Le Monde: Macronovu kampaň napadli hackeři s vazbami na GRU. Unikly tisíce dokumentů

ČTK ČTK
8. 12. 2019 8:12
Do kybernetického útoku, jehož cílem byla na jaře roku 2017 kampaň současného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, byli zapojeni hackeři s vazbami na ruskou vojenskou rozvědku známou pod zkratkou GRU. V sobotu o tom na svém webu informoval deník Le Monde, který se odvolává na zjištění bezpečnostní společnosti FireEye a dvojice expertů z Google.
Francouzský prezident Emmanuel Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron | Foto: Reuters

Stopy prý vedou mimo jiné ke skupině APT28, kterou podle amerických či německých zpravodajských služeb řídí ruská špionáž.

Výsledkem hackerského útoku byl únik tisíců dokumentů Macronova volebního štábu na veřejnost pouhé dva dny před druhým kolem poslední prezidentské volby. V něm nakonec Macron 7. května 2017 porazil Marine Le Penovou, přičemž publikaci e-mailů svého týmu odsoudil jakožto "destabilizační operaci" s cílem "zasít pochybnosti a dezinformace".

Le Monde nyní uvádí, že pachatelé rozhodně nebyli amatéři. "Dvě úzce specializované jednotky napojené na ruskou vojenskou rozvědku GRU postupně cílily na e-mailové účty osob blízkých budoucímu prezidentovi," napsal deník.

Operace prý sestávala ze dvou vln takzvaného phishingu, což je poměrně běžná metoda kybernetických zločinců spočívající v rozesílání odkazů na podvodné webové stránky ve snaze získat přístupové údaje uživatele k jisté službě. První fáze útoku podle Le Monde proběhla v březnu 2017 a měla ji na svědomí APT28. O měsíc později se scénář opakoval, ovšem tentokrát podle expertů z Googlu útočila skupina známá jako Sandworm.

O operacích GRU týkajících se Francie píše Le Monde tento týden už podruhé. Ve středu zveřejnil reportáž o tom, jak ruští agenti mezi lety 2014 a 2018 využívali alpský department Horní Savojsko jako svůj "základní tábor" pro mise v jiných evropských zemích.

Prezidenta Macrona přitom v pondělí čeká čtyřstranný summit o konfliktu na východě Ukrajiny, na který do Paříže přijede i ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Elysejského paláce dlouhodobě prosazuje, aby Evropa přehodnotila svůj přístup k Rusku a usilovala o zlepšení vztahů s touto velmocí. Na závěr summitu NATO tento týden prohlásil, že "Rusko už není nepřítel".

Video: Rozbitá síť ruských špionů? Na jejich akci se podílela ambasáda v Praze, říká Kundra

Nešlo o jednotlivou buňku, ale provázenou síť na území dalších zemí, která měla v budoucnu podnikat hackerské útoky, popisuje redaktor Respektu. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 58 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy