Jestliže má New York přezdívku "město, které nikdy nespí", New Orleansu se říká "velká pohoda". Jenže stejně jako pandemie koronaviru zcela uspala New York, tak i New Orleans musí na svoji značku "Big Easy" nyní zapomenout.
Turistická Francouzská čtvrť je vylidněná, slavnou Bourbon Street, kde zní jinak od soumraku do svítání z barů jazz všech odrůd a kvalit, se teď prohánějí jen hladové krysy.
Jako po hurikánu Katrina, který v létě před patnácti lety zatopil New Orleans, když nevydržely hráze, které město chrání před okolními jezery a řekou Mississippi. I tehdy se život v "Big Easy" zastavil.
Teď se ale místní obávají, že koronavirus může být horší. Jay Owner provozuje v New Orleans pekařství Gracious Bakery. Katrina byla zlá, byl to ovšem jasný úder. "Jako atomová bomba," říká Jay. Koronavirus je prý ale zákeřnější.
"Je to, jako by město dostalo zásah neutronovou zbraní, která vyhladila veškerý život," popsal Jay Owner pro deník Financial Times nejistotu, která doprovází současnou epidemii.
Můžeme jen bezmocně křičet
Na rozdíl od Katriny, kdy byly dopady sice drtivé, ale také jasně viditelné a omezené v čase, nelze teď odhadnout, jak ničivé budou celkové následky koronaviru.
Zavřené bary a restaurace zejí prázdnotou, nemocnice se naopak plní pacienty. Celá Louisiana a New Orleans hlásí obdobné problémy, jako mají jiná nejpostiženější místa USA. Zdravotníci nebojují jen s nemocí, ale také s nedostatkem ochranných prostředků, ventilátorů, lůžek na jednotkách intenzivní péče.
"Po první noční službě, kdy už byli na naší jednotce pouze pacienti s koronavirem, jsem v autě začala bezmocně křičet. Když vám řeknu, že je to jak válečná zóna, tak je to ještě slabé vyjádření," říká sestra z jednotky intenzivní péče z nemocnice Ochsner Medical Center.
"Schází nám všechno. Každý se bojí být v místnosti s nakaženým pacientem příliš dlouho. Jenže pak jste ve stresu z toho, abyste pacienta nezanedbali," uvedla pro zpravodajský web NOLA.com, který pokrývá oblast New Orleans. Žena nechtěla být jmenována, stejný respirátor musí nosit tak dlouho, dokud není "viditelně vlhký nebo špinavý".
Ve středu bylo v Louisianě přes 17 000 potvrzených nakažených a více než 650 mrtvých. Na počet obyvatel jsou to po New Yorku a New Jersey v rámci USA třetí nejhorší čísla.
A při detailnějším pohledu do úrovně okresů je statistika ještě varovnější. Mezi pětadvaceti okresy, které mají ve Spojených státech nejvyšší úmrtnost, je jich třináct v Louisianě.
Tento stát má místo s vůbec největší úmrtností, okres St. John na západním okraji New Orleans. A samotné město je v této statistice v Americe na pátém místě.
Kouzlo a stíny černošského města
Je smutnou ironií, že to, co New Orleans činí výjimečným místem, kam ročně přijede 17 milionů turistů, je i jedním z důvodů, proč má právě tam pandemie koronaviru tak tvrdé dopady.
New Orleans je unikátní svojí černošskou kulturou. Jenže to, co je přímo v turistické čtvrti její výkladní skříní - hudba, místní originální kuchyně a jeden nekonečný večírek -, má dál od centra města daleko stinnější podobu.
Takřka třetina obyvatel New Orleans žije pod hranicí chudoby, což je dvojnásobek amerického průměru. Černoši tvoří v New Orleans 60 procent obyvatelstva, v rámci celé Louisiany je to třetina.
Mezi nakaženými koronavirem v Louisianě ovšem černoši tvoří přes 70 procent všech potvrzených případů. V úmrtnosti je pak jejich zastoupení ještě o něco vyšší.
V chudší černošské populaci USA je obecně větší výskyt cukrovky, obezity, vysokého tlaku, kardiovaskulárních chorob. A teď v epidemii koronaviru se tam více umírá.
Potvrzují to dostupné statistiky i z jiných míst USA - z Bronxu či z předměstí Detroitu. Ovšem právě Louisiana a New Orleans se staly smutnou "výstavní skříní" tohoto problému.
Nedává to smysl? V New Orleans ano…
Podle guvernéra Louisiany Johna Edwardse pandemie teď jen zcela jasně ukázala, jak vážný je tento rozdíl ve zdravotním stavu různých skupin Američanů. A na úterní tiskové konferenci v Bílém domě to nepřímo připustil i prezident Donald Trump.
"Proč je to v černošské komunitě třikrát čtyřikrát horší než mezi jinými lidmi?" řekl Trump k rozdílným dopadům epidemie. "Je to hrozné. Nedává to smysl, ale silně se na to podíváme," dodal.
V New Orleans a Louisianě ovšem nemusí příčinu složitě hledat. "Máme více než spravedlivý podíl obyvatel, kteří jsou komorbidní a kteří jsou v epidemii obzvláště zranitelní," uvedl k tomu guvernér Edwards pro Wall Street Journal.
V hodnocení zdravotního stavu populace je Louisiana podle americké organizace United Health Foundation v USA na předposledním místě, hůře už je na tom jen sousední stát Mississippi.
Jedna smrt po vodě, druhá vzduchem
Světoznámý jazzman Trombone Shorty se vrátil do rodného New Orleans před dvěma týdny z předchozí australské koncertní šňůry s Lennym Kravitzem. Mnozí Shortyho kolegové, hudebníci z New Orleans, ale teď počítají každý zbylý dolar.
"Viděl jsem, že někteří to zkoušejí on-line, snaží se dělat živé koncerty," uvedl Trombone Shorty pro Financial Times den poté, co v New Orleans po nakažení koronavirem zemřela tamní jazzová legenda, pianista Ellis Marsalis.
Trombone Shorty ale věří, že tak jako po Katrině i tentokrát se New Orleans vrátí do své "velké pohody". "Můžete nás milionkrát poslat k zemi, ale my se zase zvedneme. Nepřichází v úvahu, že lidé v New Orleans by to někdy vzdali," upozorňuje.
Jimmy Lewis z chudší černošské čtvrti Lower Ninth Ward, která byla za Katriny celá pod vodou, také věří, že New Orleans to i tentokrát zvládne. Ale bude to těžká zkouška.
"Už jsme byli zaplaveni, teď to jde po suchu. Obojí je plovoucí. Jedno po vodě, druhé vzduchem," vystihl Jimmy Lewis pro deník The Guardian, že sice jiným způsobem, ale s koronavirem přichází obdobné smrtelné nebezpečí, jako v New Orleans zažili před patnácti lety s Katrinou.
