


Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků, protože platila zaměstnance své strany Národní sdružení (RN) penězi určenými na financování asistentů v Evropském parlamentu. Rozhodl tak odvolací soud. Le Penová také po dobu 45 měsíců nesmí vykonávat veřejnou funkci, z toho 30 měsíců podmíněně, a musí zaplatit pokutu 100.000 eur (přes 2,4 milionu Kč).

Soud jí rovněž uložil tři roky vězení, z toho rok s elektronickým náramkem a dva roky podmíněně, informují tiskové agentury.
Vzhledem k tomu, že 57letá Le Penová si od prvního rozsudku loni v březnu už odpykala 15 měsíců zákazu výkonu veřejné funkce, mohla by se příští rok v dubnu zúčastnit prezidentských voleb. Sama už ale dříve uvedla, že s elektronickým náramkem to pro ni nepřipadá v úvahu.
Dnes ve 20:00 by měla na televizním kanálu TF1 promluvit o své politické budoucnosti. Pokud by nekandidovala, podle médií přichází v úvahu třicetiletý šéf RN Jordan Bardella. Le Penová kandidovala v prezidentských volbách v letech 2012, 2017 a 2022, pokaždé neúspěšně.
"Uložené tresty byly vyváženy svobodou kandidatury a svobodnou volbou voličů, což jsou podmínky demokratického projevu," uvedl v úvodu čtení rozsudku pařížský odvolací soud.
Ze zneužití prostředků bylo vedle Le Penové shledáno vinných také deset spoluobžalovaných. Všichni musí europarlamentu podle webu stanice BBC uhradit bezmála dva miliony eur jako náhradu škody a 150.000 eur jako náhradu za morální újmu, plus soudní výlohy. Každý musí navíc zaplatit individuálně vyměřenou pokutu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který je na návštěvě Sýrie, se k otevření cesty k možné kandidatuře Le Penové podle AFP odmítl vyjádřit. Právník Le Penové Rodolphe Bosselut podle Reuters uvedl, že jsou s rozsudkem částečně spokojeni a že vydají další prohlášení.
Levicová poslankyně Clémentine Autainová uvedla, že zatímco RN obviňuje přistěhovalce ze všech politických nešvarů a sní o stále přísnějších trestech za drobnou kriminalitu, samo okrádá daňové poplatníky. Zástupce levice Benjamin Lucas-Lundy míní, že Le Penová by poté, co ji soud shledal vinnou z "krádeže", neměla zasedat v Národním shromáždění.
Francouzský soud vynesl první rozsudek loni 31. března, kdy Le Penovou shledal vinnou z toho, že mezi lety 2004 a 2016 zavedla systém, jehož prostřednictvím vyplácela z prostředků europarlamentu platy zaměstnancům Národní fronty (FN), předchůdkyně Národního sdružení, která se tehdy potýkala s finančními problémy. Soud odhadl, že škoda dosáhla 2,8 milionu eur.
Le Penová loni dostala trest čtyřletého odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně, a pětiletý zákaz kandidovat do veřejných funkcí. Verdikt ji nicméně nezbavil současného mandátu ve francouzském parlamentu. Politička rozhodnutí tehdy označila za politické a za hon na čarodějnice.



Za tragickou srážku vlaků v Pardubicích v roce 2024 může kromě strojvedoucího i systémové pochybení ministerstva dopravy. Vyplývá to z návrhu závěrečné zprávy Drážní inspekce, uvedl server Zdopravy.cz. Podle ní nebylo kvůli rozhodnutí ministerstva možné aktivovat vlakový zabezpečovač, který mohl srážce zabránit. Při nehodě zahynuli čtyři lidé, škoda přesáhla 150 milionů korun.



Evropa může ruské demokratické opozici pomáhat penězi, podporou nezávislých médií nebo nabídkou azylu. Největší dopad ale bude mít vítězství Ukrajiny, zaznělo na debatě v Evropském parlamentu. Někteří europoslanci si nicméně myslí, že EU by se do ruských záležitostí vměšovat vůbec neměla.



Írán uvedl, že americké útoky si vyžádaly nejméně tři oběti v provincii Hormozgán na jihu země, informovaly v sobotu agentury AFP a Reuters. Teherán zaútočil na cíle v Kuvajtu, Jordánsku či Bahrajnu. Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) na síti X uvedlo, že ukončilo již sedmou noční sérii úderů v řadě, hovořilo také o zásazích vojenské infrastruktury a armádních cílů.



Dva autobusy s cestujícími se srazily v sobotu okolo 09:30 u Oleksovic na Znojemsku. Při nehodě se zranilo asi 40 lidí, z toho deset má zranění středně těžká a těžká, řekla mluvčí záchranářů.



Ve zprávě ministerstva vnitra o extremismu za loňský rok není zmíněné vládní hnutí SPD, které se v ní předtím objevovalo opakovaně. Uvedl to v sobotu server Seznam Zprávy.