Krym vzývá Putina. Parlament vyvěsil ruskou vlajku

Jiří Just Jiří Just
Aktualizováno 26. 2. 2014 17:10
Na Krymu žijí z 60 procent etničtí Rusové. Chtějí pryč z Ukrajiny.
Notná část obyvatel Krymu má jasno - chtějí k Rusku.
Notná část obyvatel Krymu má jasno - chtějí k Rusku. | Foto: Reuters

Simferopol - "Rusko! Putin je náš prezident!" skanduje zhruba tisícový dav před krymským parlamentem. Náhle se na štítu budovy objeví ruská trikolora. Euforie roste.

"Moloděc!" podporují demonstranti odvážlivce, který vlajku umístil přímo mezi slova "autonomní republika".

Stejné místo si ale pro demonstraci zvolilo i zhruba 10 000 krymských Tatarů. Ze zcela opačného důvodu - aby podpořili nové ukrajinské vedení. "Krym není Rusko!" a "Ukrajina, Ukrajina!" volají.

Policie se snaží oba tábory oddělit. Média vzápětí hlásí, že strkanice má první oběť (která však zemřela na infarkt, nikoliv na následky nějakého zranění).

Demonstrace v krymské metropoli Simferopolu ilustrují napjatou situaci, která na poloostrově panuje.

Západní Ukrajina slaví porážku režimu Viktora Janukovyče, exprezidentův rodný východ země decentně syčí mezi zuby. Jen na Krymu to vypadá, jako by se schylovalo k odvetě za "únorovou revoluci", která ovládla Kyjev. I když i tady mají odpůrci exprezidenta Janukovyče tu a tam nějakého příznivce.

Krym jako takový, kde zhruba 60 procent obyvatel tvoří etničtí Rusové, doposud odmítá uznat novou kyjevskou vládu. Jeho politické elity se naopak poohlížejí po sousední mocnosti.

A hltají zprávy, které z Ruska přicházejí. Že Vladimir Putin nařídil prověrku bojové připravenosti ozbrojených sil na západě a v centrální části země a že to souvisí s Krymem.

O náklonnosti k Rusům ostatně vypovídá i gesto předsedy krymského parlamentu Vladimira Konstantinova. Zatímco v Kyjevě odstřelovači rozpoutali krvavou lázeň, on odjel do Moskvy.

Na setkání s prokremelskou partají Jednotné Rusko oznámil, že pokud Janukovyčův režim padne, Krym je připraven odtrhnout se od Ukrajiny.

"Budeme mít jedinou možnost, a to vypovědět platnost rozhodnutí prezidia ÚV KSSS z roku 1954 (o předání Krymu Ukrajině - pozn. red.)," prohlásil v Moskvě krymský politik.

Studená válka o Krym

Změna režimu na Ukrajině znervóznila také Moskvu. Kreml se lehce rozloučí s Janukovyčem, avšak příchod k moci nacionalisticky laděných elit může mít značně nepříznivé následky. Rusko neskrývá obavy z politiky nové vlády.

"Rusko považuje nedávné události na Ukrajině za geopolitickou porážku. Určitě dojde k prudkému ochlazení vztahů mezi Moskvou a Kyjevem. O tom nelze pochybovat. K úplnému zmražení vzájemných vztahů však nedojde. Obě země jsou tak jako tak odsouzeny ke spolupráci," řekl Aktuálně.cz vojenský expert Alexandr Golc.

První konflikt na sebe přitom nenechal dlouho čekat. Ukrajinský parlament zrušil kontroverzní jazykový zákon z roku 2012, který povoloval užívání druhého jazyka v regionech, kde žije víc než desetiprocentní národnostní menšina.

A to se nejvíce dotklo právě ruštiny, která status regionálního jazyka měla v polovině ukrajinských regionů.

Předseda výboru ruské Státní dumy pro postsovětské státy Leonid Sluckij označil rozhodnutí za "negativní signál". Ruský poslanec přitom nedávno navštívil Krym.

A jak spekulují ukrajinská média, měl svým krymským kolegům sdělit, že se ruský parlament chystá k urychlenému a masovému rozdávání ruských pasů obyvatelům ukrajinského poloostrova.

Ruská anexe?

Situaci by mohlo ještě více vyostřit, pokud by se nová kyjevská vláda rozhodla zrušit smlouvu o pronájmu námořní základny v Sevastopolu Rusku.

Dohoda, kterou Viktor Janukovyč nehledě na protesty tehdejší opozice podepsal v roce 2010, předpokládá, že se ruské námořnictvo bude v Krymu nacházet do roku 2042. Někteří experti přitom volají po přehodnocení dokumentu.

Navzdory zprávám, které z Ruska přicházejí, si ale Alexandr Golc nemyslí, že se Moskva k zásahu na Krymu odhodlá.

"Na základě racionální analýzy je málo pravděpodobné, že Rusko silou zasáhne do situace na Krymu. Z vojenského hlediska by to nebyla složitá operace, Rusko by se ale okamžitě stalo viníkem v očích všech účastníků konfliktu, včetně těch, které plánovala bránit. Moskva by riskovala, že se z ní stane mezinárodní vyděděnec," myslí si expert.

Před ruskými plavidly s námořní pěchotou na palubě v Černém moři přitom nedávno varoval lídr krajně pravicové strany Svoboda Oleh Ťahnybok. Golc však nepředpokládá, že by se Kreml chystal vyslat na poloostrov armádu. "To v současné chvíli neodpovídá skutečnosti," dodává.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy