Královna Alžběta II. schválila zákon, který má zabránit tvrdému brexitu

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 9. 9. 2019 18:40
V Británii vstoupil v platnost zákon, který by za jistých okolností na konci října nutil vládu dohodnout se zbytkem Evropské unie další odklad brexitu. Opatření v pondělí prošlo poslední fází legislativního procesu, když mu formální souhlas udělila britská královna Alžběta II. Oznámil to předseda horní komory britského parlamentu lord Fowler. Britský premiér Boris Johnson stále věří, že Británie může unii opustit s brexitovou dohodou. "Chci najít dohodu, chci uzavřít dohodu," řekl.
Královna Alžběta II.
Královna Alžběta II. | Foto: Reuters

Britský odchod z EU je aktuálně naplánován na 31. říjen a schválený zákon má zabránit možnosti, že Británie v tomto termínu z bloku vystoupí bez "rozvodové" dohody. Vládě dává čas do 19. října, aby dohodu o podmínkách brexitu prosadila v parlamentu, nebo aby od zákonodárců získala svolení pro neřízený odchod. Jestliže nebude splněna ani jedna z těchto podmínek, musí kabinet na základě nového opatření požádat o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.

Zákon zároveň vládě ukládá přijmout jakoukoli následnou nabídku unijní "sedmadvacítky", i kdyby nový termín brexitu nestanovila podle britské žádosti.

Návrh minulý týden proti vůli vlády prošel britským parlamentem, když opoziční snahu zablokovat brexit bez dohody podpořila řada představitelů vládní Konzervativní strany. Z poslaneckého klubu konzervativců bylo poté 21 "rebelů" vyloučeno.

Britský premiér Boris Johnson od nástupu do funkce slibuje, že svou zemi z EU v aktuálním termínu vyvede s dohodou, nebo bez ní. Není zcela jasné, jak bude nyní po schválení nového zákona postupovat. Před jednáním s irským premiérem Leem Varadkarem v Dublinu však uvedl, že je podle něj stále možné dohodu vyjednat, zatímco jeho hostitel zdůraznil, že takzvaná irská pojistka je klíčová a její odstranění z brexitové dohody bez odpovídající náhrady by znamenalo brexit bez dohody.

"Chci, abyste věděli, že bych dal naprosto přednost nalezení dohody," řekl Johnson a dodal, že Británie by se podle něj dokázala s brexitem bez dohody vyrovnat, odchod země z EU bez dohody by ale byl "státnickým selháním, za které bychom byli zodpovědní všichni". 

Průlom v rozhovorech ale schůzka Johnsona s irským premiérem podle očekávání nepřinesla, ve společném prohlášení zveřejněném po setkání obou premiérů se píše o přetrvávajících neshodách.

Bez pojistky žádná dohoda

Podle předsedy irské vlády je nyní většina zemí evropské sedmadvacítky proti dalšímu odkladu brexitového termínu. Kdyby Británie poskytla "dobrý důvod", jsou podle něj ale ochotny o tom uvažovat.

Irský premiér na tiskové konferenci zdůraznil, že takzvaná irská pojistka, která je hlavním jablkem sváru mezi Británií a EU, je klíčovou součástí brexitové dohody. Alternativní návrhy, čím ji v dohodě nahradit, podle něj EU zatím od Británie nedostala.

"Pokud bychom se nedohodli na žádných alternativních ujednáních, pak by pro nás odstranění pojistky znamenalo brexit bez dohody," zdůraznil Varadkar.

Takzvaná irská pojistka je součástí rozvodové dohody, kterou vyjednala s Bruselem bývalá britská premiérka Theresa Mayová a která má zabránit vzniku přísných pobrexitových kontrol na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království. Johnson pojistku označuje za nedemokratickou a žádá, aby ji EU z dohody vyškrtla; kritici tohoto mechanismu tvrdí, že pojistka by po brexitu připoutala Británii k unijním strukturám.

Johnson na tiskové konferenci zdůraznil, že Spojené království na hranici s Irskem "nikdy nezavede kontroly".

Johnson požaduje předčasné volby

Po událostech minulého týdne Johnson požaduje co nejrychlejší konání předčasných voleb, přičemž o rozpuštění Dolní sněmovny budou poslanci znovu hlasovat dnes večer. Očekává se však, že vládní usnesení opět nezíská potřebnou dvoutřetinovou podporu. Ihned poté by měl parlament přerušit práci až do 14. října, což znamená, že předčasné volby by mohly být vypsány nejdříve na druhou polovinu listopadu.

Ať už bude termín nových voleb jakýkoli, nebude v nich kandidovat současný předseda Dolní sněmovny John Bercow. Ten v pondělí před poslanci uvedl, že to při posledních volbách v roce 2017 slíbil své manželce a svým třem dětem. Pokud zákonodárci neschválí rozpuštění sněmovny, hodlá se 56letý politik funkce předsedy sněmovny i poslaneckého mandátu vzdát 31. října.

"Sloužím jako člen parlamentu 22 let a posledních deset jako předseda (Dolní sněmovny). Je to, abych to řekl otevřeně, největší privilegium a pocta mého profesního života a budu za ni navždy vděčný," řekl Bercow v emotivní promluvě. Na rozdíl od reakce na opozičních lavicích mu potleskem vyjádřila uznání jen hrstka zástupců vládní Konzervativní strany, ačkoli Bercow byl jejím členem až do svého zvolení do čela sněmovny.

Šéf Dolní sněmovny je veřejnosti známý především svérázným vystupováním při zasedáních, za aktuální patové situace kolem britského odchodu z EU ale do politického vývoje zasahoval i jinými způsoby. Kvůli svým krokům z posledních měsíců byl terčem kritiky ze strany euroskeptických konzervativců, kteří za jeho jednáním viděli snahu zkomplikovat či zablokovat brexit.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Policisté v Paříži zastřelili muže, který je chtěl napadnout nožem

Pařížští policisté v pátek zastřelili muže, který je v obchodní čtvrti La Défense ohrožoval nožem. Uvedla to agentura Reuters. Hlídka podle agentury AFP vyvázla bez zranění.

Na přítomnost muže vyzbrojeného nožem na náměstí v La Défense upozornila policii místní ostraha. Poté, co na místo dorazila tříčlenná policejní hlídka, aby zkontrolovala situaci, muž se k policistům podle svědků rozběhl, mával nožem a křičel "Jdu vás zabít!". Policisté vystřelili sedmkrát. Dvě kulky zasáhly muže s nožem do hrudi a do stehna. Dotyčný u sebe neměl žádné doklady.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Banky a spořitelny v Česku se vyplatí. Za tři čtvrtletí dělá čistý zisk 70 miliard

Bankám a spořitelnám v Česku za tři čtvrtletí 2019 stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 7,74 miliardy Kč na 70,35 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci září činila 8,038 bilionu korun, což je proti konci roku 2018 nárůst o 558 miliard korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy