století o 9 až 88 centimetrů.

273 gigatun

Pro obyvatele Grónska nebude tato výšková změna znamenat nic podstatného, ohroženy jsou zato nízko položené ostrovy v Tichém a Indickém oceánu. Hlavní město Malediv Malé se kupříkladu může při nárůstu hladiny o jeden metr ocitnout v roce 2100 z větší části pod vodou.

Nárůst teplot v posledních letech měl za následek, že Grónsko nyní přichází každým rokem o 273 gigatun ledové hmoty. Jedna gigatuna ledu odpovídá jednomu krychlovému kilometru vody.

Neméně významný je úbytek ledu, který zakrývá hladinu Severního ledového oceánu. Jeho tloušťka se v porování se 60. lety snížila o čtyřicet procent. V létních měsících by mohlo být arktické moře kompletně bez ledu již za deset let.

Pokud by ledový příkrov spočívající na Grónsku roztál kompletně, zvedla by se hladina světových oceánů o sedm metrů.  

autor: Radim Klekner | 20. 5. 2010 8:39

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama