Kyjev v šoku. Vlivná organizace brojí proti dodání problematické zbraně na Ukrajinu

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Organizace Human Rights Watch (HRW) vyzvala americký Kongres, aby zablokoval plánovaný export velké zásilky munice z Turecka na Ukrajinu. Argumentuje tím, že jde o takzvanou kazetovou munici, která není dostatečně přesná, aby eliminovala zasažení civilistů, a nevybuchlá munice zůstává na místě i dlouho po válce. Pro Ukrajinu je ale kazetová munice klíčová pro obranu před ruskou agresí.

Turecko plánuje v rámci obchodu za 256 milionů dolarů prodat Ukrajině starší výzbroj amerického původu a spolu s ní i rakety a dělostřelecké granáty, které obsahují více než 10 milionů kusů kazetové submunice.

Protože jde původně o americké zbraně, Turecko potřebuje k reexportu souhlas USA.

Neziskovka HRW argumentuje tím, že tato munice je stará více než 30 let a podle zástupkyně HRW ve Washingtonu Nicole Widdersheimové je u takto letité munice vysoká míra selhání.

Mnoho malých bomb po dopadu nevybuchne a zůstane ležet v krajině jako de facto nášlapné miny, které pak představují dlouhodobé riziko pro civilní obyvatelstvo i po skončení bojů.

Pro Ukrajinu jsou ale dodávky kazetové munice mimořádně důležité, v kritických fázích války dokonce nenahraditelné. Když USA v červenci 2023 poprvé schválily dodávky kazetových dělostřeleckých granátů ráže 155 mm, Ukrajina čelila drtivému nedostatku munice.

Dodávky amerických zásob kazetové munice dokázaly udržet ukrajinské dělostřelectvo v chodu v době, kdy západní továrny nestačily vyrábět klasické granáty.

Na rozdíl od klasického dělostřeleckého granátu, který vytvoří jeden kráter a jeho střepiny často pohltí hlína zákopu, kazetový granát se rozprskne ve vzduchu na desítky menších kusů munice, která padá shora přímo do otevřených ruských zákopů, krytů a palebných postavení.

Kazetová munice se také ukázala jako nejsmrtonosnější nástroj proti rozptýlené pěchotě na otevřeném prostranství, protože jediná střela dokáže zasáhnout plochu o velikosti fotbalového hřiště. Tím se dokázalo zabránit řadě ruských útoků.

Když Ukrajina obdržela rakety ATACMS s kazetovou hlavicí (obsahující stovky bombiček M74), znamenalo to zásadní zlom v úderech na ruský týl. V říjnu 2023 Ukrajinci jediným nočním úderem těmito raketami na letiště v Berďansku a Luhansku zničili nebo těžce poškodili desítky ruských bojových vrtulníků Ka-52 a Mi-24.

Human Rights Watch ale proti kazetové munici brojí dlouhodobě. V roce 2003 byla HRW jedním ze zakládajících členů organizace Cluster Munition Coalition – celosvětové sítě nevládních organizací, bojující za zákaz této munice. To vyvrcholilo Úmluvou o zákazu o kazetové munice z roku 2008.

Smlouvu dosud podepsalo nebo k ní přistoupilo více než 110 států. Chyběly ale mezi nimi klíčové mocnosti jako USA, Rusko nebo Čína. Od smlouvy po ruské agresi na Ukrajinu odstoupila Litva.

HRW patří spolu s Amnesty International k největším lidskoprávním organizacím na světě. Zatímco Amnesty má přes 10 milionů členů a podporovatelů ve více než 150 zemích, HRW funguje jako profesionální síť výzkumníků, právníků a analytiků.

Disponuje obrovským ročním rozpočtem (přes 100 milionů dolarů) a její zprávy mají obrovský dopad přímo na americký Kongres, Evropský parlament a Radu bezpečnosti OSN.