Kurdové usilují o vlastní stát. Přečtěte si otázky a odpovědi k chystanému referendu o nezávislosti

Radim Klekner Zahraničí Radim Klekner, Zahraničí
24. 9. 2017 16:01
Kurdové chtějí ustavit svůj nezávislý stát na autonomním území, které ovládají na severu Iráku. Na pondělí 25. září proto vyhlásili všelidové referendum. Jeho konání se snaží zabránit centrální irácká vláda a proti vyhlášení kurdského státu je i Turecko, kde část Kurdů žije také. S referendem nesouhlasí ani Spojené státy, přestože Kurdové jsou významnými spojenci USA v regionu a významně se podílejí i na boji proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Podporu pro myšlenku nezávislosti zato Kurdové získali v Izraeli či Francii. Přečtěte si přehledné otázky a odpovědi k tématu.
Protest za referendum o nezávislosti Kurdistánu.
Protest za referendum o nezávislosti Kurdistánu. | Foto: Reuters

Jak početná je kurdská populace?

Foto: Aktuálně.cz

Odhaduje se, že Kurdů je okolo 35 milionů. Z toho 15 milionů žije v Turecku, šest milionů v Iráku, šest milionů v Íránu a dva miliony v Sýrii. Zbytek tvoří diaspora, která je nejsilnější v Německu (cca 750 tisíc osob).

Kurdové jsou nejpočetnějším národem na světě, který nemá vlastní stát. Celková rozloha historického Kurdistánu činí téměř 400 tisíc kilometrů čtverečních.

Jak daleko pokročila stávající kurdská autonomie v Iráku?

Irácký Kurdistán je od pádu Saddáma Husajna roce 2003 v podstatě samostatnou územněsprávní jednotkou, v níž má ústřední vláda v Bagdádu minimální pravomoci. Přispívá k tomu i nejednota v iráckém parlamentu a fakt, že rozsáhlá území Iráku stále kontroluje radikální uskupení zvané Islámský stát.

Prezident kurdské autonomie v Iráku Masúd Barzání nicméně tvrdí, že případné vítězství referenda neznamená automatické vyhlášení nezávislosti a s Bagdádem chce o příštím státním uspořádání jednat.

Kde proběhne referendum?

Kurdové chtějí referendum uspořádat nejenom v guvernorátech Halabdža, Sulajmaníja, Irbíl a Dahúk, které jsou součástí jejich autonomního teritoria na severu Iráku, ale také v některých sporných regionech, kde netvoří většinu populace. Kupříkladu v oblasti okolo Kirkúku, odkud vyhnali část arabského obyvatelstva.

Jak velký by byl "nový" Kurdistán?

Autonomní irácký Kurdistán je od roku 2014 složen ze čtyř provincií na severu země - Dahúk (kurdsky Duhok či Dihok), Halabdža (kurdsky Helebce; v roce 2014 vyčleněna z provincie Sulajmáníja), Irbíl (kurdsky Hewler) a Sulajmáníja (kurdsky Silemani). Na rozloze 41 700 km2 zde žijí asi tři miliony lidí.

Při započtení čtyř dalších oblastí, kde se má údajně hlasovat, by se ale rozloha kurdských oblastí na severu Iráku zvětšila až na rozlohu jakou zhruba má ČR (78 700 km2). ČTK připomíná, že zde žije na 5,3 milionu lidí.

Na čem zakládají Kurdové svůj nárok na vlastní stát?

Samostatná kurdská knížectví na severu dnešního Iráku (Babán, Során, Hakarí) existovala od 16. století. Pod Osmany zažívali Kurdové značnou míru nezávislosti, protože pomáhali hájit východní hranice Osmanské říše.

Ustavení nezávislého Kurdistánu v části jihovýchodní Malé Asie a severního Iráku po první světové válce předpokládala Sèvreská smlouva.

Na konci 20. let Kurdové vyhlásili neuznanou Araratskou republiku na jihovýchodě Turecka, vydržela pouze pět let. Tureckému státu, vznikajícímu pod vedení Mustafy Kemala Atatürka, se posléze podařilo potlačit i povstání Kurdů v dnešní provincii Tunceli. Část kurdských kmenů přitom získal na svou stranu. Kurdové, povětšinou muslimové, se totiž cítili ohroženi křesťanskou expanzí z Řecka a Itálie.

V severním Iráku, který se dostal pod britský mandát, plánované referendum o nezávislosti neproběhlo.

Co novějšího mluví pro kurdskou autonomii?

Kurdové sehráli významnou roli při invazi USA do Iráku v roce 2003, kdy americké jednotky mohly využít podpory tamní populace v boji proti režimu Saddáma Husajna. V letech 2014-2016 Kurdové zastavili postup Islámského státu na severozápadě Iráku a patří k hlavním složkám koalice bojující s IS v Sýrii.

Prezident kurdské autonomie v Iráku Masúd Barzání dlouhodobě kritizuje iráckou vládu s tím, že není schopna vyřešit problémy země, v níž se střetává celá řada hospodářských, etnických i sektářských zájmů.

Byl by nezávislý Kurdistán schopen přežít ekonomicky?

Iráčtí Kurdové jsou přesvědčeni, že budou moci svůj stát financovat z příjmů z prodeje ropy, zemního plynu, zemědělských produktů a turismu. Kurdistán je dnes ve srovnání se zbytkem Iráku stabilním a prosperujícím regionem s HDP i výší příjmů na obyvatele dalece přesahujícími celostátní průměr.

Foto: Jiří Kropáček, Radim Klekner

Barzáního vláda podepsala nedávno dohodu s ruským koncernem Rosněfť, na jejímž základě by v budoucnu dopravovala potrubím přes Turecko každoročně až 30 miliard kubických metrů plynu.

Na druhou stranu se dluh kurdské autonomní vlády nyní vyšplhal na závratných 20 miliard dolarů, především kvůli světové finanční krizi a následnému poklesu cen ropy.

Kurdové začali vyvážet černé zlato z území, které kontrolují, ropovodem vedeným přes jih Turecka (denně 600 tisíc barelů) bez předchozí dohody s centrální iráckou vládou. Rozzlobený Bagdád proto před třemi roky pozastavil kurdské autonomii výplatu státních peněz a notně tím přispěl ke stávajícím finančním potížím Kurdistánu.

Vláda autonomního regionu je proto připravena k ústupkům, pokud Bagdád pomůže Kurdům část dluhu umazat.

Jak se k myšlence kurdské nezávislosti staví irácká vláda?

Bagdád vyzval vládu autonomního Kurdistánu, aby referendum odvolala, a zablokoval ho i soud. Kurdové však jeho rozhodnutí hodlají ignorovat.

V Kirkúku, který má smíšenou kurdskou, turkmenskou a arabskou populaci, vypukly během předvolební kampaně mezietnické střety.

V okolí tohoto téměř půldruhamilionového města se nacházejí významná ložiska ropy a bagdádská vláda se jich nechce vzdát. Irácká armáda uprchla z Kirkúku v roce 2014 před postupujícími jednotkami Islámského státu a oblasti se následně zmocnili kurdští pešmergové.

Pokud by se ale autonomní kurdská vláda v Irbílu Kirkúku a tamních ložisek ropy vzdala, je Bagdád ochoten o kurdské nezávislosti jednat. Z ložisek se dnes těží 435 tisíc barelů suroviny denně, což je deset procent celkové irácké těžby.

Co na referendum říkají další státy?

Turecko, které se obává, že by vznik nezávislého Kurdistánu mohl znovu podnítit separatistické tendence v jeho vlastní kurdské menšině, před referendem demonstrativně rozmístilo podél své jihovýchodní hranice dělostřelectvo.

Ankara obviňuje autonomní vládu v Irbílu, že přivírá oči nad existencí vojenských základen v Turecku zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Ta operuje z hor na severu iráckého Kurdistánu. Její příslušníci bojují také v řadách kurdských milic YPG na severu Sýrie.

Za předčasné považují vyhlášení kurdského referenda také Spojené státy. Nedávný materiál vlády hovoří o možnosti vzniku nezávislého Kurdistánu "kolem roku 2030".

Foto: Aktuálně.cz

Podporu kurdské samostatnosti opakovaně vyslovila Francie a Izrael a podpořili ji i někteří členové Evropského parlamentu.

Jakou podporu má nezávislost mezi samotnými Kurdy?

Podle nedávného průzkumu kurdské mediální skupiny Rudaw podporuje nezávislost 82 procent respondentů, i když 34 procent z nich dodává, že načasování referenda není "ideální". Řada Kurdů jej považuje za předčasné a bojí se přehnané reakce Turecka i Iráku. 

Podpora referenda je nízká zejména v oblastech kolem města Sulajmáníja, půldruhamilionové metropole stejnojmenného guvernorátu ve východní části iráckého Kurdistánu. Tu ovládá Vlastenecká unie Kurdistánu (PUK), jež je hlavním oponentem prezidenta Barzáního.

Uvažují o samostatnosti i Kurdové v Sýrii?

Syrští Kurdové chtějí ustavit na severu země svůj autonomní region Rojavu, byť zatím v rámci federální Sýrie. Ti si v pátek 22.září zvolili starosty téměř čtyř tisíc obcí na územích, které na severu země kontrolují.

V listopadu budou následovat volby do místních rad a v lednu volby do parlamentu Rojavy. Všeobecné volby v Sýrii hodlají místní Kurdové bojkotovat. Vláda v Damašku ovšem tvrdí, že chce dobýt zpět všechna území, která v průběhu šestileté války jednotlivé povstalecké frakce obsadily.

Americká armáda zveřejnila video ze zásahu kurdských a svých speciálních jednotek proti Islámskému státu, při kterém bylo osvobozeno 70 rukojmích. K zásahu došlo v iráckém Kurdistánu. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy