Nevídaný odpor sílí. Kubánci už mají komunismu dost, pomáhá jim internet i hudba

Helena Truchlá Helena Truchlá
13. 7. 2021 6:32
"Už žádné lži, můj lid volá po svobodě," zpívají kubánští muzikanti ve virálním hitu s názvem Domov a život. Píseň umělců žijících na Kubě i v exilu v USA se stala symbolem sílících protestů na ostrově, který od roku 1959 ovládají komunisté. V neděli se v zemi odehrála největší demonstrace za posledních 30 let. Kubáncům dochází trpělivost s útlakem, špatnou ekonomickou situací i řádící pandemií.

Pětice hudebníků v čele s miamským reggaetonovým duem Gente de Zona si vysloužila masivní kritiku vlády kvůli svým protirežimním písním. Název hitu Domov a život je parafrází původního hesla komunistické revoluce "domov, nebo smrt". A melodie písně zněla na ostrově i tuto neděli při masových protestech. "Je důležitým symbolem, který spojuje lidi," říká kubánský muzikant Renay Kairus Perez. Jeho kapela Porno para Ricardo dostala před lety zákaz vystupovat a on sám pak odešel do exilu do Prahy.

"Situace na Kubě je obscénní. Několik málo rodin vládne celému ostrovu a těží z diktatury, která tam panuje. Vojenský režim založený na komunistických ideálech se nechce vzdát moci, což způsobuje ekonomické problémy," odpovídá Kairus Perez na otázku, proč se jeho krajané bouří. 

Videoklip k písni Domov a život:

Video: Yotuel

Do ulic vyšly v neděli po celé zemi tisíce lidí. Jak informují zahraniční zpravodajské servery, vadí jim pomalé očkování proti nemoci covid-19 i vlekoucí se ekonomická krize. Jedenáct milionů obyvatel ostrova kvůli ní trpí nedostatkem běžného zboží včetně jídla a léků, na denním pořádku jsou i výpadky elektřiny.

Kairus Perez zdůrazňuje, že pandemie samotná i špatná ekonomická situace, kterou zhoršují i sankce Spojených států (ty se ale na léky ani jídlo nevztahují) a útlum příjmů z turismu, jenom posilují dlouhodobou nespokojenost lidí s vládnoucím režimem. 

Ten se s protesty až donedávna nemusel vypořádávat příliš často. V posledních měsících ale odpor sílí, mimo jiné i díky dostupnosti mobilního internetu, který tu funguje teprve od roku 2018 a za tu dobu se stal pro Kubánce cenným zdrojem informací. Připojení teď asi 60 procent obyvatelstva. 

A videa z demonstrací, které začaly v obci San Antonio de los Baños jihozápadně od hlavního města Havany, se na sociálních sítích objevovala i v průběhu neděle. "Zjevně to byl nějaký malý lokální protest, který se během malé chvíle rozšířil po celé zemi. To bylo ještě před několika roky nemožné," popisuje Kairus Perez. "Dřív jsme informace o protestech nebo třeba o dopadech ekonomické krize prostě neměli," dodává.

Nedělní demonstrace se nakonec rozrostly do rozměrů nevídaných v posledních třech dekádách. Jejich účastníci žádali pád diktatury a svobodu. Prezident a předseda kubánské komunistické strany Miguel Díaz-Canel, jehož odstoupení rovněž zaznělo mezi požadavky, povolal do ulic policii i speciální jednotky vyzbrojené samopaly. Víc než sto lidí skončilo ve vazbě a několik dalších utrpělo zranění. 

Díaz-Canel pak z protestů obvinil Spojené státy a vyzval kubánské "revolucionáře, všechny komunisty, aby vyrazili do ulic", kdykoliv budou svědky "snah o provokace". 

Lidé už toho mají dost

Podle muzikanta Kairuse Pereze si změnu politické situace na Kubě přeje většina obyvatel. "Podle mě je to vidět. Starší generace možná vládu ještě podporuje, ale takových je méně a méně. Normalitou života na Kubě je krize. Ale svět se mění a myslím, že lidé toho mají už dost. Jsou prostě unavení," říká. 

Prezident Díaz-Canel převzal vládu nad ostrovem od Raúla Castra, který už dříve vystřídal svého bratra Fidela. V čele režimu tak po 62 letech od komunistického převratu stojí někdo jiný než člen této rodiny. Uvolnění ale střídání nepřineslo. "Castro pořád řídí situaci zpovzdálí. A naším prezidentem je teď necharismatický muž, jehož vláda ještě víc ztratila legitimitu," míní muzikant v exilu Kairus Perez.

Důležitou součástí volání po změně jsou i umělci a intelektuálové, kteří vládu kritizují a žádají, aby s nimi zasedla k jednacímu stolu - často právě prostřednictvím hudby a jiných uměleckých forem. Jejich vystoupení se nyní díky internetu mohou šířit rychleji než kdy dřív, což se vláda snaží řešit omezováním připojení.

Přesto se jim daří budit pozornost. Například loni na podzim asi 200 mladých aktivistů protestovalo za propuštění zpěváka Denise Solise. Česko je jednou ze zemí, které v té souvislosti vyjádřily znepokojení nad potlačováním lidských práv na ostrově. Další věznění umělci v posledních měsících drželi hladovky, raper Maykel "El Osorbo" Castillo si loni v létě ve vězení na protest sešil k sobě rty. 

Videoklip k písni Domov a život, který poslední demonstrace provází, mezitím nasbíral - navzdory snahám komunistického vedení o zdiskreditování jejích interpretů - bezmála šest milionů zhlédnutí na sociální síti YouTube. Mladí Kubánci si jejím názvem doplňují profilové obrázky na sociálních sítích, píše agentura Reuters. "Ten song se stal symbolem. Ale takových je tu hodně, všechny usilují o totéž a všechny jsou důležité," je přesvědčený Kairus Perez.  

Sám doufá, že ke změně na Kubě dojde. "Ale je těžké předvídat, co se stane. Vy Češi jste zažili sametovou revoluci, tak sami víte, jak nečekaně se situace může proměnit," dodává. 

 

Právě se děje

Další zprávy