Kurdové přešli do ofenzivy proti islamistům. Dostali děla

Martin Novák Martin Novák
3. 11. 2014 16:15
Syrští a iráčtí Kurdové spojují své vojenské síly. Rodí se nový kurdský stát?
O Kobani zuří těžká bitva. Obránce posílili Kurdové z Iráku.
O Kobani zuří těžká bitva. Obránce posílili Kurdové z Iráku. | Foto: Reuters

Damašek/Praha – Městem Kobani od rána duní intenzivní dělostřelecká palba. Nejzuřivější boje od začátku konfliktu o toto město na turecko-syrské hranici.

Ofenzivu ale tentokrát nevedou ozbrojenci Islámského státu, ale ti, kteří je chtějí z Kobani vytlačit. Kurdové.

Foto: Aktuálně.cz

Do města o víkendu dorazili na pomoc místním syrským Kurdům jejich "bratři" z Iráku. Bojovníci zvaní pešmergové, kteří s sebou přinesli to, co obrana města potřebuje a co jí dosud scházelo: těžké zbraně.

"Pešmergové se zapojili do boje a je to velký rozdíl. Vedou velmi přesnou dělostřeleckou palbu," řekl agentuře Reuters Idrís Nasán, představitel místní správy.

Bitva o Kobani trvá už čtyřicet dní, příjezd více než 150 iráckých Kurdů může přinést obrat. Bojovníci se dostali do Kobani přes Turecko, jehož vláda s transportem souhlasila.

Foto: Aktuálně.cz

Islámský stát chce Kobani dobýt, protože by tím získal kontrolu nad souvislým územím podél syrsko-turecké hranice. Dosavadní pokusy o průnik do centra nebo k hraničnímu přechodu do Turecka ale byly neúspěšné, navíc pozice Islámského státu stále bombarduje americké letectvo.

Jde o historicky první vojenskou spolupráci iráckých a syrských Kurdů. Turecko jí není příliš nakloněno, protože se obává vzniku kurdského státu, který by zahrnoval kromě částí Iráku a Sýrie také území Turecka.

Analytici upozorňují na to, že v současné době se otřásá v základech systém hranic stanovený na Blízkém východě Sykes-Picotovou dohodou v roce 1916. Jako příklad pravděpodobné změny hranic je uváděn právě vznik kurdského státu, protože vlády v Damašku ani Bagdádu oblasti s kurdskou menšinou ve svých zemích nekontrolují.

Nelze však očekávat, že Turecko dobrovolně svá území, obydlená Kurdy, předá jinému státu. Ankara váhá s pomocí syrským Kurdům právě kvůli obavám z nároků Kurdů na vlastní stát v budoucnosti.

Američané a jejich spojenci o víkendu bombardovali Islámský stát také na východě Sýrie a v Iráku. Přesto se stále nedaří postup fanatických islamistů zastavit.

Naopak v pondělí Islámský stát na sociálních sítích oznámil, že dobyl velké naleziště zemního plynu, které měla dosud v rukou syrská armáda. Jako důkaz přiložil fotografie.

Na západě Iráku islamisté masakrují příslušníky místního kmene Albu Nimr, který se odmítá smířit s jejich nadvládou. Jen za poslední týden podle svědků islamisté zavraždili přes 320 lidí z tohoto kmene, některá těla naházeli do studny.

Střelba v Kobani.
Střelba v Kobani. | Foto: Reuters

Nadále rovněž pokračuje přísun nových rekrutů do řad Islámského státu. Podle zprávy OSN z minulého týdne má organizace patnáct tisíc válečníků z osmdesáti zemí světa.

V západoirácké provincii Anbar islamisté obklíčili leteckou základnu irácké armády a přehradu Hadísa na řece Eufrat.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Křeslo v britském parlamentu po doplňovacích volbách získali konzervativci

Křeslo v britském parlamentu ve čtvrtečních doplňovacích volbách v severoanglickém Hartlepoolu získala kandidátka Konzervativní strany Jill Mortimerová. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Je to poprvé, co konzervativci v tomto tradičně levicovém volebním obvodu zvítězili.

Mortimerová v Hartlepoolu, jednom z nejchudších anglických měst, a jeho okolí získala 52 procent (přes 15 500) hlasů, kandidát opoziční Labouristické strany 29 procent (okolo 8500 hlasů). O křeslo se celkem ucházelo 16 politiků. "Labouristé příliš dlouho Hartlepool považovali za samozřejmost… Lidé už toho mají dost. A nyní skrze tyto výsledky promluvili a dali najevo, že je čas na změnu," uvedla Mortimerová, která zveřejněné výsledky označila za "historické".

Analytik BBC Chris Mason výsledek nazval zemětřesením, které sice nezmění poměr sil v parlamentu, zato změní náladu. Prohra labouristů podle něj povede k vzájemnému obviňování uvnitř britské levice. Konzervativní premiér Boris Johnson má po předloňských volbách v parlamentu pohodlnou většinu.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Twitter zablokoval účet, který na platformě sdílel Trumpova vyjádření

Sociální síť twitter zablokovala účet, který sdílel příspěvky, jež začal před několika dny zveřejňovat na svých webových stránkách americký exprezident Donald Trump. Ten byl přitom z twitteru nadobro vykázán letos v lednu, když vyjádřil podporu svým přívržencům, kteří násilně vtrhli do budovy Kongresu. Mluvčí twitteru uvedla, že účet porušil pravidla společnosti ohledně obcházení zákazů. Server BBC však napsal, že Trumpova sdělení na twitteru sdílí nadále řada dalších podobných účtů.

Zablokovaný účet nesl název @DJTDesk a jeho popisek zněl "příspěvky kopírované (…) jménem 45. prezidenta Spojených států. Původně napsané přes DonaldJTrump/Desk".

Trump v úterý představil novou sekci na svých stránkách, kam posílá svoje krátká vyjádření, jež nese název "ze stolu Donalda J. Trumpa" (From the Desk of Donald J. Trump). Vzhled stránky i formát jeho sdělení je podobný twitteru, uživatelé však nemohou na jeho příspěvky nijak reagovat. Mají však možnost je pomocí dvou tlačítek sdílet na twitteru i na facebooku, kde jsou Trumpovy účty rovněž pozastaveny.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Čína vypustila poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země

Čína vypustila do vzduchu poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady. V roce 2019, ze kdy jsou poslední vyhodnocené údaje, jich z této země pocházela více než čtvrtina. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil americký institut Rhodium Group.

Nejlidnatější země světa přispěla v roce 2019 k celosvětovým emisím ekvivalentů CO2 sama 27 procenty, odhaduje americká společnost. Spojené státy na druhém místě byly zodpovědné jen za 11 procent skleníkových plynů a třetí Indie za 6,6 procenta emisí. Ještě o dvě desetiny procentního bodu méně činil příspěvek Evropské unie na čtvrtém místě.

Podle studie vypustila Čína do vzduchu více než 14 gigatun (jedna gigatuna je miliarda tun) ekvivalentu CO2. Ve srovnání s rokem 1990 je to trojnásobek, a za uplynulé desetiletí nárůst o 25 procent. Celosvětově se emise skleníkových plynů v roce 2019 zvýšily o 11,4 procenta na 52 miliard tun. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy