Královna Alžběta II. schválila zákon, který má zabránit tvrdému brexitu

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 9. 9. 2019 18:40
V Británii vstoupil v platnost zákon, který by za jistých okolností na konci října nutil vládu dohodnout se zbytkem Evropské unie další odklad brexitu. Opatření v pondělí prošlo poslední fází legislativního procesu, když mu formální souhlas udělila britská královna Alžběta II. Oznámil to předseda horní komory britského parlamentu lord Fowler. Britský premiér Boris Johnson stále věří, že Británie může unii opustit s brexitovou dohodou. "Chci najít dohodu, chci uzavřít dohodu," řekl.
Královna Alžběta II.
Královna Alžběta II. | Foto: Reuters

Britský odchod z EU je aktuálně naplánován na 31. říjen a schválený zákon má zabránit možnosti, že Británie v tomto termínu z bloku vystoupí bez "rozvodové" dohody. Vládě dává čas do 19. října, aby dohodu o podmínkách brexitu prosadila v parlamentu, nebo aby od zákonodárců získala svolení pro neřízený odchod. Jestliže nebude splněna ani jedna z těchto podmínek, musí kabinet na základě nového opatření požádat o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.

Zákon zároveň vládě ukládá přijmout jakoukoli následnou nabídku unijní "sedmadvacítky", i kdyby nový termín brexitu nestanovila podle britské žádosti.

Návrh minulý týden proti vůli vlády prošel britským parlamentem, když opoziční snahu zablokovat brexit bez dohody podpořila řada představitelů vládní Konzervativní strany. Z poslaneckého klubu konzervativců bylo poté 21 "rebelů" vyloučeno.

Britský premiér Boris Johnson od nástupu do funkce slibuje, že svou zemi z EU v aktuálním termínu vyvede s dohodou, nebo bez ní. Není zcela jasné, jak bude nyní po schválení nového zákona postupovat. Před jednáním s irským premiérem Leem Varadkarem v Dublinu však uvedl, že je podle něj stále možné dohodu vyjednat, zatímco jeho hostitel zdůraznil, že takzvaná irská pojistka je klíčová a její odstranění z brexitové dohody bez odpovídající náhrady by znamenalo brexit bez dohody.

"Chci, abyste věděli, že bych dal naprosto přednost nalezení dohody," řekl Johnson a dodal, že Británie by se podle něj dokázala s brexitem bez dohody vyrovnat, odchod země z EU bez dohody by ale byl "státnickým selháním, za které bychom byli zodpovědní všichni". 

Průlom v rozhovorech ale schůzka Johnsona s irským premiérem podle očekávání nepřinesla, ve společném prohlášení zveřejněném po setkání obou premiérů se píše o přetrvávajících neshodách.

Bez pojistky žádná dohoda

Podle předsedy irské vlády je nyní většina zemí evropské sedmadvacítky proti dalšímu odkladu brexitového termínu. Kdyby Británie poskytla "dobrý důvod", jsou podle něj ale ochotny o tom uvažovat.

Irský premiér na tiskové konferenci zdůraznil, že takzvaná irská pojistka, která je hlavním jablkem sváru mezi Británií a EU, je klíčovou součástí brexitové dohody. Alternativní návrhy, čím ji v dohodě nahradit, podle něj EU zatím od Británie nedostala.

"Pokud bychom se nedohodli na žádných alternativních ujednáních, pak by pro nás odstranění pojistky znamenalo brexit bez dohody," zdůraznil Varadkar.

Takzvaná irská pojistka je součástí rozvodové dohody, kterou vyjednala s Bruselem bývalá britská premiérka Theresa Mayová a která má zabránit vzniku přísných pobrexitových kontrol na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království. Johnson pojistku označuje za nedemokratickou a žádá, aby ji EU z dohody vyškrtla; kritici tohoto mechanismu tvrdí, že pojistka by po brexitu připoutala Británii k unijním strukturám.

Johnson na tiskové konferenci zdůraznil, že Spojené království na hranici s Irskem "nikdy nezavede kontroly".

Johnson požaduje předčasné volby

Po událostech minulého týdne Johnson požaduje co nejrychlejší konání předčasných voleb, přičemž o rozpuštění Dolní sněmovny budou poslanci znovu hlasovat dnes večer. Očekává se však, že vládní usnesení opět nezíská potřebnou dvoutřetinovou podporu. Ihned poté by měl parlament přerušit práci až do 14. října, což znamená, že předčasné volby by mohly být vypsány nejdříve na druhou polovinu listopadu.

Ať už bude termín nových voleb jakýkoli, nebude v nich kandidovat současný předseda Dolní sněmovny John Bercow. Ten v pondělí před poslanci uvedl, že to při posledních volbách v roce 2017 slíbil své manželce a svým třem dětem. Pokud zákonodárci neschválí rozpuštění sněmovny, hodlá se 56letý politik funkce předsedy sněmovny i poslaneckého mandátu vzdát 31. října.

"Sloužím jako člen parlamentu 22 let a posledních deset jako předseda (Dolní sněmovny). Je to, abych to řekl otevřeně, největší privilegium a pocta mého profesního života a budu za ni navždy vděčný," řekl Bercow v emotivní promluvě. Na rozdíl od reakce na opozičních lavicích mu potleskem vyjádřila uznání jen hrstka zástupců vládní Konzervativní strany, ačkoli Bercow byl jejím členem až do svého zvolení do čela sněmovny.

Šéf Dolní sněmovny je veřejnosti známý především svérázným vystupováním při zasedáních, za aktuální patové situace kolem britského odchodu z EU ale do politického vývoje zasahoval i jinými způsoby. Kvůli svým krokům z posledních měsíců byl terčem kritiky ze strany euroskeptických konzervativců, kteří za jeho jednáním viděli snahu zkomplikovat či zablokovat brexit.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Vzedmutá Vltava zastavila provoz všech pražských přívozů

V Praze je do odvolání přerušen provoz všech sedmi vltavských přívozů. Důvodem je zvýšená hladina řeky po předchozích deštích. V pražské Chuchli dnes ráno Vltava dosahovala prvního, tedy nejnižšího stupně povodňové aktivity. Vyplývá to z údajů na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a společnosti Ropid, která organizuje dopravu v hlavním městě a středních Čechách. V pátek vydané varování meteorologů před zvýšenou hladinou řek v jižních Čechách a částech Plzeňského a Středočeského kraje platí do dnešního poledne.

Kvůli vysoké vodě byl provoz pražských přívozů omezen už v pátek. Nejezdily tři z nich. Kvůli varování meteorologů před zvýšenou hladinou řek nechal pražský magistrát na Kampě preventivně uzavřít protipovodňová vrata na Čertovce a v pátek večer také vltavské náplavky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při izraelském náletu na Gazu zemřelo sedm lidí, Palestinci si připomenou nakbu

Nejméně sedm lidí zemřelo ve městě Gaza při nočním izraelském leteckém útoku proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás. Podle agentury AP šlo o úder s největším počtem obětí od začátku nynější izraelské operace proti Hamásu v Pásmu Gazy. Násilnosti, které původně vypukly v Jeruzalémě, se v posledních dnech rozlily do smíšených židovsko-arabských měst v Izraeli.

Protesty, které přerostly v násilné střety, v pátek zachvátily i okupovaný Západní břeh Jordánu, kde izraelské jednotky zastřelily jedenáct Palestinců.

Další protiizraelské protesty se dnes očekávají v souvislosti s výročím takzvané nakby (katastrofy). Tou je pro Palestince vznik samostatného státu Izrael v roce 1948. V důsledku této události ze svých domovů odešly nebo z nich byly vyhnány statisíce Palestinců.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Toronto i přes závěrečnou prohru ovládlo Severní divizi

Hokejisté Toronta podlehli ve svém posledním zápase základní části NHL Winnipegu 2:4. Maple Leafs i přes druhou prohru za sebou ovládli Severní divizi a v play off vyzvou Montreal. Jets skončili třetí a ve vyřazovací části je čeká Edmonton.

Winnipeg v zápase dvakrát prohrával, ale skóre otočil a vítězně se naladil na play off. Toronto poslal v 8. minutě do vedení Pierre Engvall, který nenápadnou střelou z levého kruhu nachytal brankáře Connora Hellebuycka. Na začátku druhé třetiny srovnal Mason Appleton, ale Ilja Michejev poslal Maple Leafs opět do vedení.

Obrat ve skóre zařídil Kyle Connor, který nejprve v 34. minutě bekhendovým blafákem zakončil přečíslení dva na jednoho a ve 45. minutě tvrdou ranou bez přípravy překonal gólmana Jacka Campbella podruhé. Definitivní podobu skóre stanovil při závěrečné hře Toronta bez brankáře Jansen Harkins. Kanadský útočník se dočkal prvního gólu v sezoně.

před 1 hodinou

Rekonstrukce Václavského náměstí v Praze se prodraží až o 109 milionů korun

Rekonstrukce spodní části Václavského náměstí se prodraží až o 109 milionů korun. Většina z peněz navíc, konkrétně 85 milionů korun, má jít na stavu slepých tramvajových kolejí, které chce vedení magistrátu vybudovat k budoucímu použití. Zbylé peníze budou za práce, které si firma Hochtief nárokuje nad rámec původní smlouvy. Vyplývá to z materiálu, který v pondělí projednají radní. Stavební práce začaly loni a původně měly stát asi 330 milionů korun.

Stavební firma chce podle dokumentu pro radní po městu o asi 23 milionů více z důvodů víceprací vzniklých nepředvídatelnými okolnostmi. Například asi 8,7 milionu korun navíc firma naúčtovala za bourání betonových konstrukcí komunikace, 11,8 milionu za změny povrchových úprav a 4,1 milionu za úpravy kolektoru. Jiné menší položky firma z původní ceny odečetla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy