Těch je přesně šestnáct a královna nosí korunu ve všech z nich, a to pro každý stát samostatně. Ovšem vzhledem k tomu, že trvale žije ve Spojeném království, je nejvíce svázána právě s Británií.
Alžběta Alexandra Mary Windsorová se stala panovnicí Spojeného království, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Afriky a Cejlonu v momentě, kdy zemřel její otec Jiří VI. - 6.února 1952. Bylo jí tehdy 26 let a i když to možná zní zvláštně, nebylo jí co závidět.
32 korun za 55 let
Éra poválečné dekolonizace znamenala paradoxně pro hlavu impéria hektické povinnosti. Se vznikem každého dalšího suverénního státu usedla královna na nově vytvořený separátní trůn.
Za 55 let úřadování tak alespoň na čas vládla 32 zemím. Polovina z nich k dnešnímu dni buďto přešla pod jinou panovnickou dynastii, nebo přijala republikánské zřízení.
Alžběta II., která loni oslavila své osmdesátiny, je dnes jediným monarchou světa, který panuje ve více než jedné nezávislé zemi.
V právní teorii to z ní činí nejmocnějšího vládce na světě, ovšem v praxi královna svých exekutivních pravomocí využívá velice omezeně.
Jít s dobou
Přestože si liberálové čas od času v Británii zanadávají na "středověké poměry", nezdá se, že by monarchii v brzké době hrozilo zrušení.
Většina britské veřejnosti totiž ke královské rodině chová sympatie a považuje ji za součást jedinečnosti jejich země. Pochybnosti o zpátečnickém zřízení navíc královna dovedně rozptyluje vstřícným postojem k moderním technologiím. (VÍCE ČTĚTE ZDE)
V posledních několika měsících jí navíc popularitu zvyšuje film Královna, který je vůbec prvním zpracováním jejího životního příběhu, jenž se na stříbrném plátně objevil. A soudě podle cen, které sklízí, to není zpracování špatné.
