Během několika posledních týdnů Tálibánu padla do rukou celá strategicky důležitá provincie Kundúz. Armáda kontroluje jen její stejnojmenné hlavní město, které je ale ze všech stran obklíčené bojovníky tohoto radikálního hnutí. Tálibán dobyl i hraniční přechod do Tádžikistánu, vládní vojáci se vzdávají nebo utíkají a zanechávají zbraně na místě. Jednoho důstojníka kontrarozvědky tálibánci popravili.
Vláda v Kábulu tvrdí, že některé oblasti armáda vyklidila, aby se soustředila na zajištění těch strategicky důležitějších, a některé vesnice na Tálibánu dobyla zpět, takže situace není černobílá ani katastrofální.
"Tálibán testuje naši připravenost a snaží se před vyjednáváním zaujmout v některých provinciích výhodná postavení. Ano, v některých oblastech jsme ztratili území, ale jinde se držíme a nepovolíme. Budeme se bránit," uvedl Fazíl Falzí, tajemník afghánského prezidenta Ašrafa Gháního.
Afghánská armáda, kterou cvičili a jíž dosud pomáhají vojáci členských zemí NATO včetně těch českých, má momentálně k dispozici 260 tisíc mužů. Po stažení aliančních vojsk bude rozhodující vůle armády bránit území kontrolované vládou. V tuto chvíli Tálibán ovládá přibližně sedminu rozlohy Afghánistánu, ale zatím žádná velká města.
Proměna Tálibánu
Kritici stažení z Afghánistánu se obávají, že Tálibán se znovu dostane k moci, podobně jako v 90. letech. Tehdy se spojil s teroristickou sítí al-Káida, která si zřídila v Afghánistánu tábory a 11. září 2001 provedla útok letadly na New York a Washington. Odchod mezinárodních sil kritizuje například český prezident Miloš Zeman. Podle něj hrozí, že Afghánistán znovu ovládnou teroristé.
Expert na Afghánistán a Střední Asii Slavomír Horák - autor knihy Afghánský konflikt - se ale domnívá, že Tálibán se přece jen do určité míry změnil a nebude si už zahrávat s mezinárodním terorismem a možnými důsledky.
Podle Horáka Tálibán nemá ambice expandovat za hranice Afghánistánu a v tom se liší od některých jiných islamistických skupin ve světě. "Co se týká povolení žen pracovat a dívek chodit do školy, od 90. let, kdy Tálibán uzavřel ženskou část populace doma, se myslím jeho ideologie posunula. Ve školství už nejsou tak striktní. Například už nezakazuje a úplně nezavrhuje hudbu, jako tomu bylo v 90. letech. Projevuje se v tom určitý vliv globalizace a toho, že přes moderní technologie je Tálibán přece jen ovlivňován okolním světem," vysvětlil Horák deníku Aktuálně.cz.
"Plná ochrana pro ženy"
Po svém nástupu v polovině 90. let Tálibán ženy tvrdě segregoval. Nejenže musely opustit zaměstnání a školy, ale nesměly bez doprovodu mužských příbuzných ani vycházet z bytů a domů. V květnu vypracovaly americké zpravodajské služby studii, z níž vyplývá, že Tálibán "zruší některé svobody", kterých se ženám v Afghánistánu v posledních letech dostalo.
Šéf tálibánské delegace na mírových rozhovorech v Kataru Abdal Gháni Baradár nedávno prohlásil, že Tálibán si přeje v Afghánistánu "skutečný islámský systém", ve kterém budou mít ženy a příslušníci všech menšin "plnou ochranu". Vyhnul se ale odpovědi na otázku, jak to bude se vzděláváním dívek a prací žen.
V polovině 90. let paradoxně přispěla k uchopení moci Tálibánem jedna žena. Pákistánská premiérka Bénazír Bhuttová. Pákistánci - zejména armáda a zpravodajská služba ISI - Tálibán podporovali, protože jim zajišťoval vliv a kontrolu nad děním v Afghánistánu. Bez pákistánské pomoci by Tálibán nikdy zemi neovládl.
