Koronavirus snižuje emise a Austrálie už nehoří. Co by vám o klimatu nemělo uniknout

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
3. 3. 2020 19:57
Hoří ještě Austrálie, nebo se o tom jen nepíše, protože všechny zajímá koronavirus? Máme se pořád bát globálního oteplování, když minulý víkend sněžilo? Možná vás to překvapí, ale vlny veder nezmizely. Extrémní teploty a spalující vedra teď ale panují na jižní polokouli. Server Aktuálně.cz přichází s novým pravidelným přehledem informací o klimatických změnách.
Austrálie po požáru. Ilustrační foto.
Austrálie po požáru. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Ani nový koronavirus nepřehluší celosvětovou klimatickou hrozbu, naopak. Ukázalo se, že s ní poměrně úzce souvisí. Alespoň v Číně, kde dokázal dočasně, ale zato výrazně snížit emise. Čína je největším znečišťovatelem ovzduší na světě, kvůli epidemii koronaviru ale musela pozastavit výrobu v řadě továren a výrazně omezit leteckou dopravu.

Odborný server Carbon Brief zveřejnil analýzu, podle které Čína vyprodukovala za první dva únorové týdny o 25 procent méně skleníkových plynů než minulý rok v tomto období. Peking tím planetu uchránil od 100 milionů tun oxidu uhličitého. To je skoro roční objem skleníkových plynů, které produkuje Česká republika.

Na první pohled se to může zdát jako dobrá zpráva. Ovšem to by se nesměla týkat Číny. Samotný autor zprávy, finský analytik Lauri Myllyvirta, upozorňuje, že se tento stav neudrží, až největší světová ekonomika zase obnoví výrobu.

Připomíná navazující roky po světové ekonomické krizi v roce 2008, během nichž Peking investoval miliardy dolarů do stimulace těch nejvíce znečišťujících sektorů hospodářství, aby ho opět nastartoval. Množství CO2 vypouštěného do atmosféry tím opět navýšil a ztrátu rychle dohnal.

Tímto ale i zdánlivě dobré zprávy z počátku roku končí. Zatímco v Česku prožíváme mírnou zimu, na jižní polokouli se přesunula vlna veder, která Evropu a Spojené státy trápila před několika měsíci. A také tam láme rekordy. Austrálie prožila nejteplejší leden v historii a vůbec nejteplejší noc, jaká kdy byla na planetě naměřená. Na jihu země jednu noc teplota neklesla pod 36,5 stupně Celsia. 

Léto na jižní polokouli

Nezvykle horké léto panuje i na Antarktidě. Argentinští meteorologové naměřili na své vědecké stanici Esperanza na nejsevernějším výběžku kontinentu teplotu 18,3 stupně Celsia. Argentinci tam provádějí měření už od roku 1961, takhle teplý den ale ještě nikdy nezaznamenali. Obvykle teploty mezi říjnem a únorem kolísají mezi minus 10 a minus 40 stupni Celsia.

Jen o pár dní později naměřili tentokrát brazilští meteorologové na Seymourově ostrově, který je součástí Antarktidy, dokonce 20,75 stupně Celsia. Brazilci mají na Antarktidě několik stanic, na kterých posledních 20 let zkoumají dopady klimatické krize na tento kontinent. Za tu dobu zaznamenali, že teploty v oblasti značně kolísají, a to hlavně kvůli jevu zvanému El Niňo a mořským proudům. 

Jenže jsou i místa, která ledové mořské proudy ochladit nedokážou. V chilském městě Porvenir, které leží v ledové Patagonii, v nejjižnější chilské provincii Ohňová země, teplota v jeden lednový den dosáhla 32,5 stupně Celsia. Nikdy předtím meteorologové teplotu přes 30 stupňů na tak vzdáleném jihu nenaměřili.

Průměrné letní teploty se přitom v malém městečku Porvenir, které se nachází v nehostinné a větrné krajině nedaleko Magalhãesova průlivu, pohybují kolem 10 stupňů Celsia.

Extrémní teploty panují v chladné Patagonii i v chilských Andách, kde se už od konce loňského roku šíří lesní požáry.

Austrálie už nehoří, ale…

Ty v Austrálii se už podařilo dostat pod kontrolu. Po pěti měsících obzvláště ničivých sezonních požárů ale přišly tropické lijáky a záplavy. Australané se dostali do začarovaného kruhu, ve kterém natvrdo pociťují, co měnící se klima znamená. Začalo to suchem, pak přišel oheň a nakonec záplavy. A aby toho nebylo málo, každá jedna přírodní katastrofa podle odborníků ještě zhoršila dopady té, která přišla potom.

Začalo to horkým australským jarem před několika měsíci. Vysoké teploty způsobily sucho, ale ohřívala se i atmosféra, takže mraky zadržovaly vláhu déle. Sucho se tím zhoršilo a půda, kterou spálil oheň, pak nedokázala vstřebat vodu, již mraky konečně uvolnily.

Především obyvatelé Nového Jižního Walesu se teď vzpamatovávají už z druhé katastrofy. Pár týdnů poté, co se požáry podařilo dostat pod kontrolu, začalo několik dní v kuse pršet. Jezero Conjola asi 200 kilometrů jižně od Sydney se rozlilo a zaplavilo okolní oblast, jejíž obyvatelé stihli během dvou měsíců prožít peklo lesních požárů i povodní.

Podobné přírodní katastrofy něco stojí. Lidé přicházejí o majetek, farmáři o úrodu, Austrálie o příjmy z turismu. Australská nezisková organizace Klimatická rada vypočítala, že jen ztráty na nemovitém majetku mohou do deseti let dosáhnout 8,8 bilionu korun.

Klima a byznys

Že ohřívající se planeta ohrožuje i byznys, si uvědomují také světoví lídři, kteří se na konci ledna setkali ve švýcarském Davosu na Světovém ekonomickém fóru. Na každoročním zasedání v lyžařském středisku špičky politiky i byznysu tradičně stanovují pět nejdůležitějších témat, která výhledově představují globální rizika. Tentokrát se všechna týkala životního prostředí. 

Za posledních deset let totiž hospodářské ztráty způsobené záplavami, povodněmi, suchem nebo tajfuny výrazně stouply. Za uplynulý rok celkem 409 přírodních katastrof napáchalo ekonomické škody ve výši 5,2 bilionu korun.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Davosu vyzvala šéfy nadnárodních společností, aby podpořili plán nazvaný Evropská zelená dohoda, který Brusel schválil na konci loňského roku.

Kromě těchto výzev a slibů v Davosu zazněl i jeden velkolepý plán. Americký miliardář maďarského původu George Soros se rozhodl poskytnout 22,7 miliardy korun na spuštění projektu, který by vytvořil celosvětovou síť univerzit, jež by měla sloužit jako nástroj boje proti autoritářským režimům a klimatickým změnám. Tyto dva fenomény totiž považuje za největší civilizační hrozby. 

Podobné gesto učinil o něco později šéf společnosti Amazon a nejbohatší člověk planety Jeff Bezos. Vytvořil fond Bezos Earth Fund, kterému poskytne v přepočtu 229 miliard korun. Z něj budou moci čerpat vědci, aktivisté a nevládní organizace, kteří zkoumají klima a snaží se chránit životní prostředí.

 

Právě se děje

Další zprávy