


Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků, protože platila zaměstnance své strany Národní sdružení (RN) penězi určenými na financování asistentů v Evropském parlamentu. Rozhodl tak odvolací soud. Le Penová také po dobu 45 měsíců nesmí vykonávat veřejnou funkci, z toho 30 měsíců podmíněně, a musí zaplatit pokutu 100.000 eur (přes 2,4 milionu Kč).

Soud jí rovněž uložil tři roky vězení, z toho rok s elektronickým náramkem a dva roky podmíněně, informují tiskové agentury.
Vzhledem k tomu, že 57letá Le Penová si od prvního rozsudku loni v březnu už odpykala 15 měsíců zákazu výkonu veřejné funkce, mohla by se příští rok v dubnu zúčastnit prezidentských voleb. Sama už ale dříve uvedla, že s elektronickým náramkem to pro ni nepřipadá v úvahu.
Dnes ve 20:00 by měla na televizním kanálu TF1 promluvit o své politické budoucnosti. Pokud by nekandidovala, podle médií přichází v úvahu třicetiletý šéf RN Jordan Bardella. Le Penová kandidovala v prezidentských volbách v letech 2012, 2017 a 2022, pokaždé neúspěšně.
"Uložené tresty byly vyváženy svobodou kandidatury a svobodnou volbou voličů, což jsou podmínky demokratického projevu," uvedl v úvodu čtení rozsudku pařížský odvolací soud.
Ze zneužití prostředků bylo vedle Le Penové shledáno vinných také deset spoluobžalovaných. Všichni musí europarlamentu podle webu stanice BBC uhradit bezmála dva miliony eur jako náhradu škody a 150.000 eur jako náhradu za morální újmu, plus soudní výlohy. Každý musí navíc zaplatit individuálně vyměřenou pokutu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který je na návštěvě Sýrie, se k otevření cesty k možné kandidatuře Le Penové podle AFP odmítl vyjádřit. Právník Le Penové Rodolphe Bosselut podle Reuters uvedl, že jsou s rozsudkem částečně spokojeni a že vydají další prohlášení.
Levicová poslankyně Clémentine Autainová uvedla, že zatímco RN obviňuje přistěhovalce ze všech politických nešvarů a sní o stále přísnějších trestech za drobnou kriminalitu, samo okrádá daňové poplatníky. Zástupce levice Benjamin Lucas-Lundy míní, že Le Penová by poté, co ji soud shledal vinnou z "krádeže", neměla zasedat v Národním shromáždění.
Francouzský soud vynesl první rozsudek loni 31. března, kdy Le Penovou shledal vinnou z toho, že mezi lety 2004 a 2016 zavedla systém, jehož prostřednictvím vyplácela z prostředků europarlamentu platy zaměstnancům Národní fronty (FN), předchůdkyně Národního sdružení, která se tehdy potýkala s finančními problémy. Soud odhadl, že škoda dosáhla 2,8 milionu eur.
Le Penová loni dostala trest čtyřletého odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně, a pětiletý zákaz kandidovat do veřejných funkcí. Verdikt ji nicméně nezbavil současného mandátu ve francouzském parlamentu. Politička rozhodnutí tehdy označila za politické a za hon na čarodějnice.



Novým ministrem financí ve vládě britského premiéra Andyho Burnhama se stal John Healey, bývalý ministr obrany, který ze své pozice v červnu odstoupil. Šéfem britské diplomacie se stal bývalý předseda Labouristické strany Ed Miliband, který na této pozici nahradil Yvette Cooperovou. Ta nyní stane v čele resortu zdravotnictví.



Oblastní organizace ODS Praha 1 nepředloží kandidátní listinu pro podzimní komunální volby. Chce tím vyhovět požadavku vedení strany, aby na kandidátce nebyl bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Členové ODS Praha 1 dostali povolení kandidovat za jiné subjekty. Rozhodla o tom v pondělí oblastní rada. ČTK to sdělil Dvořák, který je předsedou rady.



Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.