Kurdové usilují o vlastní stát. Přečtěte si otázky a odpovědi k chystanému referendu o nezávislosti

Radim Klekner Zahraničí Radim Klekner, Zahraničí
24. 9. 2017 16:01
Kurdové chtějí ustavit svůj nezávislý stát na autonomním území, které ovládají na severu Iráku. Na pondělí 25. září proto vyhlásili všelidové referendum. Jeho konání se snaží zabránit centrální irácká vláda a proti vyhlášení kurdského státu je i Turecko, kde část Kurdů žije také. S referendem nesouhlasí ani Spojené státy, přestože Kurdové jsou významnými spojenci USA v regionu a významně se podílejí i na boji proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Podporu pro myšlenku nezávislosti zato Kurdové získali v Izraeli či Francii. Přečtěte si přehledné otázky a odpovědi k tématu.
Protest za referendum o nezávislosti Kurdistánu.
Protest za referendum o nezávislosti Kurdistánu. | Foto: Reuters

Jak početná je kurdská populace?

Foto: Aktuálně.cz

Odhaduje se, že Kurdů je okolo 35 milionů. Z toho 15 milionů žije v Turecku, šest milionů v Iráku, šest milionů v Íránu a dva miliony v Sýrii. Zbytek tvoří diaspora, která je nejsilnější v Německu (cca 750 tisíc osob).

Kurdové jsou nejpočetnějším národem na světě, který nemá vlastní stát. Celková rozloha historického Kurdistánu činí téměř 400 tisíc kilometrů čtverečních.

Jak daleko pokročila stávající kurdská autonomie v Iráku?

Irácký Kurdistán je od pádu Saddáma Husajna roce 2003 v podstatě samostatnou územněsprávní jednotkou, v níž má ústřední vláda v Bagdádu minimální pravomoci. Přispívá k tomu i nejednota v iráckém parlamentu a fakt, že rozsáhlá území Iráku stále kontroluje radikální uskupení zvané Islámský stát.

Prezident kurdské autonomie v Iráku Masúd Barzání nicméně tvrdí, že případné vítězství referenda neznamená automatické vyhlášení nezávislosti a s Bagdádem chce o příštím státním uspořádání jednat.

Kde proběhne referendum?

Kurdové chtějí referendum uspořádat nejenom v guvernorátech Halabdža, Sulajmaníja, Irbíl a Dahúk, které jsou součástí jejich autonomního teritoria na severu Iráku, ale také v některých sporných regionech, kde netvoří většinu populace. Kupříkladu v oblasti okolo Kirkúku, odkud vyhnali část arabského obyvatelstva.

Jak velký by byl "nový" Kurdistán?

Autonomní irácký Kurdistán je od roku 2014 složen ze čtyř provincií na severu země - Dahúk (kurdsky Duhok či Dihok), Halabdža (kurdsky Helebce; v roce 2014 vyčleněna z provincie Sulajmáníja), Irbíl (kurdsky Hewler) a Sulajmáníja (kurdsky Silemani). Na rozloze 41 700 km2 zde žijí asi tři miliony lidí.

Při započtení čtyř dalších oblastí, kde se má údajně hlasovat, by se ale rozloha kurdských oblastí na severu Iráku zvětšila až na rozlohu jakou zhruba má ČR (78 700 km2). ČTK připomíná, že zde žije na 5,3 milionu lidí.

Na čem zakládají Kurdové svůj nárok na vlastní stát?

Samostatná kurdská knížectví na severu dnešního Iráku (Babán, Során, Hakarí) existovala od 16. století. Pod Osmany zažívali Kurdové značnou míru nezávislosti, protože pomáhali hájit východní hranice Osmanské říše.

Ustavení nezávislého Kurdistánu v části jihovýchodní Malé Asie a severního Iráku po první světové válce předpokládala Sèvreská smlouva.

Na konci 20. let Kurdové vyhlásili neuznanou Araratskou republiku na jihovýchodě Turecka, vydržela pouze pět let. Tureckému státu, vznikajícímu pod vedení Mustafy Kemala Atatürka, se posléze podařilo potlačit i povstání Kurdů v dnešní provincii Tunceli. Část kurdských kmenů přitom získal na svou stranu. Kurdové, povětšinou muslimové, se totiž cítili ohroženi křesťanskou expanzí z Řecka a Itálie.

V severním Iráku, který se dostal pod britský mandát, plánované referendum o nezávislosti neproběhlo.

Co novějšího mluví pro kurdskou autonomii?

Kurdové sehráli významnou roli při invazi USA do Iráku v roce 2003, kdy americké jednotky mohly využít podpory tamní populace v boji proti režimu Saddáma Husajna. V letech 2014-2016 Kurdové zastavili postup Islámského státu na severozápadě Iráku a patří k hlavním složkám koalice bojující s IS v Sýrii.

Prezident kurdské autonomie v Iráku Masúd Barzání dlouhodobě kritizuje iráckou vládu s tím, že není schopna vyřešit problémy země, v níž se střetává celá řada hospodářských, etnických i sektářských zájmů.

Byl by nezávislý Kurdistán schopen přežít ekonomicky?

Iráčtí Kurdové jsou přesvědčeni, že budou moci svůj stát financovat z příjmů z prodeje ropy, zemního plynu, zemědělských produktů a turismu. Kurdistán je dnes ve srovnání se zbytkem Iráku stabilním a prosperujícím regionem s HDP i výší příjmů na obyvatele dalece přesahujícími celostátní průměr.

Foto: Jiří Kropáček, Radim Klekner

Barzáního vláda podepsala nedávno dohodu s ruským koncernem Rosněfť, na jejímž základě by v budoucnu dopravovala potrubím přes Turecko každoročně až 30 miliard kubických metrů plynu.

Na druhou stranu se dluh kurdské autonomní vlády nyní vyšplhal na závratných 20 miliard dolarů, především kvůli světové finanční krizi a následnému poklesu cen ropy.

Kurdové začali vyvážet černé zlato z území, které kontrolují, ropovodem vedeným přes jih Turecka (denně 600 tisíc barelů) bez předchozí dohody s centrální iráckou vládou. Rozzlobený Bagdád proto před třemi roky pozastavil kurdské autonomii výplatu státních peněz a notně tím přispěl ke stávajícím finančním potížím Kurdistánu.

Vláda autonomního regionu je proto připravena k ústupkům, pokud Bagdád pomůže Kurdům část dluhu umazat.

Jak se k myšlence kurdské nezávislosti staví irácká vláda?

Bagdád vyzval vládu autonomního Kurdistánu, aby referendum odvolala, a zablokoval ho i soud. Kurdové však jeho rozhodnutí hodlají ignorovat.

V Kirkúku, který má smíšenou kurdskou, turkmenskou a arabskou populaci, vypukly během předvolební kampaně mezietnické střety.

V okolí tohoto téměř půldruhamilionového města se nacházejí významná ložiska ropy a bagdádská vláda se jich nechce vzdát. Irácká armáda uprchla z Kirkúku v roce 2014 před postupujícími jednotkami Islámského státu a oblasti se následně zmocnili kurdští pešmergové.

Pokud by se ale autonomní kurdská vláda v Irbílu Kirkúku a tamních ložisek ropy vzdala, je Bagdád ochoten o kurdské nezávislosti jednat. Z ložisek se dnes těží 435 tisíc barelů suroviny denně, což je deset procent celkové irácké těžby.

Co na referendum říkají další státy?

Turecko, které se obává, že by vznik nezávislého Kurdistánu mohl znovu podnítit separatistické tendence v jeho vlastní kurdské menšině, před referendem demonstrativně rozmístilo podél své jihovýchodní hranice dělostřelectvo.

Ankara obviňuje autonomní vládu v Irbílu, že přivírá oči nad existencí vojenských základen v Turecku zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Ta operuje z hor na severu iráckého Kurdistánu. Její příslušníci bojují také v řadách kurdských milic YPG na severu Sýrie.

Za předčasné považují vyhlášení kurdského referenda také Spojené státy. Nedávný materiál vlády hovoří o možnosti vzniku nezávislého Kurdistánu "kolem roku 2030".

Foto: Aktuálně.cz

Podporu kurdské samostatnosti opakovaně vyslovila Francie a Izrael a podpořili ji i někteří členové Evropského parlamentu.

Jakou podporu má nezávislost mezi samotnými Kurdy?

Podle nedávného průzkumu kurdské mediální skupiny Rudaw podporuje nezávislost 82 procent respondentů, i když 34 procent z nich dodává, že načasování referenda není "ideální". Řada Kurdů jej považuje za předčasné a bojí se přehnané reakce Turecka i Iráku. 

Podpora referenda je nízká zejména v oblastech kolem města Sulajmáníja, půldruhamilionové metropole stejnojmenného guvernorátu ve východní části iráckého Kurdistánu. Tu ovládá Vlastenecká unie Kurdistánu (PUK), jež je hlavním oponentem prezidenta Barzáního.

Uvažují o samostatnosti i Kurdové v Sýrii?

Syrští Kurdové chtějí ustavit na severu země svůj autonomní region Rojavu, byť zatím v rámci federální Sýrie. Ti si v pátek 22.září zvolili starosty téměř čtyř tisíc obcí na územích, které na severu země kontrolují.

V listopadu budou následovat volby do místních rad a v lednu volby do parlamentu Rojavy. Všeobecné volby v Sýrii hodlají místní Kurdové bojkotovat. Vláda v Damašku ovšem tvrdí, že chce dobýt zpět všechna území, která v průběhu šestileté války jednotlivé povstalecké frakce obsadily.

Americká armáda zveřejnila video ze zásahu kurdských a svých speciálních jednotek proti Islámskému státu, při kterém bylo osvobozeno 70 rukojmích. K zásahu došlo v iráckém Kurdistánu. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 43 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy