Brusel - Formálně je Evropská komise ještě ani nenavrhla a už jim hrozí stop. Řeč je o kvótách pro ženy v dozorčích radách velkých firem v EU.
Jak napsal německý deník Süddeutsche Zeitung, deset z 27 členských států EU je "ostře proti" tomu, aby bruselská směrnice předepisovala polostátním, ale i soukromým společnostem, jak si obsadit své kontrolní orgány.
Do čela iniciativy proti návrhu eurokomisařky Viviane Redingové se postavili Britové. Na minulé úterý svolali schůzku desítky "nespokojených".
Pozvána na ni byla i Česká republika. Praha totiž dlouhodobě patří k těm, kteří v Unii kvóty nadiktované z Bruselu kritizují. Tvrdí, že by se věc měla řešit na národní úrovni a že direktivně stanovené kvóty pro soukromý sektor nejsou dobré.
"Účastníci jednání se domluvili, že Evropské komisi zašlou odpovídající dopis," píše německý list. Proti závazným kvótám jsou podle něj kromě Británie a Česka unijní nováčci Bulharsko, Maďarsko, Litva, Slovinsko a Malta, ale i Nizozemsko a - pro někoho možná překvapivě - Dánsko a Švédsko.
Šest zemí Britům na schůzce okamžitě slíbilo podporu, ostatní - včetně Česka - ještě formulují pozice. Jisté je ale jedno: pokud se pod společný dopis skutečně podepíše všech 10 zmiňovaných států, budou mít v Radě EU dohromady celkem 104 hlasů. Na zablokování návrhu komise jich přitom stačí 91.
Pokuty pro hříšníky
Z evropských statistik vyplývá, že v dozorčích radách veřejně obchodovaných firem v EU sedí momentálně 13,7 procenta žen.
Návrh Viviane Redingové počítá s tím, že společnosti s více než 250 zaměstnanci a obratem přes 50 milionů eur musejí nejméně dvě z pěti míst v dozorčí radě povinně obsadit "pohlavím, které je početně v menšině" (což jsou skoro vždy ženy).
Podniky se státní účastí by musely 40procentní kvótu splnit už v roce 2018, ostatní o dva roky později. Výjimku mají dostat jen rodinné firmy. Za porušení směrnice by hrozily přísné tresty - pokuty, omezení přístupu ke státní pomoci i veřejným zakázkám.
Informaci, že Londýn nic takového nepodpoří, už pustil do médií zdroj z britské vlády. A to přes to, že návrh komisařky Redingové ještě ani neprošel vnitřním schvalováním v Evropské komisi.
Ta má o jejím návrhu definitivně rozhodnout koncem září. A proti se staví například Britka Catherine Ashtonová, první místopředsedkyně Evropské komise.
Oficiálně by měl Brusel návrh prezentovat 4. října, na zasedání ministrů práce a sociálních věcí EU v Lucemburku. Tam se pak zřejmě poprvé oficiálně vyjádří i "desítka nespokojených".
Úkol pro národní státy
"Na našem postoji budeme trvat," řekl listu Financial Times nejmenovaný ministr ze Spojeného království, které v Unii vede ofenzivu proti povinným kvótám. "My jsme proti legislativě, která by určovala takové kvóty," dodal s tím, že by takové rozhodnutí neměl dělat Brusel, ale jednotlivé členské státy.
Česko zatím oficiálně žádnou pozici nemá, byť se Brity sezvané schůzky zúčastnilo. Podle toho, co zjistilo Aktuálně.cz, se však české argumenty hodně blíží těm britským.
"V tuto chvíli nebudeme stanovisko příliš komentovat, faktem ale je, že se přikláníme k názoru, že problematika spadá do národních kompetencí jednotlivých států, a v tomto smyslu také komunikujeme," řekla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.
"Vláda ČR zatím nezaujala k dané iniciativě komisařky Redingové stanovisko; ostatně její návrh nebyl zatím schválen ani v kolegiu Evropské komise," uvedl pro Aktuálně.cz státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling. "Hlavní otázkou v tuto chvíli není substance návrhu, tedy otázka, zda jsou kvóty nezbytné, či nikoli, ale zda je nutné tuto problematiku řešit na úrovni Evropské unie."
Češky pod průměrem
O tom, že i v České republice jsou ženy v kontrolních orgánech i ve vedení soukromých firem v menšině, není pochyb. Podle společnosti Deloitte zasedá například v představenstvech stovky největších českých firem jen necelých osm procent žen (unijní průměr je 12 procent).
Podstatně lépe vycházejí z evropského srovnání i některé státy, které se připojily k poslední britské iniciativě proti kvótám v dozorčích radách. Jak před časem uvedla britská studie Women on Boards, v roce 2009 měly vyšší podíl manažerek jak Maďarsko (10,2 procenta), tak Dánsko (12,1 procenta) nebo Švédsko (23 procent).
V Dánsku dokonce kvóty měli, posléze je však zrušili jako kontraproduktivní.
Evropa je každopádně rozdělená: Na Islandu, v Norsku, ve Švýcarsku, Španělsku nebo Francii závazná pravidla pro zastoupení žen ve vedení firem buď už platí, nebo v dohledné době platit začnou.
"Je (proto) třeba se ptát, zda není vhodnější zaměřit v tuto chvíli veškeré úsilí na překonání krize v eurozóně než na zvyšování napětí ve společnosti otevíráním politicky citlivých a politickou krajinu štěpících témat, jež mohou spíše zvýšit napětí ve společnosti," myslí si státní tajemník Vojtěch Belling.
