Kosovo je součástí Srbska, ale jeho nezávislost už nelze zvrátit, řekl rakouský vicekancléř Strache

ČTK ČTK
12. 2. 2018 19:44
Ostrou kritiku vyvolalo nedělní prohlášení rakouského vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho o Kosovu, samotný politik Svobodné strany Rakouska později svá slova mírnil.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Bělehrad - Rakouský vicekancléř Heinz-Christian Strache vyvolal pobouření, když v rozhovoru pro srbský deník prohlásil, že Kosovo je součástí Srbska. Šéf pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), který se v Bělehradě setkal mimo jiné se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a srbským ministrem zahraničí Ivicou Dačičem, před novináři své prohlášení mírnil s poukazem na to, že Rakousko nezávislost Kosova uznalo, a jde tak o "realitu a fakt".

K rezignaci v pondělí Stracheho vyzval podle agentury APA i šéf sudetských Němců Bernd Posselt, který byl jako europoslanec jedním z vlivných zastánců nezávislosti Kosova na Srbsku.

Strache vyvolal v neděli pozdvižení vyjádřením pro bělehradský deník Politika. "Kosovo je nepochybně součástí Srbska. Uznání Kosova ze strany Rakouska jsme ostře kritizovali, nyní je to skutečnost a už ji nelze změnit," citoval list rakouského politika.

Stracheho mluvčí Martin Glier výrok záhy dementoval, ale agentura APA dnes zjistila, že v německém originále písemně předaných odpovědí se znění zmíněné pasáže doslova shoduje s otištěnou citací.

Samotný Strache při setkání s novináři v Bělehradě zmíněný výrok relativizoval. Pouze prý zdůraznil, že podle srbského práva je Kosovo nadále součástí Srbska. "To jsem konstatoval, ale také jsem konstatoval, že Rakouská republika se rozhodla uznat prohlášení o nezávislosti Kosova," poznamenal Strache. "Realitou a faktem" je podle něj i to, že Srbsko Kosovo nadále považuje za součást Srbska i ve smyslu rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1244.

Na zmíněnou rezoluci z roku 1999 se často odvolávají odpůrci kosovské nezávislosti. Rezoluce po bombardování bývalé Jugoslávie silami NATO stanovila nad Kosovem mezinárodní správu, ale zároveň potvrdila, že tato oblast zůstává součástí Jugoslávie, kterou tehdy tvořily Srbsko a Černá Hora.

O legálnosti vyhlášení nezávislosti Kosova rozhodoval Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) v Haagu, který v červenci 2010 dospěl k závěru, že mezinárodní právo nebylo vyhlášením samostatnosti porušeno.

Rakouská ministryně zahraničí (za FPÖ) Karin Kneisslová ujistila, že rakouské uznání Kosova nelze zpochybňovat. "Je to nezvratná skutečnost, je to tak a nelze to změnit," řekla agentuře APA.

Zároveň však šéfka rakouské diplomacie poukázala na to, že mezinárodněprávní status Kosova není v Evropské unii zcela vyjasněn. Malou zemi, která oslaví v sobotu deset let od vyhlášení nezávislosti, neuznává pět z 28 členských států EU, zdůraznila ministryně.

Její srbský protějšek Dačić Strachemu poděkoval za to, že "svůj postoj ke Kosovu nezměnil" ani poté, co vstoupil do vlády. Kritiku, která se na Stracheho snesla kvůli rozhovoru, prý nechápe. Podle něj stabilitu Balkánu podrývají právě ty státy, které uznaly jednostrannou deklaraci nezávislosti Kosova. Dosud tak učinilo 116 zemí.

Výroky Stracheho kritizovala opozice i někteří evropští politici. Šéf rakouských lidovců (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze v Evropském parlamentu Othmar Karas řekl, že "tento nový útok proti mírovému uspořádání na západním Balkáně" ho šokoval.

Významný politik bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Bernd Posselt dokonce Stracheho vyzval k odstoupení, "protože zjevně opět zpochybnil nezávislost Kosovské republiky". "Takoví lidé jsou trojskými koni (ruského prezidenta Vladimira) Putina v EU", neboť Moskva podle něj učiní vše pro to, aby opět otevřela případ samostatnosti Kosova.

Posselt, který je v Česku známý především jako šéf sudetských Němců, byl dlouhá léta zpravodajem lidovecké frakce Evropského parlamentu pro Kosovo.

 

Právě se děje

Další zprávy