Evropská unie zasadila Ukrajině tvrdou ránu. Nové drastické kvóty na dovoz oceli mohou ořezat ukrajinský export do sedmadvacítky o víc než polovinu. Do EU přitom z Ukrajiny mířilo 79 procent ocelářské produkce. Nadlimitní zboží navíc Brusel zatíží padesátiprocentním clem, které si válkou zkoušené ocelárny nemohou dovolit. Do Evropy přitom dál ve velkém proudí ruská ocel.
Nová pravidla omezují celkový objem bezcelního dovozu oceli do EU na 18,3 milionu tun ročně, což představuje globální pokles o 47 procent. Pro samotnou Ukrajinu vyčlenil Brusel roční kvótu pouhých 1,05 milionu tun (loni to bylo 2,6 milionu tun). Z Ruska přitom jen loni nakoupily země EU přes pět milionů tun železa a oceli.
Evropská unie sice hned po invazi zakázala dovoz hotových ruských ocelových výrobků, ale zavedla výjimku pro tzv. ocelové polotovary, na kterých jsou závislé některé velké ocelárny v EU.
Brusel tak neustále odkládá původně schválené termíny zákazu dovozu ruských ocelových polotovarů. Úplný konec a stopka má pro ruské oceláře nastat až 30. září 2028.
„Stanovené objemy kvót neodpovídají současným potřebám ukrajinských výrobců ani cílům poválečné obnovy našeho průmyslu,“ reagovala ostře tisková služba ocelářského gigantu ArcelorMittal Kryvyj Rih. Omezení podle nich ohrožuje udržení výroby, konkurenceschopnost i pracovní místa tisíců lidí.
Žádné speciální zacházení
Švédská europoslankyně Karin Karlsbroová navíc varuje, že ekonomické následky budou mít přímý dopad na schopnost země financovat svůj boj o přežití.
Ukrajinský ocelářský sektor přitom žil v naději, že mu Evropský parlament zajistí privilegované postavení. „V reálu vidíme, že žádné speciální zacházení pro Ukrajinu neexistuje,“ potvrdil šéf ocelářské asociace Ukrmetallurgprom Oleksandr Kalenkov.
Evropská komise totiž kvóty vypočítala na základě dovozních objemů z let 2022 až 2024. To byly pro ukrajinské hutnictví ty vůbec nejčernější roky, kdy řada fabrik stála a ruská blokáda Černého moře kompletně paralyzovala export.
Brusel tak Ukrajinu zakonzervoval na její „válečné dno“, přestože v roce 2025 už průmysl začal ožívat a vývoz do EU vzrostl o osm procent.
Polská konkurence
Někteří unijní úředníci argumentují tím, že Ukrajina může soutěžit ještě o druhou, sdílenou část kvót. V ní však bude muset čelit konkurenci obřích a stabilních ekonomik, jako jsou Indie nebo Turecko.
Podle diplomatických zdrojů z Varšavy za začleněním Ukrajiny do těchto tvrdých restrikcí stojí mimo jiné intenzivní tlak Polska, které dlouhodobě prosazuje protekcionistická opatření vůči ukrajinské konkurenci.
Polské ocelářské svazy a odbory dokonce loni (v roce 2025) tlačily na Varšavu, aby prosadila dvanáctiměsíční embargo na ukrajinskou ocel. Polský ocelářský průmysl si stěžuje, že Ukrajinci nemusí platit unijní ekologické daně (např. povolenky) ani plnit přísné unijní normy, což jim umožňuje stlačit výrobní cenu níž.
Ukrajinská strana argumentuje, že kvůli ruskému bombardování energetiky platí ukrajinské ocelárny za elektřinu v průměru ještě víc než ty polské (kolem 115 eur/MWh oproti polským cca 90 eurům).
A připomíná, že polský průmysl z jejich situace profituje, protože ukrajinské vysoké pece spalují polské koksovatelné uhlí, takže stopka pro ukrajinskou ocel paradoxně poškodí polské těžaře.
Kontrast s Londýnem
Krok Bruselu bije do očí o to víc v porovnání s Velkou Británií. Londýn sice zavádí podobná ochranná opatření, ale s výslovným dodatkem, že na Ukrajinu se vztahovat nebudou. Britsko-ukrajinská obchodní dohoda totiž garantuje stoprocentně bezcelní přístup pro ukrajinskou ocel.
Poslední nadějí pro ukrajinské oceláře je tak zářijový přezkum ze strany Evropské komise. Kyjev se snaží s Bruselem vyjednat historické podmínky přístupu na trh s argumentem, že ukrajinská ocel pro unijní producenty nepředstavuje reálnou hrozbu.
Mohlo by vás zajímat: Temná historie ničí spojenectví proti Putinovi. Expert vysvětluje pád přátelství Polska a Ukrajiny.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Kuvajt hlásí útok íránských dronů, v Bahrajnu zněly sirény po amerických úderech
Kuvajtská armáda v noci na čtvrtek oznámila, že reaguje na útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. Napsala to agentura AFP. O nových zásazích na svém území během čtvrteční noci informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu.
„Válka skončí kolapsem.“ Kuleba nastínil, jak vyhrát. Popsal Zelenského „třesení“
Bývalý šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v rozhovoru pro pořad Spotlight analyzoval současný stav konfliktu a proměnu mezinárodní podpory. Podle něj už Ukrajina není v pozici slabšího hráče bez karet, jak ji loni popsal Donald Trump. Naopak, země dokázala stabilizovat frontu a přenést válku na ruské území. Klíčem k vítězství je však podle něj vytrvalost a pochopení, že kompromis není možný.
"Svět, co byl, už není." Ridley Scott natočil sugestivní postapo Vzhlížet ke hvězdám
Film zasazený do světa, v němž je přežití instinktem, ale lidskost volbou, vstoupí exkluzivně do českých kin od 27. srpna 2026. Snímek vychází ze strhujícího bestselleru Petera Hellera a může se pochlubit mimořádným hereckým obsazením v čele s Jacobem Elordim, Joshem Brolinem, Margaret Qualleyovou, Allison Janneyovou, Benedictem Wongem a Guyem Pearcem.
Německá extremistka Liebichová vydaná z Česka si odpyká trest v mužské věznici
Německá pravicová extremistka Marla Svenja Liebichová zadržená v dubnu v Česku si svůj trest odpyká v mužské věznici. S odvoláním na rozhodnutí ženské věznice v saském městě Chemnitz o tom ve čtvrtek informovala agentura DPA.
Pirátští uzurpátoři, napadla Anglii viceprezidentka. Argentinci se potupenému sokovi vysmáli
Argentinští fotbalisté slavili středeční vítězství v semifinále mistrovství světa 2:1 nad Anglií s plakátem připomínajícím válku o Falklandy v roce 1982. Podle agentur jim za to hrozí trest od světové federace FIFA, jež politické projevy při zápasech zakazuje.