Led roztál, Shell začíná hledat ropu u Aljašky

Radim Klekner Radim Klekner
17. 9. 2012 7:30
V arktické části Aljašky leží podle odhadů až 29 miliard barelů ropy
Těžaři tvrdí, že rizika těžby ropy v arktické oblasti mají pod kontrolou.
Těžaři tvrdí, že rizika těžby ropy v arktické oblasti mají pod kontrolou. | Foto: Wikimedia Commons

Anchorage - Poslední čísla o rozsahu tání ledovců v Arktidě nadělala vrásky ekologům. Těžařské společnosti, které sní o ropném boomu, si ale mnou ruce.

"Budu určitě jedním z těch, které potěší arktické léto, jež nemá konec," nechal se v jihoaljašském Girdwoodu slyšet viceprezident firmy Shell Alaska Peter E. Slaiby, citovaný agenturou AP.

Shell již do ropného průzkumu u břehů Aljašky investoval čtyři a půl miliardy dolarů.

Koncern začal minulý týden hloubit u aljašských břehů v Čukotském moři průzkumný vrt v místech, kde se podle něj nacházejí obrovská naleziště suroviny.

Další připravuje o něco východněji v Beaufortově moři.

Vrt do hloubky 430 metrů pod mořským dnem uskutečňuje speciální plavidlo Noble Discoverer.

Je to poprvé po více než dvaceti letech, co se hledá ropa v této části Čukotského moře. V Beaufortově moři bude moci koncern začít s průzkumným vrtem až poté, co projde inspekcí americké Pobřežní hlídky kutr na zachycování uniklé ropy Arctic Challenger, který bude následně odtažen do přístavu Barrow u nejsevernějšího cípu Aljašky, přibližně na půli cesty k oběma ložiskům.

Vrtné práce koncernu umožnilo rozhodnutí vlády Spojených států z 30. srpna, která dala zelenou "přípravným aktivitám" těžařů v arktických vodách, pokud zajistí bezpečnost vrtných prací, včetně instalace zařízení zamezujícího erupci, jaká předloni v dubnu zabila v Mexickém zálivu jedenáct zaměstnanců koncernu BP.

Arktida - satelitní snímek NASA
Arktida - satelitní snímek NASA | Foto: NASA

Katastrofa podobná té, která se tehdy odehrála na vrtné plošině Deepwater Horizon, by totiž v arktické oblasti měla nedozírné následky.

Arktida obsahuje podle těžařů přibližně 22 procent celosvětových zásob uhlovodíků. Nejméně 29 miliard barelů ropy a pět a půl bilionu kubických metrů zemního plynu se přitom nachází právě u aljašských břehů.

Podle klimatologů bude Arktida do poloviny tohoto století během letních měsíců kompletně bez ledu. Právě s tím počítají ve svých plánech ropné společnosti.

Hlavním cílem je zbavit se závislosti na dovozech

Nejdříve však budou muset překonat odpor expertů zabývajících se ochranou životního prostředí.

"Nikdy bych nevěřil v to, že dokážou zvládnout velkou ropnou katastrofu," tvrdí viceadmirál Pobřežní hlídky Paul F. Zukunft, kterého federální vláda pověřila koordinací záchranných prací po havárii na Deepwater Horizon.

Velký problém by v případě ropné skvrny představoval plovoucí led, který by surovina okamžitě kontaminovala. A také rozbouřené moře, které v časech postupujícího globálního oteplování vytváří u Aljašky vlny vysoké téměř sedm metrů.

"Máme zde příliš mnoho dní v roce, kdy jsou záchranné práce prostě nemožné," doplňuje ho ředitelka Amerického arktického programu při Pewově institutu Marilyn Heimanová. "Nejsme v zásadě proti vrtům. Jen se ptáme, jak je provádět, aniž by bylo ohroženo životní prostředí."

Také americký prezident Barack Obama se nikdy netajil jen malým nadšením, které v něm vzbuzuje perspektiva těžby ropy v Arktidě. Nakonec ustoupil jen z toho důvodu, aby se před listopadovými volbami zbytečně nevystavoval útokům republikánů, kteří jej obviňují, že u něj má ekologie přednost před tvorbou nových pracovních míst.

Chybějící infrastruktura

Ve výzkumu Arktidy a možností těžby Američané zaostávají za Ruskem, které už otevřelo ropnému průzkumu ložiska v Barentsově moři.

Rusové také pravidelně využívají tzv. Severovýchodní průjezd, mořskou cestu podél břehů Sibiře. Loni jí projelo celkem 34 obchodních lodí, zatímco Američané a Kanaďané využívají její ekvivalent - Severozápadní průjezd, vedoucí mezi ostrovy kanadské Arktidy - jen sporadicky.

Rusko má navíc k dispozici řadu námořních základen vybudovaných na mořském pobřeží ještě za sovětských časů. Ženijní sbor americké armády teprve hledá příhodné místo, kde by na trase severozápadní mořské cesty vybudoval hlubokomořský přístav.

A ten budou brzy nutně potřebovat.

Spojené státy chtějí být totiž do deseti let nezávislé na dovozech ropy. Kromě obrovských zásob suroviny v ropných břidlicích ve státech Utah a Severní Dakota představují hlavní prostředek, jak tohoto cíle dosáhnout, právě ložiska u aljašských břehů.

To jim nebránilo v tom, aby apelovaly na největší producenty, jako je Saúdská Arábie, ať se vzhledem ke stoupajícím cenám ropy pokusí navýšit svou těžbu.

Ta již dlouhé roky stagnuje, neboť nová velká ložiska, o nichž se mezi těžaři tolik hovoří, buď nebyla nalezena, nebo se ukázala být mnohem méně vydatná, než se čekalo.

Lehká americká ropa se nyní prodává za 97 dolarů za barel. Američané by tuto cenu rádi zachovali pod hranicí 100 USD i v budoucnosti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 5 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 6 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy