Obrazem: Tak šel čas s kubánskými revolucionáři. Éra Castrů na Kubě skončila po téměř 60 letech

Obrazem: Tak šel čas s kubánskými revolucionáři. Éra Castrů na Kubě skončila po téměř 60 letech
V roce 1959 stál Fidel Castro v čele revoluce, která svrhla diktátora generála Fulgencia Batistu, jenž stál v čele Kuby s přestávkou od roku 1940. Od té doby si Castro Kubu podmanil až do své smrti v roce 2016.
S revolucí Castrovi pomáhal argentinský lékař a profesionální revolucionář Ernesto Che Guevara.
Kuba se během vlády Fidela Castra razantně proměnila. Krátce po svém příchodu k moci provedl pozemkovou reformu a znárodnil tisíce hektarů půdy i firmy.
To vyostřilo vztahy s USA, které zavedly hospodářské embargo. Castrovi nezbývalo nic jiného, než se o pomoc obrátit na tehdejší Sovětský svaz, čímž se Kuba definitivně dostala do komunistického tábora, kde se drží dodnes. Na snímku si Castro v roce 1959 podává ruku s tehdejším americkým viceprezidentem Richardem Nixonem.
Foto: Reuters
Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 19. 4. 2018 20:06
Fidel Castro byl svého času nejdéle vládnoucí hlavou státu. V čele Kuby stál od revoluce v roce 1959 do roku 2008, kdy ho vystřídal jeho mladší bratr Raúl. Po dlouhých desetiletích se na pozici kubánského prezidenta nyní objevil člověk, který se nejmenuje Castro.
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tunisko má nového prezidenta, stal se jím univerzitní profesor Kaís Saíd

Tuniská volební komise potvrdila, že nedělní prezidentské volby v zemi vyhrál univerzitní profesor bez politické příslušnosti Kaís Saíd. Získal 72,71 procenta hlasů. Saídův protivník, mediální magnát Nabíl Karúí nedlouho před oznámením výsledků druhého kola voleb uznal svou porážku. Volební účast byla 55 procent, citovala agentura Reuters z prohlášení volební komise.

Karúí, který byl donedávna ve vazbě, a ani Saíd dosud nikdy nezastávali politický úřad, v prvním kole voleb 15. září ale předstihli řadu kandidujících vlivných politiků.

Vítěz prezidentského souboje převezme severoafrickou zemi usilující o vítězství v boji s korupcí, nezaměstnaností a sporadickým extremistickým násilím. Tunisané se také snaží stabilizovat demokracii, kterou budují od povstání za arabského jara v roce 2011. Oba kandidáti se již před hlasováním shodli na tom, že budou rovněž usilovat o mír v sousední válkou rozvrácené Libyi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy