Proč jen AstraZeneca a J&J? Sraženiny asi souvisí s typem vakcíny, říká imunolog

Helena Truchlá Helena Truchlá
22. 4. 2021 19:28
Některé země váhají ohledně vakcín firem AstraZeneca a Johnson & Johnson. Důvodem je několik případů krevních sraženin, které se po očkování vyskytly. Zabývají se jimi národní zdravotnické úřady i evropská léková agentura EMA. "Může to souviset s typem vakcíny," vysvětluje německý imunolog Carsten Watzl.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Evropská léková agentura už v březnu oznámila, že krevní sraženiny mohou být velmi vzácným vedlejším účinkem vakcíny proti koronaviru od firmy AstraZeneca, v úterý se podobně vyjádřila i o Johnson & Johnson.

Podle lékařů a expertů existuje důvod, proč se tato komplikace objevuje právě u nich. Obě jsou to totiž takzvané vektorové vakcíny. Genetickou informaci koronaviru, která naučí tělo se bránit nemoci, v nich nese jiný virus, konkrétně lidský nebo šimpanzí adenovirus. 

Příznaky, kterými se zdravotnické úřady v Evropě i ve Spojených státech nyní zabývají, připomínají autoimunitní nemoc. "U těch, které sraženiny postihnou, vznikají protilátky proti jedné ze složek jejich vlastních krevních destiček (ty pomáhají zastavit krvácení, třeba když se člověk řízne, pozn. red.). Tyto protilátky pak způsobí, že se krevní destičky aktivují. Vznikají trombózy a zároveň člověk trpí nedostatkem destiček. Proč přesně se to děje, zatím nevíme," míní Carsten Watzl, šéf Německé společnosti pro imunologii. 

Souvisí to podle něj s viry, které jsou používané jako "nosiče" ve vektorových vakcínách. Jejich působení v lidském těle Watzl přirovnává k účinkům látky heparin. Ta se používá v medicíně jako lék snižující srážlivost krve. 

To by také vysvětlovalo, proč se v souvislosti s krevními sraženinami nemluví o dalších dvou široce používaných covidových vakcínách od firem Pfizer/BioNTech a Moderna. Ty jsou vytvořené na jiném technologickém základu, jde o takzvané mRNA vakcíny. Genetická informace o viru se tedy do těla přináší odlišným způsobem. "V případě mRNA vakcín k těmto vedlejším účinkům nejspíš nedochází," uvádí Watzl. 

Odborníci: Přínosy převažují rizika

Preparáty od AstraZenecy a Johnson & Johnson nejsou první vektorové vakcíny na světě. Právě společnost Johnson & Johnson už v minulosti přišla s očkováním proti ebole na stejném principu. To se ale nikdy nepoužívalo tak plošně, jako je tomu během koronavirové pandemie. "Možná proto jsme ten vedlejší účinek ještě nezaznamenali," domnívá se německý imunolog. 

Oběma látkám se velmi podobá také ruská vakcína Sputnik V. Podle Watzla je proto možné, že k případům vzácných trombóz bude docházet i v souvislosti s ní. "Vypozorujeme je ale nejspíš, až jí budou naočkovány miliony a miliony lidí." 

Odborníci opakovaně zdůrazňují, že riziko vzniku krevní sraženiny po očkování je velmi malé. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zastavily očkování vakcínou Johnson & Johnson poté, co se sraženiny objevily u osmi lidí. Celkem ve Spojených státech vyočkovali sedm milionů dávek této látky. 

"Ta čísla ještě porostou, protože jsme zatím nezachytili všechny pacienty. Ale v případě AstraZenecy jde v tuto chvíli zhruba o jeden případ na asi 100 tisíc naočkovaných, u Johnson & Johnson dokonce jeden případ na milion," vypočítává Watzl. V případě onemocnění covidem-19, kterému vakcinace dokáže zabránit, hrozí úmrtí nejméně jednomu člověku ze sta.

Nejrizikovější jsou mladé ženy

Podobně argumentuje také EMA, podle které "celkový přínos vakcíny nadále převažuje". Evropský úřad trvá na tom, že zatím není k dispozici dost dat, na základě kterých by se dal určit věk nebo jiné okolnosti, které by vakcínu dělaly pro člověka potenciálně rizikovou.

Zdá se ale, že problém postihuje nejvíce mladší ženy. Některé státy proto omezily užití široce dostupné vakcíny AstraZeneca pouze pro starší ročníky, jsou mezi nimi Německo, Francie, Nizozemsko, Španělsko či Kanada. Norsko a Dánsko ji úplně přestaly vydávat, Švédsko nahradí druhou ze dvou dávek jinou vakcínou a v Británii ji mohou nově dostávat jen lidé nad třicet let.

Česko očkuje AstraZenecou bez omezení a tento týden do země dorazily také první vakcíny Johnson & Johnson, dostanou je praktičtí lékaři. Dodávka se opozdila právě kvůli prověřování souvislosti vakcíny s krevními sraženinami. 

Jak se vzácné vedlejší účinky projevují?

Při mozkové žilní trombóze dochází k ucpání žil krevními sraženinami. To se projevuje silnými bolestmi hlavy, objevit se mohou i poruchy řeči nebo motoriky. Nedostatek krevních destiček pak vede ke vzniku malých krvavých teček na kůži nebo jinde na sliznicích. Dostavit se může i silné krvácení z nosu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Za vraždu cyklistky v Olomouci si muž odpyká 25 let, odvolání vzal zpět

Za loňskou brutální vraždu cyklistky na okraji Olomouce si osmačtyřicetiletý Rostislav Basler definitivně odpyká výjimečný trest 25 let. Na začátku jednání u olomouckého vrchního soudu vzal dnes své odvolání nečekaně zpět. Muž původně s vinou souhlasil, odvolal se pouze do výše trestu. Kromě výjimečného trestu má uloženu také zabezpečovací detenci. Znalci jej totiž označili za agresivního sadistu, který je pro společnost extrémně nebezpečný.

Případ se stal loni 15. dubna na periferii Olomouce. Muž si jednapadesátiletou cyklistku náhodně vytipoval a počíhal si na ni podle obžaloby na rozcestí u božích muk. Poté, co odmítla jeho výzvu k sexu, ji surově napadl. Pětkrát ji udeřil sekerou sečnou stranou do hlavy a trupu, bodl kuchyňským nožem do krku a poté s největší pravděpodobností ještě rdousil rukou. Žena utrpěla řadu zranění, zemřela na místě. Bezprostřední příčinou byl krvácivý šok, vykrvácela z proříznuté hrdelní žíly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy