


Pět tisíc dolarů pro každého dospělého Američana. Tak zní mimořádný slib Donalda Trumpa, jehož splnění podmínil vítězstvím republikánů v listopadových volbách do Kongresu. Je ale jeho plán vůbec legální? Kde by na něj prezident vzal peníze? A myslí svůj slib skutečně vážně, nebo jde o pouhou předvolební rétoriku?

Americký prezident ve středu prohlásil, že pokud si republikáni v listopadových volbách udrží kontrolu nad Kongresem, vyplatí každému dospělému občanovi Spojených států jednorázově 5000 dolarů.
Jedinou podmínkou má být to, že lidé peníze utratí přímo v USA. „Nechceme, abyste je jezdili utrácet do Kanady, Číny nebo Německa,“ řekl Trump. Bílý dům však zatím nevysvětlil, jak by plán fungoval v praxi ani jak by stát dodržení podmínky kontroloval.
Plán okamžitě vyvolal kritiku u Trumpových odpůrců, kteří návrh označili za pouhý pokus koupit si přízeň voličů.
„Donald Trump si chce koupit váš hlas za 5000 dolarů z peněz daňových poplatníků,“ napsal kalifornský guvernér Gavin Newsom, který patří k hlavním rivalům prezidenta. Podobně reagoval i demokratický poslanec Dan Goldman, který označil nápad za „korupční a nelegální“.
Americké federální zákony sice zakazují poskytovat peníze s cílem ovlivnit volby, podle právních expertů ale Trumpův návrh tuto definici nemusí nutně naplňovat.
Joan Mahoneyová z University of Southampton se domnívá, že by plán mohl být legální. Rozhodující podle ní je, že peníze by nedostali pouze lidé, kteří podpoří republikány, ale všichni dospělí Američané bez ohledu na to, jak ve volbách hlasovali.
„Na jednu stranu to zní trochu jako úplatek: hlasujte pro republikány a dostanete peníze. To by bylo jednoznačně nezákonné. Na druhou stranu by peníze dostali všichni bez ohledu na to, jak volili,“ uvedla Mahoneyová pro BBC.
Slib se tak podle ní právně podobá spíše běžnému předvolebnímu příslibu snížení daní. Výsledné posouzení by však záviselo na přesném znění zákona.
Ve Spojených státech žije téměř 270 milionů dospělých lidí. Vyplatit každému 5000 dolarů by federální rozpočet stálo přibližně 1,35 bilionu dolarů.
Trump neupřesnil, z čeho by se platby financovaly. O státních výdajích navíc rozhoduje Kongres a není jasné, zda by Bílý dům u zákonodárců uspěl. Objevují se proto pochybnosti o proveditelnosti plánu, obzvlášť v době, kdy roste státní dluh i výdaje spojené s válkou v Íránu.
Viceprezident J. D. Vance nicméně v rozhovoru pro Fox News naznačil, že by se platby mohly financovat z příjmů z cel.
Ty by však na pokrytí Trumpova slibu nestačily. Podle Bipartisan Policy Center vybraly Spojené státy od začátku roku 2025 na clech a spotřebních daních přibližně 475 miliard dolarů. Více než 100 miliard z této částky navíc musel stát vrátit poté, co Nejvyšší soud část cel zrušil.
Server Axios k návrhu poznamenal, že působí spíše jako rétorický trik k mobilizaci voličů než jako seriózní politický záměr. Trumpovi stoupenci však návrh hájí. Republikánský senátor Bernie Moreno například uvedl, že je připraven po volbách předložit návrh zákona, který by vyplacení umožnil.
Nutno však připomenout, že nejde o první podobný slib. V únoru 2025 Trump přišel s myšlenkou vyplatit Američanům „dividendu“ z peněz, které měla vláda ušetřit díky činnosti úřadu DOGE. Tehdy hovořil o částce 5000 dolarů na domácnost.
V listopadu téhož roku pak navrhoval výplatu 2000 dolarů každému Američanovi, která měla být financována z příjmů z cel uvalených na zahraniční zboží. Ani jeden z těchto návrhů se nakonec neuskutečnil.



Jednání se Spojenými státy nemají smysl, prohlásil v pondělí podle íránské tiskové agentury Fars íránský prezident Masúd Pezeškján při setkání s arménským ministrem zahraničí Araratem Mirzojanem.



Španělské Sdružení nájemníků, které už dva týdny organizuje v Madridu demonstrace kvůli bytové krizi, v pondělí oznámilo, že jedná s odbory o vyhlášení generální stávky. Konat by se měla příští měsíc, před předčasnými volbami plánovanými na 29. listopadu, informoval server eldiario.es.



Spojené státy chtějí do konce října uspořádat na technické úrovni třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem o možnostech ukončení války. V neděli to podle agentury AFP prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už na konci září informoval, že USA jako možné dějiště třístranných jednání navrhují Spojené arabské emiráty. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.



Polská policie vyšetřuje případ třiačtyřicetiletého Michala P., jehož podezírá z vraždy šesti starších žen a z loupeže, která vedla k smrti další seniorky. Informovala o tom v pondělí polská média, podle nichž podezřelý obvinění popírá a nespolupracuje s vyšetřovateli. Ti prověřují ještě nevysvětlená úmrtí a seznam obětí by mohl být delší, píše server Wirtualna Polska (WP).



Angličtí fotbalisté v sobotu smetli Chorvaty na jejich půdě 7:0 a v posvátném londýnském Wembley se chystají na úterní odvetu v Lize národů proti Česku. Rekordní výhrou u Jadranu sice Albion vzbudil pořádný děs, nicméně online deník The Athletic vytáhl také téma závislosti na Harrym Kaneovi.