


Ruský ministr zahraničí v pátek odmítl zmrazení konfliktu na současné frontové linii a pohrozil západním spojencům Kyjeva „zničením všeho, co ze Západu pohání válečnou mašinerii Kyjeva“ – a to i s použitím „tvrdších metod“. Jeho odhodlání ale patrně nesdílejí ruští investoři. Ruský akciový trh se překvapivě ještě ten den propadl nejvíce za poslední čtyři roky.

Lavrov v pátek v rozhovoru pro ruskou státní mediální společnost VGTRK znovu vzkázal, že Moskva nehodlá ustoupit a zmrazení války na současné frontové linii podle něj nepřipadá v úvahu. Konkrétně řekl, že by to znamenalo „přeškrtnutí hrdinství dědů, kteří porazili nacismus“.
Dodal, že stále více hlasů volá po okamžitém zastavení bojů a že „už začínají sténat“. Odhodlání pokračovat v bojích ale označil za „odpovědnost za tisíciletou historii ruského státu“. Rozhovor zveřejnilo i ministerstvo na svých stránkách.
Ve stejný den Rusko odmítlo také návrh na příměří v Černém moři. Rusko v posledních týdnech zesiluje útoky na ukrajinské přístavy včetně Oděsy. Podle Moskvy by příměří Kyjevu pouze poskytlo čas na obnovení jeho vojenských a ekonomických schopností.
První „oběti“ vyhrocené rétoriky ale překvapivě přinesla především ruská burza. Index Mosbirži v pátek během hlavní obchodní seance propadl o 4,29 procenta, což byl nejvýraznější jednodenní pokles od 26. září 2022. Tržní kapitalizace ruských firem se tak snížila zhruba o 250 miliard rublů, píše například ruský exilový server The Moscow Times.
Obchodování začínalo mírným růstem, ale „uprostřed dne trh padl jako kámen“, popsala situaci analytička Freedom Global Natalja Milčaková. Za hlavní důvod pádu označila „geopolitiku“.
Akcie Gazpromu včetně večerní seance zlevnily o 4,4 procenta, Lukoilu o 4,8 procenta a Rosněfti o 5,1 procenta. Rusal odepsal dokonce 6,5 procenta.
Investoři přitom v posledních dnech sázeli na možnost zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem, psal Petrohradský deník. Očekávali návštěvu amerických vyjednavačů Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Kyjevě a následně v Moskvě. Chystanou cestu, která by mohla obnovit snahy o zastavení bojů, potvrdil na konci července americký prezident Donald Trump.
Lavrov v pátek uvedl, že Moskva jednání neodmítá a že ruský prezident Vladimir Putin je připraven Kushnera a Witkoffa přijmout. Současně ale dodal, že „otázka je, s čím přijedou“. V souvislosti s tím zmínil i předchozí kontakty se Spojenými státy, které ale podle něj i kvůli představitelům EU, NATO a Kyjeva k žádné dohodě nevedly.
Naděje na rychlý průlom v jednání tak znovu slábnou. Investoři podle analytiků společnosti IFK Solid začali uzavírat pozice, které otevřeli právě v očekávání oteplení vztahů s USA.
„Geopolitická rizika nikam nezmizela, úroková sazba zůstává vysoká a růst ruské ekonomiky prakticky neexistuje,“ uvedli analytici.
Ruský trh navíc za sebou už má velmi špatné období. Na konci jara a v první polovině léta index Mosbirži klesal 17 týdnů v řadě, což byl nejdelší nepřetržitý pokles od roku 1997. Na konci června se trend obrátil, nyní ale investoři znovu ztrácejí optimismus, píše The Moscow Times.
„Opatrné naděje na náznaky zahájení jednání o ukončení konfliktu se znovu zhroutily. Naopak pokračování útoků na ruskou infrastrukturu ukazuje na rostoucí pravděpodobnost dalšího prohlubování deficitu federálního rozpočtu. Reakcí na to bude zpomalení snižování klíčové úrokové sazby,“ uvedl pro deník analytik společnosti Alor Broker Andrej Zacepin.



Pokud jde o elektromobily, může Evropa druhé nejlidnatější zemi světa vůbec něco nabídnout? Počet nových aut směřujících do Říše středu jasně ukazuje, že situace je nejspíš ztracená.






Andreje Babiše kontrolujeme, je přesvědčený předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora, navzdory schodku rozpočtu 389 miliard. Pikora přiznává, že jednání o státním rozpočtu jsou natolik náročná, že měl myšlenky, zda chce v politice pokračovat. Motoristé podle něj uvnitř budou schopni výslednou podobu rozpočtu změnit. „Jdeme bojovat o každou korunu,“ říká Pikora.



Volby do Poslanecké sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO, podle průzkumu agentury NMS pro Právo by získalo 31 procent hlasů voličů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN, jehož podpora stoupla na 18,1 procenta. Naopak třetí ODS oslabila na 12,2 procenta, čtvrtí Piráti by měli 8,9 procenta hlasů a hnutí SPD 7,4 procenta.



Bezpečnostní složky zahájily ráno cvičení zaměřené na znovuzavedení kontrol na státní hranici se Slovenskem. Zásadní dopravní komplikace policie nepředpokládá. Kontroly se zaměří na 27 bývalých hraničních přechodů, tedy 17 silničních, sedm železničních a tři říční. Policisté budou namátkově prověřovat i takzvanou zelenou hranici a kontroly budou i v mezinárodních vlacích.