Kosovo versus Miloš Zeman. Jak se žije v zemi, proti které brojí český prezident

Martin Novák Martin Novák
12. 9. 2019 19:24
Snaha českého prezidenta Miloše Zemana odvolat uznání nezávislosti Kosova odpovídá politice, kterou chce Bělehrad přimět Prištinu k jednání a kompromisům.
Národní knihovna v kosovské Prištině
Národní knihovna v kosovské Prištině | Foto: Shutterstock.com

Srbská vláda a ministerstvo zahraničí přesvědčují státy, které už Kosovo uznaly, aby rozhodnutí vzaly zpět. Například letos v létě tak učinilo Togo. Takových zemí je podle srbského ministra zahraničích věcí Ivici Dačiče už patnáct. Většinou afrických nebo karibských, například Burundi, Středoafrická republika, Grenada nebo Dominica.

"Cílem je dosáhnout toho, aby počet států uznávajících nezávislost Kosova klesl pod 97. Tím získáme to, že se nebudou moci chovat, jak chtějí. Nemohou se stát členem Organizace spojených národů, protože to bude Rusko vetovat v Radě bezpečnosti. Ale jestliže Rusko veto nedá, musíme mít většinu členů OSN na naší straně," nastínil taktiku Bělehradu ministr Ivica Dačič.

V Evropské unii uznává Kosovo 23 z 28 členských zemí. Pěticí, která říká ne, jsou většinou státy, které se samy obávají separatismu: Slovensko, Rumunsko, Španělsko, Kypr a Řecko. Rusko ani Čína Kosovo také neuznávají.

Kosovský analytik a reportér Agon Maliqi vysvětluje, že ačkoliv země nyní žije kampaní do předčasných voleb, prohlášení prezidenta Miloše Zemana vyvolalo velkou pozornost.

"Veřejnost nemá představu o ústavních pravomocích českého prezidenta, takže výrok zněl hrozivě. Je třeba také říci, že přišel v době, kdy Srbsko a Rusko vedou proti Kosovu diplomatickou kampaň s cílem zvrátit mezinárodní uznání Kosova. Pro lidi v Kosovu je takové prohlášení zklamáním, protože Česko je první zemí v Evropské unii a NATO, ze které takový návrh zazněl," popisuje deníku Aktuálně.cz zakladatel serveru sbunker.net.

Rozhovory mezi srbskou a kosovskou vládou jsou momentálně zastavené. Srbsko úspěšně lobbovalo proti vstupu Kosova do Interpolu, Priština tak na konci minulého roku zavedla stoprocentní clo na veškeré zboží, dovážené ze Srbska, které mělo do té doby hodnotu zhruba půl miliardy eur ročně.

Ekonomická situace Kosova je dvacet let po občanské válce a jedenáct let po vyhlášení nezávislosti stále mnohem horší v porovnání s okolím. Podle Světové banky činilo HDP na osobu v Kosovu v roce 2018 jen necelých 3900 dolarů. Pro srovnání: V Srbsku je to více než 7000 dolarů, v Rumunsku skoro 11 tisíc, v České republice přes 23 tisíc dolarů.

Vysoká nezaměstnanost a chybějící průmysl

Světová banka v hodnocení Kosova konstatuje, že ekonomický růst je sice vyšší než u sousedů, ale není dostatečný na to, aby snížil nezaměstnanost. "Stejně tak pokračuje trend migrace do zahraničí a ekonomický růst je zčásti založen na penězích, které posílají Kosované domů ze zahraničí," hodnotí. V zemi je navíc 27procentní nezaměstnanost.

Reportér Hospodářských novin (HN) Martin Ehl sleduje Kosovo od devadesátých let, naposledy jej navštívil loni. Upozorňuje, že se jedná o druhou nejchudší evropskou zemi po Moldavsku.

"V Kosovu je velká nezaměstnanost mladých lidí, prakticky nic se tam nevyrábí, je závislé na dovozu všeho ze zahraničí, přitom je tam spousta šikovných lidí, kteří pak v emigraci uspěli. Ikonou Kosovanů je třeba zpěvačka Dua Lipa, která se prosadila v britském showbyznysu," říká Martin Ehl.

Miloš Zeman v Bělehradě zdůvodnil svůj odpor ke Kosovu tím, že v čele země stojí váleční zločinci. Expremiér Ramush Haradinaj i prezident Hashim Thaci jsou bývalí velitelé Kosovské osvobozenecké armády, která v devadesátých letech bojovala proti Srbsku. Thaci nikdy nestanul před soudem a popíral obvinění, že je či byl spojen s organizovaným zločinem.

Další napětí

Haradinaj nedávno jako premiér rezignoval, protože jej žalobce zvláštního tribunálu v Haagu předvolal k výslechu kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů. Prezident Thaci pak řekl, že "zareaguje transparentně", bude-li soudem v Haagu rovněž předvolán. Haradinaj v roce 2005 stanul před dnes již neexistujícím Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Ten ho osvobodil pro nedostatek důkazů.

Haradinaj letos prohlásil, že věří v dohodu Srbska a Kosova do konce roku. Srbský prezident Aleksandar Vučič uvedl, že je k dohodě skeptický, ale připouští ze srbské strany kompromisy a tvrdí, že udělá vše pro zachování míru.

"Srbové mají v Kosovu zaručená práva menšin, ale protože udržování jistého napětí hlavně kolem severního Kosova, které centrální vláda nemá pod kontrolou, ale je napojené na Srbsko, vyhovuje vlastně nacionalistům na obou stranách, tak se řešení nerýsuje," vysvětluje Ehl.

Podle analytika HN se neujal ani loňský návrh na výměnu území: Severní Kosovo za jižní Srbsko. "To odmítli nejen na Balkáně, ale i velmoci jako Německo, protože změna hranic by vyvolala další podobné požadavky jinde, například v Bosně a Hercegovině," dodává Martin Ehl.

Video: Jednání kosovského parlamentu narušil slzný plyn

Slzný plyn v kosovském parlamentu. Opozice se pokoušela štiplavým kouřem zastavit hlasování | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Finále Muchové se odkládá, v Soulu prší

Finále na tenisovém turnaji v Soulu mezi Karolínou Muchovou a Magdou Linetteovou z Polska nezačne kvůli dešti dřív než v 11:00 SELČ.

Zdroj: ČTK
Další zprávy