Kus Česka v Hamburku. Ministerstvo chce vyměnit přístavy za lukrativnější území

Helena Truchlá Helena Truchlá
20. 7. 2021 17:26
Když Německo prohrálo v roce 1918 první světovou válku, potrestali ho vítězové přísnými mírovými dohodami. Poražená říše musela mimo jiné postoupit tehdejšímu Československu nárok na část svého území. Praha tak dostala do pronájmu dva přístavy v Hamburku. Nájemní smlouva ale brzy vyprší a Němci mají s pozemky vlastní plány. Řešením by mělo být obě území vyměnit za jiné - podle české strany lepší.

O směnu přístavů Moldauhafen a Saalehafen na řece Labi nedaleko Severního moře se české úřady snaží dlouhodobě. Zasazoval se o ni například bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) při své první oficiální návštěvě Berlína v roce 2018. Nyní agendu převzal resort dopravy. "Hlavním partnerem pro jednání je město Hamburk, ale předpokládáme i účast spolkové vlády," uvedl na dotaz deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Potvrdil rovněž, že jednání začala toto úterý při příležitosti podpisu česko-německé mezinárodní smlouvy o splavnosti Labe.

Česko má přístavy svěřené k užívání až do roku 2028. Rozhodl o tom dodatek k Versaillské mírové smlouvě z roku 1929, podle kterého nájem tohoto území československému státu připadl na 99 let.

Hamburk se ale od první poloviny 20. století zásadně proměnil a z kdysi průmyslových přístavních území na okraji města jsou dnes lukrativní pozemky. Městská správa tu plánuje postavit rozsáhlou novou čtvrť Grasbrook s byty až pro šest tisíc lidí, kancelářemi s 16 tisíci pracovními místy, nákupními centry a školami. Název českého přístavu Moldauhafen by v budoucnu měla převzít nově vzniklá stanice prodloužené linky U4 hamburského metra. 

Lukrativnější území

S demolicí původních budov v jiných částech labského nábřeží, rovněž určených k přestavbě, úřady začaly letos v červenci. Stále ale zbývá vyřešit, co s českými přístavy. Výměnu dlouhodobě podporuje i německá strana, která s tímto návrhem sama přišla už v roce 2015. Hamburk se tehdy ucházel o pořadatelství letních olympijských her a v přístavu měla hypoteticky vyrůst olympijská vesnice. Z olympiády sešlo, nápad na výměnu ale zůstal.

Mapa přístavních území v Hamburku: Moldauhafen a Saalehafen jsou označeny červeně, nové území Kuhwerder Hafen zeleně.
Mapa přístavních území v Hamburku: Moldauhafen a Saalehafen jsou označeny červeně, nové území Kuhwerder Hafen zeleně. | Foto: maps.google.com

Němci za Moldauhafen a Saalehafen už dříve nabídli nedaleké pozemky zhruba ve stejné rozloze, tedy asi 30 tisíc čtverečních metrů, v oblasti Kuhwerder Hafen. O ně usilovala už dříve i česká diplomacie. Přesuny území se nijak nedotknou třetího českého území v Hamburku, přístavu Peutehafen, který Česku připadl na konci 20. let natrvalo. 

Podle českého ministerstva dopravy je nová lokalita výhodnější. "Je přístupná pro námořní lodě s ponorem do 11 metrů bez omezení jejich výšky, dobře dostupná silniční dopravě a blízko nákladního nádraží," vysvětluje mluvčí Jemelka. Na rozdíl od oblastí přisouzených československé první republice by tak oblast u Kuhwerderu měla umožnit přistávání a překládku zboží i středně velkým lodím plavícím se po moři. Na jak dlouho Česko Kuhwerder Hafen do nájmu dostane, zatím není jasné. Versaillský dodatek počítal s možností prodloužení původní nájemní smlouvy o dalších 50 let, tedy do roku 2078.

Labe jako dopravní tepna pro Česko

Český Moldauhafen a Saalehafen nyní využívá soukromá německá logistická společnost, smlouvu má ještě na sedm let. Její vypršení tak časově odpovídá konci české správy nad oběma přístavy. 

Co přesně s novým územím česká vláda zamýšlí dělat, zatím podle ministerstva dopravy není jasné. Zásadní ale bude, aby dopravně sloužilo potřebám Česka. Z tuzemska se nyní přes Hamburk ročně přepraví asi 2,4 milionu tun zboží a resort dopravy odhaduje, že se jeho objem v následujících 30 letech zdvojnásobí. 

Přizpůsobení přístavu si vyžádá investice z české i německé strany, celkové náklady by měly podle Jemelky dosáhnout asi 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). Jak se Česko a Německo budou na investici podílet, bude předmětem jednání. Modernizací nyní prochází i třetí český přístav Peutehafen, kde vzniká zázemí pro říční plavbu po Labi.

Praha vodní nákladní dopravu prosazuje dlouhodobě. Považuje ji za ekologickou - nízkoemisní a málo hlučnou - alternativu přepravy zboží po silnici nebo železnici. A právě splavnění Labe, které v Hamburku ústí do Severního moře, je jednou z priorit vodní dopravy v Česku. Námitky mají ekologové a také zástupci ministerstev životního prostředí všech spolkových zemí, kterými Labe na německé straně protéká. Kvůli častým obdobím sucha a nízkého stavu vody v říčním korytě podle nich "nemá nákladní lodní doprava na Labi spolehlivou budoucnost". 

Dědictví Versailleské smlouvy
Autor fotografie: Wikimedia Commons - Franz Schmidt (1861-1950); Otto Kofahl (1863-1940), Public domain

Dědictví Versailleské smlouvy

  • Pronájem dvou přístavních území v Hamburku získalo Československo po první světové válce. Versailleská smlouva přiznala právo na jejich užívání v roce 1929, a to na 99 let.
  • Česko jakožto nástupnický stát Československa (Slováci o nárok na přístavy po rozdělení přišli) má od roku 2029 opční právo na prodloužení pronájmu o dalších 50 let.
  • V roce 2016 investovalo ministerstvo dopravy do opravy všech tří českých území v Hamburku asi 4,1 milionu korun. Z původních velkých plánů na modernizaci zanedbaných pozemků za zhruba 150 milionů korun sešlo, když o ně projevilo zájem německé město.
 

Právě se děje

Další zprávy