


Organizace Human Rights Watch (HRW) vyzvala americký Kongres, aby zablokoval plánovaný export velké zásilky munice z Turecka na Ukrajinu. Argumentuje tím, že jde o takzvanou kazetovou munici, která není dostatečně přesná, aby eliminovala zasažení civilistů, a nevybuchlá munice zůstává na místě i dlouho po válce. Pro Ukrajinu je ale kazetová munice klíčová pro obranu před ruskou agresí.

Turecko plánuje v rámci obchodu za 256 milionů dolarů prodat Ukrajině starší výzbroj amerického původu a spolu s ní i rakety a dělostřelecké granáty, které obsahují více než 10 milionů kusů kazetové submunice.
Protože jde původně o americké zbraně, Turecko potřebuje k reexportu souhlas USA.
Neziskovka HRW argumentuje tím, že tato munice je stará více než 30 let a podle zástupkyně HRW ve Washingtonu Nicole Widdersheimové je u takto letité munice vysoká míra selhání.
Mnoho malých bomb po dopadu nevybuchne a zůstane ležet v krajině jako de facto nášlapné miny, které pak představují dlouhodobé riziko pro civilní obyvatelstvo i po skončení bojů.
Pro Ukrajinu jsou ale dodávky kazetové munice mimořádně důležité, v kritických fázích války dokonce nenahraditelné. Když USA v červenci 2023 poprvé schválily dodávky kazetových dělostřeleckých granátů ráže 155 mm, Ukrajina čelila drtivému nedostatku munice.
Dodávky amerických zásob kazetové munice dokázaly udržet ukrajinské dělostřelectvo v chodu v době, kdy západní továrny nestačily vyrábět klasické granáty.
Na rozdíl od klasického dělostřeleckého granátu, který vytvoří jeden kráter a jeho střepiny často pohltí hlína zákopu, kazetový granát se rozprskne ve vzduchu na desítky menších kusů munice, která padá shora přímo do otevřených ruských zákopů, krytů a palebných postavení.
Kazetová munice se také ukázala jako nejsmrtonosnější nástroj proti rozptýlené pěchotě na otevřeném prostranství, protože jediná střela dokáže zasáhnout plochu o velikosti fotbalového hřiště. Tím se dokázalo zabránit řadě ruských útoků.
Když Ukrajina obdržela rakety ATACMS s kazetovou hlavicí (obsahující stovky bombiček M74), znamenalo to zásadní zlom v úderech na ruský týl. V říjnu 2023 Ukrajinci jediným nočním úderem těmito raketami na letiště v Berďansku a Luhansku zničili nebo těžce poškodili desítky ruských bojových vrtulníků Ka-52 a Mi-24.
Human Rights Watch ale proti kazetové munici brojí dlouhodobě. V roce 2003 byla HRW jedním ze zakládajících členů organizace Cluster Munition Coalition – celosvětové sítě nevládních organizací, bojující za zákaz této munice. To vyvrcholilo Úmluvou o zákazu o kazetové munice z roku 2008.
Smlouvu dosud podepsalo nebo k ní přistoupilo více než 110 států. Chyběly ale mezi nimi klíčové mocnosti jako USA, Rusko nebo Čína. Od smlouvy po ruské agresi na Ukrajinu odstoupila Litva.
HRW patří spolu s Amnesty International k největším lidskoprávním organizacím na světě. Zatímco Amnesty má přes 10 milionů členů a podporovatelů ve více než 150 zemích, HRW funguje jako profesionální síť výzkumníků, právníků a analytiků.
Disponuje obrovským ročním rozpočtem (přes 100 milionů dolarů) a její zprávy mají obrovský dopad přímo na americký Kongres, Evropský parlament a Radu bezpečnosti OSN.



Předpověděl útok na Světové obchodní centrum v New Yorku. A když k němu 11. září 2001 došlo, zachránil 2687 lidí. Sám byl naposledy viděn, jak stoupá nahoru, aby zkontroloval, zda jsou všichni v bezpečí. Poslední slova 62letého bezpečnostního manažera a válečného veterána Ricka Rescorly byla: „Půjdu. Hned jak se ujistím, že jsou všichni ostatní pryč.“



Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle něhož úřady vyplatí 1,5 milionu rublů (asi 370 tisíc korun) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument.



Kazatel Cyril Burget odmítl svědčit proti jinému duchovnímu a komunisté ho poslali na sedm let do vězení. Dcera Věra ho ve Valdicích sotva poznala. Po jeho smrti se rodina směla rozloučit jen u zapečetěné rakve a sedmdesát let netušila, kde skončily jeho ostatky.



Rusko v noci na sobotu opět zaútočilo na ukrajinská města: dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal ruský útok na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je 16 zraněných, informují ukrajinské úřady. Na západě Ruska ukrajinský dron zaútočil na auto, na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, vyvázli se zraněním, tvrdí krizový štáb Belgorodské oblasti.



Saúdská Arábie v pátek oznámila, že dočasně uzavřela ropovod vedoucí z východu na západ země. Důvodem jsou čtvrteční útoky, při nichž bylo zraněno několik lidí. Ministerstvo energetiky nejprve neuvedlo, kdo za útoky stojí, v pátek večer ale Rijád podle agentury Reuters sdělil, že ropovod zasáhly drony vypuštěné z Iráku. Irák mezitím útoky odsoudil a nařídil vyšetřování.