Kožený je podezřelý, že platil politikům na Bahamách

ČTK ČTK
2. 3. 2012 22:14
Bahamští předáci se navzájem obviňují z toho, že brali peníze od českého finančníka
Foto: Repro The Bahama Journal

Nassau - Místopředseda bahamské opoziční Progresivní liberální strany (PLP) Philip Davis obvinil bahamského premiéra Huberta Ingrahama, že jeho strana Svobodné národní hnutí (FNM) v minulosti získala peníze od Viktora Koženého.

Finančník českého původu na ostrovech žije od poloviny 90. let a úspěšné odolává snaze Spojených států dosáhnout jeho vydání kvůli uplácení při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu.

Davis o Koženém mluvil, když se bránil Ingrahamovu nařčení, že PLP získávala "špinavé peníze" z podivných zdrojů. Místopředseda opozice to popřel s tím, že Ingraham měl zřejmě na mysli právě Koženého. Finančník ale podle něj v minulosti naopak dával prostřednictvím prostředníka peníze právě FNM.

"Cožpak vám neposkytl 1,3 milionu (bahamských) dolarů na volební kampaň? Podívejte se do vašich záznamů. Anebo zavolejte panu Koženému. On vám osvěží paměť!" uvedl Davis, který ovšem v minulosti Koženého zastupoval jako právník. Dodal, že PLP ani žádný z jejích kandidátů od Koženého nikdy žádné peníze nedostali.

Foto: Aktuálně.cz

Spojené státy již několik let usilují o vydání Koženého z Baham. Tamní soudy ale všechny jejich žádosti zamítly. Poslední možností, jak jejich verdikt zvrátit, je pro Američany žádost k soudnímu výboru Státní rady britské královny, který je poslední soudní instancí pro některé britské kolonie, jako jsou Bahamy. Výbor se věcí zabýval loni v listopadu a verdikt vynese později.

Kožený na Bahamských ostrovech žije od roku 1995. Jeho vydání se zatím marně domáhá také Česko, kde byl finančník obžalován z účasti na zpronevěře majetku za 16 miliard korun. Loni v červenci ho pražský městský soud odsoudil v nepřítomnosti na deset let do vězení; advokát Koženého se odvolal

 

Právě se děje

před 6 minutami

V Austrálii protestovaly desetitisíce lidí proti rasismu

Desítky tisíc lidí dnes přišly v australských městech vyjádřit podporu protestům, které se ve Spojených státech konají už více než týden v souvislosti s úmrtím černocha George Floyda při brutálním policejním zásahu. Agentura Reuters píše, že manifestace v Sydney se mohla uskutečnit poté, co soud zrušil zákaz shromažďování, jež platí kvůli pandemii nemoci covid-19.

Odvolací soud Nového Jižního Walesu, v němž Sydney leží, zákaz manifestace zrušil pouhých 12 minut před jejím plánovaným začátkem. Znamená to, že jejím účastníkům nehrozí zatčení. Policie ale vyzývá lidi, aby mezi sebou dodržovali rozestupy.

V Brisbane přišlo proti rasismu protestovat více než 10.000 lidí a nejen tam, ale i v Sydney upozorňovali na diskriminaci Austrálců. Domorodí obyvatelé se na australské populaci podílejí 2,4 procenty, nicméně tvoří více než čtvrtinu odsouzených v australských věznicích, uvedla na svých internetových stránkách americká televize CNN. Mezi lety 1980 a 2011 v policejní vazbě zemřelo 449 Austrálců, což odpovídá 24 procentům všech těchto případů úmrtí.

"Protesty tady jsou inspirovány tím, co se děje ve Spojených státech," řekl CNN australský novinář Angus Watson. "Tady v Austrálii ale také máme problémy," dodal.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Polský premiér Morawiecki doufá, že Spojené státy část vojáků z Německa pošlou do Polska

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes v rozhovoru pro rádio RMF24 řekl, že doufá, že Spojené státy část z vojáků, které údajně plánují stáhnout z Německa, přesunou do Polska. Varšava patří mezi nejbližší spojence Washingtonu v Evropě. List The Wall Street Journal v pátek napsal, že americký prezident Donald Trump nařídil, aby z Německa odešlo 9500 ze stávajících 34.500 vojáků.

"Opravdu doufám, že jako výsledek mnoha jednání, která jsme měli (s USA) část těchto vojáků skutečně přijde do Polska," řekl Morawiecki. "Rozhodnutí je nyní na Spojených státech," dodal.

Americká velvyslankyně v Polku Georgette Mosbacherová minulý měsíc na okraj sporu o jaderné zbraně mezi Spojenými státy a Německem na Twitteru poznamenala, že "pokud chce Německo zmenšit jaderný potenciál NATO a oslabit alianci, pak příslušné síly a prostředky možná přijme Polsko, které alianční povinnosti plní vzorně, uvědomuje si rizika a je na východním křídle NATO".

Zdroj: ČTK
Další zprávy