Londýn - Královna, sama stojící před Buckinghamským palácem. Bez doprovodu, ochranky či zvědavců stojících před bránou.
Jen jednou bylo něco takového k vidění. V červenci 2005, kdy se Alžběta II. připojila k milionům Britů, kteří na ulici dvěma minutami ticha uctily památku obětí teroristických útoků v Londýně.
Atentáty v metru a autobuse, známé na ostrovech kvůli datu 7. července jako 7/7, si vyžádaly 52 mrtvých.
Byl to také jeden z mála případů, kdy panovnice, která právě dnes, 21. dubna, slaví devadesáté narozeniny, dala veřejně najevo svůj postoj.
Během své třiašedesátileté vlády důsledně ctí zásadu nezveřejňovat své politické názory. Zůstává mimo politické rozepře jako symbol britské jednoty.
Přesto lze z útržků některých rozhovorů či uniklých svědectví dát dohromady některé Alžbětiny politické názory.
Asi nejslavnější repliku na toto téma předvedl v roce 2014 premiér David Cameron. V New Yorku si za chůze povídal s tamním starostou Michaelem Bloombergem a podcenil ruchové mikrofony.
Američanovi s úsměvem sděloval, jak byla královna spokojená, když jí sděloval oficiální výsledek skotského referenda o odtržení z Velké Británie. "Vrněla blahem,“ řekl premiér.
Panovnice už před referendem naznačila, že si přeje zachování Spojeného království, když prohlásila: "Doufám, že voliči pečlivě zváží budoucnost."
Bývalý britský premiér Tony Blair se s královnou radil často, ale nikdy obsah rozhovorů neprozradil. "Absolutní důvěru můžete mít v Británii jen ke dvěma lidem. Ke své ženě a ke královně," řekl jednou žertem.
Bulvární The Sun před několika dny informoval o obsahu rozhovoru, který Alžběta II. vedla s lídrem liberálních demokratů Nickem Cleggem. Podle deníku, který se odvolává na účastníka schůzky, královna Cleggovi řekla, že se Evropská unie podle jejího názoru ubírá špatným směrem.
The Sun z toho vyvodil, že panovnice podporuje Brexit (Britové rozhodnou o setrvání v EU v referendu 23. června - pozn. red.). To je ale třeba brát s rezervou, neboť list je pověstný svojí extrémní kritičností vůči EU.
Ani další názory královny, které proniky na veřejnost z okruhu lidí, kteří ji vyslechli, nelze stoprocentně ověřit. Údajně neměla ráda ministerskou předsedkyni Margaret Thatcherovou a její ekonomickou politiku považovala za příliš bezohlednou pro slabší sociální vrstvy.
V roce 2011 se vyslovila proti členství Turecka v Evropské unii a v roce 1956 - když byla na trůně teprve třetím rokem - pochybovala o tom, zda je správné, aby se britská armáda po boku francouzské účastnila invaze do Egypta kvůli Suezskému průplavu.
Nikdy však nic takového zřejmě od královny samotné neuslyšíme. Nejenže se nevyjadřuje veřejně k politice, ale navíc nikdy nedává novinářům rozhovory.
