Kreml chce spolknout Krym. Podporu ale nemá ani u Lukašenka

Jiří Just Jiří Just
16. 3. 2014 7:10
Postup Vladimira Putina odmítli představitelé Běloruska, Kazachstánu či Kyrgyzstánu. Za ruským prezidentem stojí jen Bašár Asad.
Kolona ruských obrněných transportérů na Krymu.
Kolona ruských obrněných transportérů na Krymu. | Foto: Reuters

Simferopol/Moskva - Referendum o Krymu je tu.

Voliči za plentou rozhodují o dalším směřování ukrajinského poloostrova: buď autonomní republika posílí své pravomoci, nebo se sloučí s Ruskem.

Krymští i ruští politici dávali předem najevo, že první varianta je na hlasovacím lístku pouze ze zdvořilosti.

"Naše šetření a sociologický průzkum ukazují, že více jak 80 procent dotázaných v současnosti podporuje připojení k Rusku. Spoléháme na to, že jejich počet dosáhne 85 procent," předpovídá výsledky plebiscitu předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov.

Krymský parlament přitom už minulý týden odhlasoval připojení poloostrova k Rusku a následně vyhlásil nezávislost na Ukrajině. Referendum proto bude pouhou formalitou.

Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková také potvrdila, že Rusko operativně podpoří výsledky krymského referenda o připojení poloostrova.

Krymské referendum lze jen stěží považovat za vítězství Kremlu. Naopak.Pouze oficiálně odstartuje diplomatickou bitvu za mezinárodní uznání ruské anexe ukrajinského území. A zde zatím Rusko naráží.

Nejen Západ, který předem odmítá uznat legitimitu samotného plebiscitu, ale i nejbližší spojenci Moskvy z řad bývalých sovětských republik se zdráhají podpořit ruský zábor ukrajinského poloostrova.

"Žádné Kremly na mě netlačí"

Rusko odmítla již podpořit druhá polovina svazového státu - Bělorusko. Alexandr Lukašenko koncem února během oslav Dne obránce vlasti prohlásil, že si Ukrajina musí zachovat územní celistvost. "Nikdo nesmí roztrhat tuto velikou zemi, která nám není cizí," prohlásil běloruský vůdce.

Lukašenko s Putinem.
Lukašenko s Putinem. | Foto: Reuters

Lukašenko zároveň, k nelibosti Moskvy, nepřímo uznal legitimitu současné ukrajinské vlády. Jak zároveň uvedl na zasedání běloruské Bezpečnostní rady, jeho republika je připravena poskytnout Ukrajině humanitární pomoc.

Běloruský prezident zároveň vyloučil, že Rusko na něho vyvíjí tlak, aby svou pozici změnil. "Nikdo na mě netlačí, žádné Kremly a jiní na mě nikdy netlačili, protože to je neperspektivní, a nebo - jak říkají diplomaté - kontraproduktivní,“ sdělil Lukašenko.

Janukovyč uprchl, proto není prezident

Kremlu se nedaří najít podporu ani ve Střední Asii. Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev v telefonním rozhovoru sdělil Vladimiru Putinovi, že Astana rozumí pozici Ruska na ochranu národních menšin na Ukrajině, odtržení Krymu ale jednoznačně odmítl.

"Situace musí být vyřešena „na základě zachování suverenity a v souladu s normami mezinárodního práva," prohlásil.

Mnohem razantněji vůči Kremlu vystoupil Kyrgyzstán. Země si za posledních deset let prošla dvěma revolucemi - naposledy v roce 2010, kdy ze země musel uprchnout prezident Kurmanbek Bakijev.

"Země odsuzuje jakékoliv jednání namířené na destabilizaci situace na Ukrajině," stojí v prohlášení kyrgyzského ministerstva zahraničí.

Biškek zároveň zpochybnil legitimitu Viktora Janukovyče, kterého Moskva stále považuje za prezidenta Ukrajiny. "Nemůže být legitimní prezident, pokud absolutně ztratil důvěru svého lidu... A navíc uprchl ze své země," uvádí kyrgyzská diplomacie.

Rusko podporu neočekává

"Není to nic mimořádného. Bělorusko ani Kazachstán nepodpořili Rusko ani v případě Jižní Osetie a Abcházie. Otázka změny hranic je pro postsovětské státy velmi citlivá," řekl online deníku Aktuálně.cz prezident ruského Institutu národní strategie Michail Remizov.

Moskva podle něj neočekává, že by její zábor Krymu někdo podpořil. "Rusko nedoufá v podporu jiných států. Spoléhá pouze na vlastní síly."

Jediný, kdo zatím Moskvu otevřeně podpořil, byl syrský prezident Bašár Asad, který tím odplácí ochranu před mezinárodním zásahem.

Podle agentury SANA vyjádřil v telegramu adresovaném Putinovi "solidaritu s jeho úsilím na obnovu bezpečnosti a stability ve spřátelené Ukrajině".

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy