Hájili teroristy a deportace Arabů. Členové nové izraelské vlády můžou narazit u USA

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
15. 11. 2022 6:11
Izrael zřejmě čeká nejpravicovější vláda v dějinách. Benjamin Netanjahu, dlouholetý premiér, dostal po parlamentních volbách za úkol sestavit novou koalici. Nyní jedná s tradičními náboženskými spojenci, ale také ultrapravicovou stranou. Budoucí vláda opřená o radikály vyvolává ve světě obavy, a to hlavně ve Spojených státech.
Benjamin Netanjahu bude opět izraelským premiérem.
Benjamin Netanjahu bude opět izraelským premiérem. | Foto: Reuters

"Čelíme mnoha výzvám, které vyžadují rozjímání a jednotu," prohlásil minulou neděli Netanjahu po setkání s prezidentem Jicchakem Herzogem, který ho pověřil sestavením nové vlády. Jeho Likud už o vládě jedná s menšími pravicovými a krajně pravicovými stranami, s nimiž by měl dohromady 64 křesel ve 120členném Knesetu, izraelském parlamentu.

Likud sice vyšel z listopadových voleb jako nejsilnější, musí se ale spoléhat na další tři partnery: náboženské spojence Šas a Jednotný judaismus tóry a také krajně pravicový Náboženský sionismus.

"Likud se najednou ocitá v situaci, kdy on bude muset umírňovat extrémní pravici," vysvětluje pro deník Aktuálně.cz Jakub Záhora, výzkumník z Rakouského institutu pro mezinárodní politiku. Podle něj to pro stranu, která tradičně patřila ke konzervativním, bude nová výzva.

Budoucí vláda ještě není sestavena, a přesto už nyní vyvolává ve světě obavy. Hlavně ve Spojených státech, které jsou nejdůležitějším spojencem Izraele. "Netanjahu musí minimalizovat dopad krajní pravice na jeho zákony a udržet efektivní vztah s (prezidentem) Joem Bidenem, jeho mnohaletým přítelem," uvedl pro americký list Washington Post Eran Lerman, který byl poradcem v Netanjahuově vládě mezi lety 2015 a 2019.

Členové Bidenovy administrativy už naznačili, že s jedním z koaličních partnerů Likudu, krajně pravicovým Itamarem Ben Gvirem, by se odmítli setkat. Napětí nechtěně okomentoval i izraelský prezident Herzog. V okamžiku, kdy si myslel, že mikrofony jsou vypnuté, o politikovi prohlásil, že vzbuzuje obavy celého světa.

Radikál ministrem

Ben Gvir ze strany Náboženský sionismus by si přál post ministra veřejné bezpečnosti, pod který spadá policie. "Je to velmi kontroverzní, protože on sám byl v minulosti zatčen za porušování veřejného klidu," říká Záhora. "Také vyzýval k deportacím Arabů, a to jak uvnitř Západního břehu, tak i těch, kteří žijí přímo v Izraeli," dodává. 

Jako právník zastupoval Izraelce obviněné z terorismu, se kterými silně sympatizoval. Krátce před atentátem na premiéra Jicchaka Rabina, který byl v roce 1995 zavražděn radikálním sionistou kvůli mírovým jednáním s Palestinou, Ben Gvir v televizi prohlašoval, že by měl být premiér zabit.

"Dokonce měl Ben Gvir ještě nedávno v ložnici nad postelí portrét jednoho z největších izraelských teroristů, Barucha Goldsteina, který zavraždil 29 Palestinců v Hebronu," ilustruje blízké napojení na extrémní pravici Záhora. Politik byl v minulosti za své postoje i odsouzen. Nyní ale tvrdí, že dospěl a některé své názory zmírnil.

"Myslím, že ho Spojené státy budou pravděpodobně bojkotovat," domnívá se David Makovsky z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku, který se podílel na mírových jednáních mezi Palestinou a Izraelem v administrativě prezidenta Baracka Obamy. "Mám důvod si myslet, že o tom velmi vážně uvažují," dodal pro stanici NPR.

Důležitý je Netanjahu

Jakub Záhora je ale ohledně tvrdého postoje Spojených států vůči krajně pravicovým politikům skeptičtější. "Nemyslím, že by na oficiální úrovni skutečně k něčemu došlo. Levicoví a progresivní demokraté je určitě budou odmítat a stejně tak i někteří progresivní američtí Židé. Ale už nyní se objevují názory, že je nutné respektovat rozhodnutí Izraelců, kteří si tuto vládu zvolili," dodává.

I Danny Danon, spojenec Netanjahua v Likudu, který chce být příštím předsedou parlamentu, tvrdí, že Ben Gvir vztahy se Spojenými státy nepoškodí, protože vládu povede Likud. "My povedeme vládu a budeme se zabývat důležitými problémy. (…) A v minulosti jsme dokázali, že umíme být zodpovědní v oblasti domácí i mezinárodní problematiky."

Jenže členů, jako je Ben Gvir, může být v nové vládě hned několik. Velmi podobný mu je i druhý šéf Náboženského sionismu Becalel Smotrič, který by se rád stal ministrem obrany. "Pochází ze stejného názorového podhoubí. Chtěl například prosadit, aby arabské a židovské ženy byly v porodnicích odděleně. Aby jeho žena nemusela sdílet pokoj s Arabkou," uvádí Záhora.

Ministerstvo obrany je přitom jedním z nejdůležitějších v izraelské vládě, protože většina Západního břehu Jordánu, tedy většina palestinského území, spadá pod jeho vojenskou správu. Smotrič chce prostřednictvím této funkce zabránit existenci Palestiny a podpořit izraelské osadníky, kteří stejně jako on sám uvnitř Západního břehu žijí, vysvětlila strana v oficiálním prohlášení.

Změny uvnitř Izraele

Nicméně pro řadu Židů žijících v zahraničí, ale i pro Izraelce samotné může být daleko důležitější posílení konzervativního náboženského proudu v zemi. V Izraeli řadu aspektů každodenního života řídí náboženské právo. Od toho, jak fungují svatby a rozvody, až po fungování veřejné dopravy o šábesu.

Silně náboženská vláda se tak pravděpodobně bude snažit posílit sociální výhody, které mají ortodoxní Židé, například větší podporu pro náboženské školy nebo konec povinné výuky matematiky a jiných nenáboženských předmětů, vyjmenovává stanice CNN.

Zhoršit se může situace i pro LGBT+ lidi. Někteří poslanci nové vlády by rádi zrušili registrované partnerství nebo znovu legalizovali konverzní terapii, která má lidi z jejich homosexuální orientace "vyléčit". Ve skutečnosti to ale zvyšuje pravděpodobnost sebevražd, upozorňuje deník Times of Israel.

V neposlední řadě chtějí strany budoucí vládní koalice omezit moc soudů. Ty jsou v současnosti velmi nezávislé, a jelikož stát nemá psanou ústavu, často fungují jako poslední garance lidských práv, doplňuje Záhora. Momentálně je Netanjahu souzen za korupci. Omezení jejich moci a podřízení soudů vládě by mu mohlo v případu pomoci.

Netanjahu má nyní na složení vlády a vyjednání politické shody čtyři týdny. "Zůstává otázkou, jakým směrem se strany vydají, co budou chtít protlačit a kde už se budou bát, že narazí," shrnuje Záhora. Už nyní je ale podle něj pravděpodobné, že diskriminace v zemi posílí.

 

Právě se děje

Další zprávy