Oslo - Norsko dále uvolní kohouty takzvaného ropného fondu, aby podpořilo svou ekonomiku v době celosvětové hospodářské krize. Peníze by měly v příštím roce pokrýt očekávaný pokles příjmů států a pomoci tak snížit rozpočtový deficit.

Ve Vládním penzijním fondu, kam se ukládají peníze  těžby ropy a zemního plynu v Severním moři, bude podle odhadů v lednu okolo 500 miliard dolarů.

Norové z něj mohou ročně utratit pouhá čtyři procenta, aby se ekonomika nepřehřála. Letos z něj však uvolnili 7,2 procenta. V úterý představila vláda rozpočet na další rok a projektuje v něm ještě větší investice ropných peněz. Podle agentury AP se oproti letošku navýší o 11 procent.

Právě částečné uvolnění ropných peněz je považováno za jednu z příčin, které zmírnily v Norsku krizi, a umožnily tak koalici vedené Norskou dělnickou stranou (DNA) Jense Stoltenberga obhájit v zářijových parlamentních volbách svůj mandát.

Norsko, které je jedním z největších světových producentů ropy (11.místo na světě) a plynu (5.místo na světě), si ve fondu střádá na horší časy, kdy ropa a plyn dojdou a štědrý sociální systém nebude mít dále z čeho brát. Rychlé uvolnění těchto prostředků by také vyvolalo vysokou inflaci a otřáslo ekonomikou.

Podle ministryně financí Kristiny Halvorsenové by měla norská ekonomika letos poklesnout o jedno procento, příští rok ale o dvě procenta vzrůst. Poroste však i nezaměstnanost, v příštím roce na základě odhadů ministerstva dosáhne 3,7 procent.