Kosovo Zemana nezajímá, chce jen posílit svou moc v Česku, říká expert

Ondřej Houska Ondřej Houska
26. 9. 2019 7:19
Prezident Miloš Zeman nedávno prohlásil, že by Česko mělo zrušit své uznání nezávislosti Kosova. Podle Tomáše Dopity z Ústavu mezinárodních vztahů, který o Kosovu napsal několik knih, Zemanovi ve skutečnosti nejde o Kosovo, ale o posílení vlastního vlivu v Česku. Dopita to řekl Aktuálně.cz na konferenci o české zahraniční politice pořádané Ústavem mezinárodních vztahů a ministerstvem zahraničí.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: Jakub Plíhal

Je existence Kosova jako nezávislého státu v některé zemi Evropské unie tématem? Nebo to aktuálně nikoho nezajímá?

Tomáš Dopita.
Tomáš Dopita. | Foto: Ústav mezinárodních vztahů Praha

Kosovo neuznalo celkem pět členských zemí Evropské unie, například Slovensko. A i v těch státech, které ho uznaly, dost často existují skupiny, které s tím mají dodnes problém. To známe z Česka, kde uznání Kosova odmítal třeba tehdejší prezident Václav Klaus. Ale vidíme to i v Polsku.

Proč je nezávislost Kosova právě v Polsku sporná?

Tehdejší prezident Lech Kaczyński v roce 2008 Kosovo uznat nechtěl, ale vláda strany Občanská platforma byla naopak pro a Kosovo rychle uznala. Brala to jako přihlášení se k západním spojencům, tedy ke Spojeným státům, Británii, Německu nebo Francii, které Kosovo uznaly. Poláci chtějí tradičně hrát velkou roli v NATO a uvědomovali si, že by jim to mohlo pomoci.

Proč Kosovo nakonec uznala česká vláda, která byla tehdy tvořená ODS, KDU-ČSL a zelenými?

I v rámci vlády to byla tehdy dost sporná otázka. Premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg byli pro uznání. Důvody měli různé, ale loajalita ke spojencům, stejně jako v případě Polska, hrála velkou roli. Jenže ve vládě i parlamentu k tomu byl dost výrazný odpor, který se prolínal všemi stranami.

První pokus o uznání byl dokonce neúspěšný, protože se lidovci postavili proti. Nakonec vláda na zvláštním zasedání Kosovo uznala, ale nešlo o jednomyslné rozhodnutí.

Polská strana Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských dnes v Polsku vládne. Kdyby chtěla, uznání Kosova může zrušit, ale nic takového nechystá. Dá se tedy říct, že požadavek prezidenta Miloše Zemana na zrušení uznání je v dnešní Evropě extrémním postojem?

Náš prezident se tím skutečně vymyká. Takovou situaci, aby prezident země, jejíž vláda nějaký stát uznala, veřejně požadoval zrušení uznání, jsme tu ještě neměli.

Zajímavé je srovnání s tím, jak Miloš Zeman v roce 1999 jako tehdejší premiér přesvědčoval vládu a parlament, aby souhlasily s akcí NATO proti Jugoslávii a aby se do ní Česko vojensky zapojilo. Můžeme si to přečíst na internetu v záznamech z tehdejších parlamentních schůzí. Všechny rétorické obraty, které dnes Zeman používá v zájmu zrušení uznání Kosova, tehdy používal ve prospěch Kosova.

Vykalkulovaná věc

Proč to podle vás Miloš Zeman dělá? Nejsem si jistý, jestli český lid vstává a usíná s myšlenkami na to, jestli má Česko uznávat Kosovo, nebo ne…

Já za tím vidím jen mocenskou hru. Máme prezidenta, který je přímo zvolený a jehož pozice je dlouhodobě docela silná. A ve vztahu k současné vládě je velmi silná. Jeho výroky ohledně Kosova beru jako snahu ještě více si upevnit svou dominantní pozici.

Zároveň to dělá tak, aby se zavděčil svým příznivcům v Česku i zahraničí. Velmi pravděpodobně to nebylo něco, co ho zrovna napadlo, když se při návštěvě Srbska bavil s novináři. Jde o dlouhodobě vykalkulovanou věc.

Uznání Kosova zrušilo několik zemí, například v Africe. Čekáte, že by k tomu přikročilo Česko nebo jiná vyspělá země?

Podle mě se to nestane. V Česku by se o to musel zasadit premiér Andrej Babiš. A ten je velmi pragmatický a uvědomuje si, že něco takového by mu rozhodně nepomohlo ve vztazích se západními partnery. Ministerstvo zahraničí je navíc jednoznačně proti. Babiš sice řekl, že o tom můžeme debatovat, ale zároveň dodal, že chce slyšet nějaké reálné důvody, proč by se to mělo stát. A zatím slyšíme jen argumenty ve stylu, že Kosovo je vedené válečnými zločinci.

To z hlediska mezinárodního práva a politiky není relevantní. Spousta zemí, které tradičně uznáváme a uznávat budeme, má v čele lidi, jejichž minulost je problematická. V Demokratické republice Kongo se dějí masakry, tak ji přestaneme uznávat? V takovém postoji není silná logika.

Je Kosovo funkčním státem? Odpůrci by vám řekli, že je to umělá země, která měla buď zůstat součástí Srbska, nebo se spojit s Albánií.

Já vnímám Kosovo jako dostatečně funkční stát, v mnoha ohledech srovnatelný s jeho sousedy. Jeho hlavním problémem je nevyjasněný status. V těch částech země, kde je srbská většina, prakticky neexistuje právní jistota, jestli tam platí kosovská, srbská, nebo mezinárodní pravidla. To život v Kosovu ztěžuje.

Kosovo taky jako jediná země regionu nemá bezvízový styk s Evropskou unií. Působí tedy jako jakési ghetto, které necháváme v izolaci. I proto se nemůže tolik rozvíjet, necháváme ho na pospas vlivu jiných.

Se Srby tradičně souzníme

Prezident Zeman se postavil na stranu Srbska. Jak hodnotíte tamní situaci? Současný prezident Aleksandar Vučić je svými kritiky často obviňován z autoritářských tendencí…

Srbsko je nyní docela stabilní zemí, byť ekonomicky na tom stále není moc dobře. Autoritativní tendence tam rozhodně jsou. Prezident Zeman svým idealizováním Srbska navazuje na tradiční vstřícný český přístup k Srbsku a Srbům, který známe už od osmnáctého století. Se Srby tradičně kulturně souzníme, máme k nim blíž než ke kosovským Albáncům.

Ještě před pár lety se zdálo, že se Srbsko a Kosovo blíží k nějakému usmíření. Proč se jejich vztahy nakonec zase vyhrotily?

Obě země uzavřely v roce 2013 prostřednictvím Evropské unie takzvanou Bruselskou dohodu o normalizaci vztahů. Dnes ale slýcháme, že tato dohoda je mrtvá. Kosovo uvalilo stoprocentní clo na dovoz ze Srbska. Samo také nemá rovnoprávný přístup na srbský trh. V Kosovu je rozšířený pocit, že z Bruselské dohody těžilo hlavně Srbsko, které se stalo kandidátskou zemí EU, zatímco Kosovo stále nemá ani bezvízový styk.

Když to zjednoduším, tak kosovští Albánci dělají problémy, například skrze uvalení vysokých cel, protože se cítí být zahnáni do kouta a chtějí na sebe upozornit, aby si jich někdo všiml.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 13 minutami

Policie v Berlíně zadržela Syřana kvůli přípravě atentátu. Koupil už chemikálie na bombu

Německá policie zadržela v úterý v Berlíně muže, kterého podezřívá z přípravy teroristického útoku. Šestadvacetiletý Syřan hledal na internetu informace o tom, jak sestrojit bombu. Nakoupil si už i chemikálie, které se při výrobě výbušnin používají, informovala s odvoláním na prokuraturu agentura DPA.

Muže v německém hlavním městě zadržela speciální policejní jednotka, která zároveň prohledala jeho byt. Případem se zabývá generální státní zastupitelství v Karlsruhe, které má na starosti mimo jiné právě vyšetřování terorismu. Podle něj Syřan komunikoval od počátku tohoto roku s dalšími lidmi na islamistickém chatu za účelem "přípravy teroristického útoku". 

Zdroj: ČTK
Další zprávy