Reklama
Reklama

Varování o otevřeném ruském útoku přibývá. Přidal se i šéf české tajné služby

Rusko může NATO otestovat už během několika měsíců, nikoli až za několik let. Šéf české BIS Michal Koudelka v rozhovoru pro The Guardian připustil nejen další zvyšování počtu incidentů s drony, ale také omezený vpád na území aliance sousedící s Ruskem. Moskva by podle něj mohla využít i tzv. operace pod falešnou vlajkou a rozsáhlé dezinformační kampaně.

Michal Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služba, BIS
Michal Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služba, BISFoto: Jakub Plíhal / Aktuálně.cz – Jakub Plíhal
Reklama

Podobně varoval polský premiér Donald Tusk. Parlamentu řekl, že Rusko by v nadcházejících měsících mohlo proti zemím NATO využít drony nebo rakety a pokusit se tím oslabit důvěru v kolektivní obranu. Podle Tuska by Moskva mohla případný útok prezentovat jako nehodu, aby otestovala ochotu spojenců reagovat a přesvědčila je, že článek 5 o kolektivní obraně je spíše teoretický než praktický.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil jeho varování za podložené a v Paříži kvůli rostoucímu ruskému tlaku svolal mimořádné jednání politických představitelů.

Pobaltské země ale volí podstatně opatrnější tón. Šéf lotyšské tajné služby VDD Normunds Mežviets uvedl, že Riga nevidí známky bezprostředně hrozícího útoku. Zároveň podle něj existují indicie, že Moskva připravuje rozhodnější kroky vůči Evropě. Není však jasné, zda Rusko skutečně chystá konkrétní operaci, nebo se pouze snaží vyvolávat strach a nejistotu.

Estonský generální tajemník ministerstva zahraničí Jonatan Vseviov zase kritizoval „paniku na sociálních sítích“ a ujistil veřejnost, že v případě skutečné hrozby přijde varování včas.

Reklama
Reklama

Právě Pobaltí přitom dlouhodobě upozorňovalo zbytek Evropy na nebezpečí ze strany Moskvy. Mežviets připomněl, že Lotyšsko, Estonsko, Litva a Polsko před ruskou invazí v roce 2022 varovaly západní státy opakovaně. Až po začátku plné války podle něj jejich partneři uznali, že jejich obavy byly oprávněné.

Koudelka ani Mežviets nechtěli komentovat konkrétní informace, které by za současnými varováními tajných služeb mohly stát. Nevyjádřili se ani k překvapivé cestě šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy, před níž americké letadlo přistálo v Rize. Není jasné, zda měl Ratcliffe v Kremlu kromě dalších témat řešit také možné ruské kroky proti NATO.

Kreml jakékoli ruské plány na útok proti NATO odmítá. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že podobné zprávy „nemají nic společného s realitou ani se záměry Ruské federace“. Evropské bezpečnostní služby přesto očekávají další růst ruských hybridních operací. Podle Koudelky se Moskva snaží prostřednictvím sabotáží, nátlaku a dalších incidentů vyvolat v evropských zemích obavy a oslabit jejich podporu Ukrajině.


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama