Krym vzývá Putina. Parlament vyvěsil ruskou vlajku

Jiří Just Jiří Just
Aktualizováno 26. 2. 2014 17:10
Na Krymu žijí z 60 procent etničtí Rusové. Chtějí pryč z Ukrajiny.
Notná část obyvatel Krymu má jasno - chtějí k Rusku.
Notná část obyvatel Krymu má jasno - chtějí k Rusku. | Foto: Reuters

Simferopol - "Rusko! Putin je náš prezident!" skanduje zhruba tisícový dav před krymským parlamentem. Náhle se na štítu budovy objeví ruská trikolora. Euforie roste.

"Moloděc!" podporují demonstranti odvážlivce, který vlajku umístil přímo mezi slova "autonomní republika".

Stejné místo si ale pro demonstraci zvolilo i zhruba 10 000 krymských Tatarů. Ze zcela opačného důvodu - aby podpořili nové ukrajinské vedení. "Krym není Rusko!" a "Ukrajina, Ukrajina!" volají.

Policie se snaží oba tábory oddělit. Média vzápětí hlásí, že strkanice má první oběť (která však zemřela na infarkt, nikoliv na následky nějakého zranění).

Demonstrace v krymské metropoli Simferopolu ilustrují napjatou situaci, která na poloostrově panuje.

Západní Ukrajina slaví porážku režimu Viktora Janukovyče, exprezidentův rodný východ země decentně syčí mezi zuby. Jen na Krymu to vypadá, jako by se schylovalo k odvetě za "únorovou revoluci", která ovládla Kyjev. I když i tady mají odpůrci exprezidenta Janukovyče tu a tam nějakého příznivce.

Krym jako takový, kde zhruba 60 procent obyvatel tvoří etničtí Rusové, doposud odmítá uznat novou kyjevskou vládu. Jeho politické elity se naopak poohlížejí po sousední mocnosti.

A hltají zprávy, které z Ruska přicházejí. Že Vladimir Putin nařídil prověrku bojové připravenosti ozbrojených sil na západě a v centrální části země a že to souvisí s Krymem.

O náklonnosti k Rusům ostatně vypovídá i gesto předsedy krymského parlamentu Vladimira Konstantinova. Zatímco v Kyjevě odstřelovači rozpoutali krvavou lázeň, on odjel do Moskvy.

Na setkání s prokremelskou partají Jednotné Rusko oznámil, že pokud Janukovyčův režim padne, Krym je připraven odtrhnout se od Ukrajiny.

"Budeme mít jedinou možnost, a to vypovědět platnost rozhodnutí prezidia ÚV KSSS z roku 1954 (o předání Krymu Ukrajině - pozn. red.)," prohlásil v Moskvě krymský politik.

Studená válka o Krym

Změna režimu na Ukrajině znervóznila také Moskvu. Kreml se lehce rozloučí s Janukovyčem, avšak příchod k moci nacionalisticky laděných elit může mít značně nepříznivé následky. Rusko neskrývá obavy z politiky nové vlády.

"Rusko považuje nedávné události na Ukrajině za geopolitickou porážku. Určitě dojde k prudkému ochlazení vztahů mezi Moskvou a Kyjevem. O tom nelze pochybovat. K úplnému zmražení vzájemných vztahů však nedojde. Obě země jsou tak jako tak odsouzeny ke spolupráci," řekl Aktuálně.cz vojenský expert Alexandr Golc.

První konflikt na sebe přitom nenechal dlouho čekat. Ukrajinský parlament zrušil kontroverzní jazykový zákon z roku 2012, který povoloval užívání druhého jazyka v regionech, kde žije víc než desetiprocentní národnostní menšina.

A to se nejvíce dotklo právě ruštiny, která status regionálního jazyka měla v polovině ukrajinských regionů.

Předseda výboru ruské Státní dumy pro postsovětské státy Leonid Sluckij označil rozhodnutí za "negativní signál". Ruský poslanec přitom nedávno navštívil Krym.

A jak spekulují ukrajinská média, měl svým krymským kolegům sdělit, že se ruský parlament chystá k urychlenému a masovému rozdávání ruských pasů obyvatelům ukrajinského poloostrova.

Ruská anexe?

Situaci by mohlo ještě více vyostřit, pokud by se nová kyjevská vláda rozhodla zrušit smlouvu o pronájmu námořní základny v Sevastopolu Rusku.

Dohoda, kterou Viktor Janukovyč nehledě na protesty tehdejší opozice podepsal v roce 2010, předpokládá, že se ruské námořnictvo bude v Krymu nacházet do roku 2042. Někteří experti přitom volají po přehodnocení dokumentu.

Navzdory zprávám, které z Ruska přicházejí, si ale Alexandr Golc nemyslí, že se Moskva k zásahu na Krymu odhodlá.

"Na základě racionální analýzy je málo pravděpodobné, že Rusko silou zasáhne do situace na Krymu. Z vojenského hlediska by to nebyla složitá operace, Rusko by se ale okamžitě stalo viníkem v očích všech účastníků konfliktu, včetně těch, které plánovala bránit. Moskva by riskovala, že se z ní stane mezinárodní vyděděnec," myslí si expert.

Před ruskými plavidly s námořní pěchotou na palubě v Černém moři přitom nedávno varoval lídr krajně pravicové strany Svoboda Oleh Ťahnybok. Golc však nepředpokládá, že by se Kreml chystal vyslat na poloostrov armádu. "To v současné chvíli neodpovídá skutečnosti," dodává.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nedostal z Hradu pozvánku na 28. října

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zatím nedostal pozvánku na slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě 28. října. Pozvání nedostal ani loni. Nejvyšší žalobce se zhruba před dvěma lety odmítl dostavit na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem v době, kdy státní zastupitelství dohlíželo na vyšetřování kauzy v Lesní správě Lány.

"Od té doby, kdy pan nejvyšší státní zástupce odmítl schůzku s panem prezidentem za situace, kdy bylo Nejvyšší státní zastupitelství činné v kauze Lesní správy Lány, pan nejvyšší státní zástupce žádné pozvání na Hrad nedostal a s žádným už ani nepočítá," řekl tehdy mluvčí nejvyššího žalobce Petr Malý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy