Krym vzývá Putina. Parlament vyvěsil ruskou vlajku

Jiří Just Jiří Just
Aktualizováno 26. 2. 2014 17:10
Na Krymu žijí z 60 procent etničtí Rusové. Chtějí pryč z Ukrajiny.
Notná část obyvatel Krymu má jasno - chtějí k Rusku.
Notná část obyvatel Krymu má jasno - chtějí k Rusku. | Foto: Reuters

Simferopol - "Rusko! Putin je náš prezident!" skanduje zhruba tisícový dav před krymským parlamentem. Náhle se na štítu budovy objeví ruská trikolora. Euforie roste.

"Moloděc!" podporují demonstranti odvážlivce, který vlajku umístil přímo mezi slova "autonomní republika".

Stejné místo si ale pro demonstraci zvolilo i zhruba 10 000 krymských Tatarů. Ze zcela opačného důvodu - aby podpořili nové ukrajinské vedení. "Krym není Rusko!" a "Ukrajina, Ukrajina!" volají.

Policie se snaží oba tábory oddělit. Média vzápětí hlásí, že strkanice má první oběť (která však zemřela na infarkt, nikoliv na následky nějakého zranění).

Demonstrace v krymské metropoli Simferopolu ilustrují napjatou situaci, která na poloostrově panuje.

Západní Ukrajina slaví porážku režimu Viktora Janukovyče, exprezidentův rodný východ země decentně syčí mezi zuby. Jen na Krymu to vypadá, jako by se schylovalo k odvetě za "únorovou revoluci", která ovládla Kyjev. I když i tady mají odpůrci exprezidenta Janukovyče tu a tam nějakého příznivce.

Krym jako takový, kde zhruba 60 procent obyvatel tvoří etničtí Rusové, doposud odmítá uznat novou kyjevskou vládu. Jeho politické elity se naopak poohlížejí po sousední mocnosti.

A hltají zprávy, které z Ruska přicházejí. Že Vladimir Putin nařídil prověrku bojové připravenosti ozbrojených sil na západě a v centrální části země a že to souvisí s Krymem.

O náklonnosti k Rusům ostatně vypovídá i gesto předsedy krymského parlamentu Vladimira Konstantinova. Zatímco v Kyjevě odstřelovači rozpoutali krvavou lázeň, on odjel do Moskvy.

Na setkání s prokremelskou partají Jednotné Rusko oznámil, že pokud Janukovyčův režim padne, Krym je připraven odtrhnout se od Ukrajiny.

"Budeme mít jedinou možnost, a to vypovědět platnost rozhodnutí prezidia ÚV KSSS z roku 1954 (o předání Krymu Ukrajině - pozn. red.)," prohlásil v Moskvě krymský politik.

Studená válka o Krym

Změna režimu na Ukrajině znervóznila také Moskvu. Kreml se lehce rozloučí s Janukovyčem, avšak příchod k moci nacionalisticky laděných elit může mít značně nepříznivé následky. Rusko neskrývá obavy z politiky nové vlády.

"Rusko považuje nedávné události na Ukrajině za geopolitickou porážku. Určitě dojde k prudkému ochlazení vztahů mezi Moskvou a Kyjevem. O tom nelze pochybovat. K úplnému zmražení vzájemných vztahů však nedojde. Obě země jsou tak jako tak odsouzeny ke spolupráci," řekl Aktuálně.cz vojenský expert Alexandr Golc.

První konflikt na sebe přitom nenechal dlouho čekat. Ukrajinský parlament zrušil kontroverzní jazykový zákon z roku 2012, který povoloval užívání druhého jazyka v regionech, kde žije víc než desetiprocentní národnostní menšina.

A to se nejvíce dotklo právě ruštiny, která status regionálního jazyka měla v polovině ukrajinských regionů.

Předseda výboru ruské Státní dumy pro postsovětské státy Leonid Sluckij označil rozhodnutí za "negativní signál". Ruský poslanec přitom nedávno navštívil Krym.

A jak spekulují ukrajinská média, měl svým krymským kolegům sdělit, že se ruský parlament chystá k urychlenému a masovému rozdávání ruských pasů obyvatelům ukrajinského poloostrova.

Ruská anexe?

Situaci by mohlo ještě více vyostřit, pokud by se nová kyjevská vláda rozhodla zrušit smlouvu o pronájmu námořní základny v Sevastopolu Rusku.

Dohoda, kterou Viktor Janukovyč nehledě na protesty tehdejší opozice podepsal v roce 2010, předpokládá, že se ruské námořnictvo bude v Krymu nacházet do roku 2042. Někteří experti přitom volají po přehodnocení dokumentu.

Navzdory zprávám, které z Ruska přicházejí, si ale Alexandr Golc nemyslí, že se Moskva k zásahu na Krymu odhodlá.

"Na základě racionální analýzy je málo pravděpodobné, že Rusko silou zasáhne do situace na Krymu. Z vojenského hlediska by to nebyla složitá operace, Rusko by se ale okamžitě stalo viníkem v očích všech účastníků konfliktu, včetně těch, které plánovala bránit. Moskva by riskovala, že se z ní stane mezinárodní vyděděnec," myslí si expert.

Před ruskými plavidly s námořní pěchotou na palubě v Černém moři přitom nedávno varoval lídr krajně pravicové strany Svoboda Oleh Ťahnybok. Golc však nepředpokládá, že by se Kreml chystal vyslat na poloostrov armádu. "To v současné chvíli neodpovídá skutečnosti," dodává.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy