Kosovo Zemana nezajímá, chce jen posílit svou moc v Česku, říká expert

Ondřej Houska Ondřej Houska
26. 9. 2019 7:19
Prezident Miloš Zeman nedávno prohlásil, že by Česko mělo zrušit své uznání nezávislosti Kosova. Podle Tomáše Dopity z Ústavu mezinárodních vztahů, který o Kosovu napsal několik knih, Zemanovi ve skutečnosti nejde o Kosovo, ale o posílení vlastního vlivu v Česku. Dopita to řekl Aktuálně.cz na konferenci o české zahraniční politice pořádané Ústavem mezinárodních vztahů a ministerstvem zahraničí.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: Jakub Plíhal

Je existence Kosova jako nezávislého státu v některé zemi Evropské unie tématem? Nebo to aktuálně nikoho nezajímá?

Tomáš Dopita.
Tomáš Dopita. | Foto: Ústav mezinárodních vztahů Praha

Kosovo neuznalo celkem pět členských zemí Evropské unie, například Slovensko. A i v těch státech, které ho uznaly, dost často existují skupiny, které s tím mají dodnes problém. To známe z Česka, kde uznání Kosova odmítal třeba tehdejší prezident Václav Klaus. Ale vidíme to i v Polsku.

Proč je nezávislost Kosova právě v Polsku sporná?

Tehdejší prezident Lech Kaczyński v roce 2008 Kosovo uznat nechtěl, ale vláda strany Občanská platforma byla naopak pro a Kosovo rychle uznala. Brala to jako přihlášení se k západním spojencům, tedy ke Spojeným státům, Británii, Německu nebo Francii, které Kosovo uznaly. Poláci chtějí tradičně hrát velkou roli v NATO a uvědomovali si, že by jim to mohlo pomoci.

Proč Kosovo nakonec uznala česká vláda, která byla tehdy tvořená ODS, KDU-ČSL a zelenými?

I v rámci vlády to byla tehdy dost sporná otázka. Premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg byli pro uznání. Důvody měli různé, ale loajalita ke spojencům, stejně jako v případě Polska, hrála velkou roli. Jenže ve vládě i parlamentu k tomu byl dost výrazný odpor, který se prolínal všemi stranami.

První pokus o uznání byl dokonce neúspěšný, protože se lidovci postavili proti. Nakonec vláda na zvláštním zasedání Kosovo uznala, ale nešlo o jednomyslné rozhodnutí.

Polská strana Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských dnes v Polsku vládne. Kdyby chtěla, uznání Kosova může zrušit, ale nic takového nechystá. Dá se tedy říct, že požadavek prezidenta Miloše Zemana na zrušení uznání je v dnešní Evropě extrémním postojem?

Náš prezident se tím skutečně vymyká. Takovou situaci, aby prezident země, jejíž vláda nějaký stát uznala, veřejně požadoval zrušení uznání, jsme tu ještě neměli.

Zajímavé je srovnání s tím, jak Miloš Zeman v roce 1999 jako tehdejší premiér přesvědčoval vládu a parlament, aby souhlasily s akcí NATO proti Jugoslávii a aby se do ní Česko vojensky zapojilo. Můžeme si to přečíst na internetu v záznamech z tehdejších parlamentních schůzí. Všechny rétorické obraty, které dnes Zeman používá v zájmu zrušení uznání Kosova, tehdy používal ve prospěch Kosova.

Vykalkulovaná věc

Proč to podle vás Miloš Zeman dělá? Nejsem si jistý, jestli český lid vstává a usíná s myšlenkami na to, jestli má Česko uznávat Kosovo, nebo ne…

Já za tím vidím jen mocenskou hru. Máme prezidenta, který je přímo zvolený a jehož pozice je dlouhodobě docela silná. A ve vztahu k současné vládě je velmi silná. Jeho výroky ohledně Kosova beru jako snahu ještě více si upevnit svou dominantní pozici.

Zároveň to dělá tak, aby se zavděčil svým příznivcům v Česku i zahraničí. Velmi pravděpodobně to nebylo něco, co ho zrovna napadlo, když se při návštěvě Srbska bavil s novináři. Jde o dlouhodobě vykalkulovanou věc.

Uznání Kosova zrušilo několik zemí, například v Africe. Čekáte, že by k tomu přikročilo Česko nebo jiná vyspělá země?

Podle mě se to nestane. V Česku by se o to musel zasadit premiér Andrej Babiš. A ten je velmi pragmatický a uvědomuje si, že něco takového by mu rozhodně nepomohlo ve vztazích se západními partnery. Ministerstvo zahraničí je navíc jednoznačně proti. Babiš sice řekl, že o tom můžeme debatovat, ale zároveň dodal, že chce slyšet nějaké reálné důvody, proč by se to mělo stát. A zatím slyšíme jen argumenty ve stylu, že Kosovo je vedené válečnými zločinci.

To z hlediska mezinárodního práva a politiky není relevantní. Spousta zemí, které tradičně uznáváme a uznávat budeme, má v čele lidi, jejichž minulost je problematická. V Demokratické republice Kongo se dějí masakry, tak ji přestaneme uznávat? V takovém postoji není silná logika.

Je Kosovo funkčním státem? Odpůrci by vám řekli, že je to umělá země, která měla buď zůstat součástí Srbska, nebo se spojit s Albánií.

Já vnímám Kosovo jako dostatečně funkční stát, v mnoha ohledech srovnatelný s jeho sousedy. Jeho hlavním problémem je nevyjasněný status. V těch částech země, kde je srbská většina, prakticky neexistuje právní jistota, jestli tam platí kosovská, srbská, nebo mezinárodní pravidla. To život v Kosovu ztěžuje.

Kosovo taky jako jediná země regionu nemá bezvízový styk s Evropskou unií. Působí tedy jako jakési ghetto, které necháváme v izolaci. I proto se nemůže tolik rozvíjet, necháváme ho na pospas vlivu jiných.

Se Srby tradičně souzníme

Prezident Zeman se postavil na stranu Srbska. Jak hodnotíte tamní situaci? Současný prezident Aleksandar Vučić je svými kritiky často obviňován z autoritářských tendencí…

Srbsko je nyní docela stabilní zemí, byť ekonomicky na tom stále není moc dobře. Autoritativní tendence tam rozhodně jsou. Prezident Zeman svým idealizováním Srbska navazuje na tradiční vstřícný český přístup k Srbsku a Srbům, který známe už od osmnáctého století. Se Srby tradičně kulturně souzníme, máme k nim blíž než ke kosovským Albáncům.

Ještě před pár lety se zdálo, že se Srbsko a Kosovo blíží k nějakému usmíření. Proč se jejich vztahy nakonec zase vyhrotily?

Obě země uzavřely v roce 2013 prostřednictvím Evropské unie takzvanou Bruselskou dohodu o normalizaci vztahů. Dnes ale slýcháme, že tato dohoda je mrtvá. Kosovo uvalilo stoprocentní clo na dovoz ze Srbska. Samo také nemá rovnoprávný přístup na srbský trh. V Kosovu je rozšířený pocit, že z Bruselské dohody těžilo hlavně Srbsko, které se stalo kandidátskou zemí EU, zatímco Kosovo stále nemá ani bezvízový styk.

Když to zjednoduším, tak kosovští Albánci dělají problémy, například skrze uvalení vysokých cel, protože se cítí být zahnáni do kouta a chtějí na sebe upozornit, aby si jich někdo všiml.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Lidé a firmy zatím odevzdali 349 tisíc přiznání, loni 2,7 milionu

Lidé a firmy zatím odevzdali 348 602 daňových přiznání za loňský rok. V případě firem je to 48 525 a fyzických osob 300 077. Data v úterý zveřejnila Finanční správa na twitteru. Loni správa evidovala za rok 2019 zhruba 2,7 milionu daňových přiznání k daním z příjmů. Z toho 2,3 milionu od fyzických osob a 470 000 od firem. Pro letošní rok zatím odhad počtu správa s ohledem na situaci kolem pandemie neuvedla.

Přiznání je třeba letos odevzdat do 1. dubna, v případě využití služeb daňového poradce do 1. července. Nově je pak od letoška i další lhůta, pro ty kteří podají přiznání elektroniky. Těm se termín prodlužuje o měsíc, tedy do 3. května.

Češi mohou daňové přiznání podat více způsoby. Přiznání lze podat v listinné podobě osobně na podatelnách finančních úřadů, poštou nebo elektronicky. Nově je také možné letos podat přiznání přes on-line finanční úřad, který funguje od neděle.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Rohlik Group získala od investorů asi 5 miliard Kč, bude expandovat

On-line prodejce potravin Rohlik Group získal od investorů 190 milionů eur (asi pět miliard Kč). Finance firmě pomohou k rychlejší expanzi na stávajících trzích, pro plánovaný vstup do Německa, ale i v pokračování investic do technologií a zlepšování služby. Společnost o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.

Hlavními investory jsou Partech a Index Ventures, dále investice poskytly EBRD, J&T Banka, Quadrille Capital, R2G a dosavadní investor Enern.

Rohlik Group uplynulý kalendářní rok uzavřela s obratem přes 300 milionů eur (7,8 miliardy Kč), což je roční nárůst o více než 100 procent, a 750 000 zákazníky. Rohlik.cz funguje v Česku od roku 2014, předloni vstoupila společnost na maďarský trh a loni v prosinci do Rakouska.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Lidovci budou ve sněmovně žádat zřízení vyšetřovací komise k Bečvě

Na aktuální schůzi Poslanecké sněmovny chce opoziční KDU-ČSL zařadit bod o zřízení sněmovní vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě. Na tiskové konferenci to řekl lidovecký předseda Marian Jurečka. ODS, KDU-ČSL a TOP 09, které budou v podzimních volbách kandidovat v koalici Spolu, o tom hovořily už v lednu.

"Budeme chtít i nadále usilovat o to, aby i na půdě Sněmovny vznikla vyšetřovací komise expertů, poslanců, aby se tématu věnovala pozornost, aby se upravily třeba i legislativní záležitosti. Budeme chtít zařadit na projednání programu této sněmovní schůze bod zřízení vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě," řekl Jurečka. Opoziční strany už v lednu uvedly, že pokud by neuspěly s žádostí o zřízení komise, založí vlastní expertní tým.

Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb. Kriminalisté případ nadále prověřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy