Královna liberály nepřesvědčila. Dohodli se s Wildersem

Radim Klekner Radim Klekner
3. 8. 2010 13:32
Nizozemsko bude mít poprvé od druhé světové války menšinový kabinet.
Wilders bude po vládě požadovat přísné protiimigrační zákony.
Wilders bude po vládě požadovat přísné protiimigrační zákony. | Foto: Reuters

Haag - Vítěz nizozemských voleb, liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), se nedohodli s levicovou Stranou práce (PvdA) na výši rozpočtových škrtů a sestaví proto menšinový kabinet s křesťanskými demokraty.

Na vytvoření většinové vlády VVD, PvdA, levicových liberálů z formace Demokraté 66 a Zelené levice hodně naléhala královna Beatrix.

Nelíbila se jí totiž představa, že by se první menšinový kabinet, který v zemi vznikne od druhé světové války, opíral o Stranu pro svobodu (PVV) pravicového populisty Geerta Wilderse.

A to se právě stalo. Wilders podpořil škrty ve výši 18 miliard eur prosazované liberály, s jejichž pomocí má deficit státního rozpočtu, jež má letos dosáhnout 6,3 procenta HDP, činit v roce 2013 pouhá tři procenta.

Výměnou za to požaduje přísné protiimigrační zákony a tvrdá opatření v boji s kriminalitou, kterou mají podle něj na svědomí především přistěhovalci.

Omezení vlivu EU

I s PVV bude mít ale vláda ve stopadesátičlenném parlamentu většinu jednoho hlasu a je tedy dosti nejisté, zda přežije celé čtyřleté funkční období.

Dohoda končí sedm týdnů marných pokusů sestavit většinovou vládu. Ani liberálové, ani sociální demokraté nebyli totiž ochotni předložit kompromisní návrh škrtů nezbytných ke stabilizaci rozpočtu.

Nizozemské zákony mají přednost před unijními, hlásá Wilders
Nizozemské zákony mají přednost před unijními, hlásá Wilders | Foto: Aktuálně.cz

Královně nepomohlo ani to, že si jako hlavního vyjednavače vybrala někdejšího křesťanskodemokratického premiéra Ruuda Lubberse, schopného takovýto kompromis hledat. Lubbers je navíc otevřeným kritikem Wilderse a jeho názorů.

"Straně pro svobodu se tím dostane do rukou hodně moci a bude moci prosadit všechny věci, které chce Wilders a proti kterým se sám tolik stavím," shrnul v rozhovoru pro rozhlasovou stanici NOS obavy křesťanských demokratů někdejší předseda parlamentu v Haagu Frans Wiesglas.

Wilders mimo jiné prosazuje zákaz budování mešit a seškrtání finanční pomoci někdejším nizozemským koloniím. Chce také zásadním způsobem omezit vliv Evropské unie. Na druhé straně se ale staví proti snížení dávek v nezaměstnanosti a redukci zdravotní péče hrazené ze státního rozpočtu.

Dánská cesta

Novému vůdci VVD Marku Ruttemu daly pádný argument do ruky i průzkumy veřejného mínění, podle kterých si většinovou vládu s účastí tří levicových stran přála jen pětina respondentů. A také hrozba, že by Wildersova formace mohla v případě nových voleb získat až 35 mandátů.

Nizozemsko se tak vydalo tzv. "dánskou cestou". 

V Dánsku vládne od roku 2001 menšinová vláda liberálů a křesťanských demokratů podporovaná radikálně pravicovou Lidovou stranou. Ta prosadila řadu opatření, jež mají za cíl zamezit přílivu přistěhovalců směřujících na Jutský poloostrov z afrických zemí.

 

 

Právě se děje

před 23 minutami

V mešitě na východě Afghánistánu došlo k výbuchu, zemřelo nejméně 20 lidí

Nejméně 20 lidí přišlo o život a 40 dalších bylo zraněno při explozi v mešitě ve východoafghánské provincii Nangarhár. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní představitele. Agentura AFP píše o 17 mrtvých, agentura Reuters o deseti obětech či zraněných. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Katalánský expremiér se přihlásil belgickým úřadům, do Španělska se vrátit nechce

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je už téměř dva roky na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury, se v pátek dostavil v Bruselu na prokuraturu. Důvodem je obnovený evropský zatykač, který tento týden vydal španělský soudce.

Belgický soudce rozhodl, že Puigdemont bude na rozhodnutí o vydání čekat na svobodě.

Puigdemontovi ve Španělsku hrozí vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Španělské justici se odmítá vydat, protože ji nepovažuje ze nezávislou. Svůj proces označuje za politický.

Další zprávy