


Kuba přijala nabídku americké humanitární pomoci v hodnotě 100 milionů dolarů (zhruba 2,1 miliardy korun). Ve čtvrtek to podle agentury Reuters prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojené státy pomoc podmínily významnými reformami a také tím, že poskytnuté jídlo a léky bude distribuovat katolická církev, případně důvěryhodná charitativní organizace.

USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v posledních měsících vystupňovaly tlak vůči Kubě, kterou šéf Bílého domu označil za nepřátelský stát, který Washington ve svém sousedství nebude tolerovat. Objevují se také spekulace o možné americké intervenci.
Rubio dnes řekl, že pravděpodobnost uzavření mírové dohody s touto karibskou zemí není v současné chvíli vysoká, ale že USA vždy upřednostňují urovnání sporů dohodou. "Dáváme tomu přednost i s Kubou," poznamenal.
Trump usiluje o změnu komunistického režimu na Kubě. Vůči Havaně zvýšily USA tlak i tím, že ve čtvrtek obvinily dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy při sestřelení dvou letounů kubánským vojenským letadlem v únoru 1996. Čtyřiadevadesátiletý Castro je bez politické funkce, nadále však patří k nejmocnějším mužům v zemi.
Ke změně ve čtvrtek vyzvala kubánské vedení také šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Po dekádách špatného hospodaření a politického útlaku se podle ní nyní situace na Kubě blíží "skutečnému bodu zlomu". "Kubánský lid si zaslouží příležitosti a svobodu, ne další kontrolu a izolaci," uvedla podle agentury AFP na summitu EU-Mexiko.
Spojené státy zavedly vůči Kubě první sankce už v roce 1960 ve snaze přivodit pád režimu, který ovšem přetrvává dosud. Tlak na Kubu, kde je jedinou povolenou stranou komunistická strana a kde vláda potlačuje veškerou opozici, zesílil Trump. Ten už za svého prvního působení v Bílém domě přerušil zlepšování americko-kubánských vztahů zahájené jeho předchůdcem Barackem Obamou. Nyní Kuba čelí energetické krizi, protože USA pohrozily sankcemi dodavatelům energetických surovin na ostrov.



Evropská unie dnes uvalila sankce na dva íránské občany a jednu jednotku íránských revolučních gard za ohrožování svobody námořní plavby v Hormuzském průlivu, kterým za obvyklé situace proudí zhruba pětina světových dodávek ropy.



Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři zároveň nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.



Pohne se jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem? To je otázka, kterou si svět kladl po nenápadné květnové zprávě: „Kyjev navštívil ruský podnikatel, který se setkal se Zelenským“. Deník Financial Times nyní prozradil, že tím „podnikatelem“ je miliardář a oligarcha Roman Abramovič. Ten patří k malému okruhu lidí s respektem na obou stranách fronty. Setkání s ním nakonec potvrdil i sám Zelenskyj.



Problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy, uvedlo dnes ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému. Před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.



Tři dny zbývají do startu fotbalového mistrovství světa, na kterém se po 20 letech představí i česká reprezentace. V žebříčku renomovaného serveru The Athletic, který hodnotil dresy všech účastníků turnaje, však Češi naprosto propadli. Skončili třetí od konce.