Washington - Několik vysoce postavených členů americké administrativy v posledních dnech kritizovalo Izrael za to, že minulý týden během návštěvy viceprezidenta USA Joe Bidena oznámil, že ve východním Jeruzalémě postaví dalších 1600 bytových jednotek pro své občany.
Za „urážku Spojených států" a hrozbu mírovému procesu to například o víkendu označila ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Ta požádala Izrael o formální ujištění, že součástí připravovaných izraelsko-palestinských jednání bude i otázka výstavby v Jeruzalémě.
Dokud Izrael neodpoví, bude odložena cesta zvláštního amerického vyslance pro Blízký východ George J. Mitchella, který měl do oblasti vyrazit už v pondělí.
Taková slova a takové jednání se však příliš nelíbí mnohým členům obecně silně proizraelského Kongresu. Diplomatickou přestřelku tak kritizovali členové republikánské i demokratické strany.
Střety místo rozhovorů
Silná slova americké administrativy přišla krátce poté, co Palestinci po dlouhém tlaku USA přistoupili na obnovení mírových rozhovorů, ve kterých měly jako prostředník mezi nimi a Izraelem působit právě Spojené státy.
Izrael zabral východní Jeruzalém ve válce roku 1967, roku 1980 jej pak jednostranně anektoval. Rada bezpečnosti OSN však tento krok neuznala a podle mezinárodního práva tedy Izraeli nepatří. Palestinci chtějí, aby se stal hlavním městem jejich budoucího státu, a budování zdejších židovských osad považují za největší překážku uzavření míru.
V úterý se ve východním Jeruzalémě střetly stovky palestinských demonstrantů házejících kameny s izraelskou policií. Ta na ně střílela granáty se slzným plynem a gumové projektily.
Na straně Palestinců bylo zraněno 40 lidí, na straně Izraelců 15. Šedesát protestujících bylo zatčeno. Jednalo se o nejnásilnější střety za posledních několik měsíců.
Největší krize?
Izraelský historik a nynější velvyslanec v USA Michael Oren označil nynější stav za největší krizi v americko-izraelských vztazích od poloviny sedmdesátých let, kdy se tehdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger pokoušel Izraelce donutit ke stažení z okupované Sinaje.
Clintonová takovýto výklad odmítla, bezesporu se však jedná o nejvážnější roztržku od nástupu Baracka Obamy do Bílého domu.
A mnoho kongresmanů se domnívá, že celá záležitost zašla příliš daleko.
Kongres říká stop
„Žádáme vaši administrativu, aby se zdržela dalšího veřejného kritizování Izraele," stojí v dopise Obamovi, jehož autoři jsou republikánský kongresman Mark Kirk a jeho demokratický kolega Christopher Carney.
„Přestože je současná kontroverze politováníhodná, neměla by zastínit důležitost americko-izraelského spojenectví. Lokální spor o 143 akrů židovské půdy v izraelském hlavním městě by neměl zastínit vzrůstající hrozbu Íránu."
„Tou správnou odpovědí mělo být zavrtění hlavou, ne výbuch hněvu," uvedl také newyorský demokrat Anthony Weiner. „Izrael je suverénní národ a spojenec, ne boxovací pytel. Už toho bylo dost."
Kritiku na adresu administrativy či požadavek na co nejrychlejší ukončení sporu vyslali v pondělí a úterý také další demokraté.
Mezi nimi newyorský kongresman Eliot Engel a jeho kolega Steve Israel, newyorský senátor Kirsten Gillibrand nebo newjerseyský zastupitel Steve Rothman a nevadská kongresmanka Shelley Berkleyová, která označila slova amerických činitelů za „nebezpečně přehnanou reakci".
Podobně kritizovali Obamovu administrativu i republikáni John McCain a Sam Brownback nebo nezávislý senátor Joe Liebermann.
„Měli jsme svou hádku. Měli jsme svůj rodinný spor. Je čas, abychom toho nechali a znovu se soustředili na cíl, kterým je začátek izraelsko-palestinských mírových rozhovorů," prohlásil McCain.
Netanjahu nemrkl
Clintonová se snažila emoce v úterý zmírnit a prohlásila, že pouto mezi Izraelem a USA je „neotřesitelné". Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vydala následně prohlášení, ve kterém tato „vřelá slova" přívítala.
Netanjahu však tlaku USA neustoupil a plán na 1600 bytových jednotek v osadě Ramat Šlomo zrušit nechce.
„Za posledních 40 let žádná izraelská vláda výstavbu v sousedství Jeruzaléma neomezila," prohlásil v úterý v izraelském parlamentu s tím, že by Palestinci měli začít jednat a přestat si klást podmínky před zahájením rozhovorů.
Stabilita vlády versus mírová jednání
Clintonová bude ještě ve středu izraelskému premiérovi volat, analytici však upozorňují, že Netanjahuův manévrovací prostor je úzký.
Pokud by konstrukce osad zastavil, zřejmě by se rozpadla jeho vláda, ve které je jeho nejsilnějším spojencem ultrapravicová strana Izral náš domov, jejíž popularita se opírá právě o židovské osadníky. Těch žije na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě okolo půl milionu.
Naopak Palestinci namítají, že jednat pro ně nemá smysl, když se území jejich plánovaného státu neustále zmenšuje a zmenšuje.
Izrael je největším příjemcem americké zahraniční pomoci. Každý rok získá přímou vojenskou pomoc za více než 3 miliardy dolarů. Využít tyto peníze jako páku při tlaku na Izrael však Obamova administrativa odmítla.
