Evropské centrum pro střednědobou předpověď (ECMWF) spustilo v roce 2019 zkušební test, který měl ukázat, nakolik se zhorší kvalita předpovědí počasí, pokud se "vypnou" data poskytovaná senzory dopravních letadel. Nikdo z meteorologů tehdy netušil, že jen o několik měsíců později budou zažívat podobnou situaci, ale už naostro.
Uzemnění většiny dopravních letadel kvůli nemoci covid-19 má nyní podobný efekt: předvídatelnost počasí se snížila o patnáct procent. "Což je opravdu hodně," vysvětluje Radmila Brožková z Českého hydrometeorologického ústavu.
"Poslední informace od aerolinek ukazují, že jen evropské pokrytí senzory dopravních letadel se v následujících měsících sníží o pětašedesát procent a možná i více," dodává programový manažer Evropských národních meteorologických služeb (EUMETNET) Steve Stringer. Celosvětově se pak jedná o dvaačtyřicetiprocentní úbytek dat.
"Čekáme významné omezení dat z amerického vzdušného prostoru, které bude mít dopad na výstupy numerických modelů předpovědního systému," připojuje se Christopher Hill z amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA).
Letecká pozorování či měření jsou v předpovědích počasí podle Radmily Brožkové třetím nejdůležitějším zdrojem meteorologických informací. Významně tak doplňují ty z pozemních meteostanic a balonových sond. Dále se využívají i například data z meteorologických družic ve vesmíru.
Pokud tedy dlouhodobě nebude k dispozici dost kvalitních údajů o stavu atmosféry, nemusí se například podařit předpovědět přesnou dráhu prudké bouře či cyklony.
Místo letadel balony
Letecký provoz má vliv na předpověď počasí, ale funguje to i naopak. Ať už jde o bezpečnost, nebo ekonomický faktor. "Předpověď proudění vzduchu a využití jeho směru umožňuje významné úspory leteckého paliva. Počasí zkrátka ovlivňuje veškerou lidskou činnost, a je proto z mnoha důvodů dobré vědět, jaký bude jeho vývoj," uvádí Brožková pro Aktuálně.cz
To, že důležitá meteorologická data z palubních senzorů dopravních letadel nejsou momentálně k dispozici, ale ještě neznamená úplnou nejistotu v předpovědích, míní letecký meteorolog Petr Dvořák.
"Meteorologické modely nebudou zcela selhávat. Přerušen je ale trend neustálého zlepšování předpovědí počasí. Až dosud byly - i s nemalým přispěním dat z palub dopravních letounů - velmi spolehlivé předpovědi na příštích čtyřiadvacet hodin. Vysoce spolehlivé byly pak předpovědi na tři dny a poměrně uspokojivé na týden. Což se ale teď kvůli razantnímu útlumu leteckého provozu podstatně zhorší a vlastně už zhoršilo. Předpovědi počasí jsou mnohem nevyzpytatelnější," dodává Dvořák.
Evropské centrum pro střednědobou předpověď se proto snaží chybějící letecká meteodata alespoň zčásti nahradit častějším vypouštěním balonových radiosond. "Je zde velký prostor k získávání potřebných dat pro numerické modely, zejména těch o větru," přiznává Lars Isaksen z ECMWF.
I podle Brožkové se evropské země už domlouvají na tom, aby nahradily výpadek leteckého pozorování prostřednictvím balonových radiosondáží.
Meteorologické balony se podle Dvořáka vypouštějí v Česku jen na dvou místech: v Praze a Prostějově. V prvním případě dvakrát a v druhém třikrát denně. "Jde ale o velmi řídký sběr meteodat. Před koronavirem přeletěly nad Českem denně stovky letadel a nad Evropou tisíce. Balony by se tedy musely vypouštět mnohem častěji," míní Dvořák.
Naznačí změnu počasí
Dopravní letouny měří už od startu výškový profil atmosféry. Většinu letu stráví nicméně ve výšce kolem 10 tisíc metrů, což je horní hranice troposféry. "I to má ale velký význam. V těchto hladinách se totiž vyskytují trysková proudění, a pokud v nich dojde k anomáliím teploty a větru, tak se vždy jedná o důležité indikátory změny počasí. Proto jsou pro nás tyto údaje ze senzorů dopravních letadel tolik cenné," vysvětluje Brožková.
Přispěje tedy radikální omezení leteckého provozu alespoň ke zlepšení klimatu? "Výpadek leteckého provozu by musel být mnohem, mnohem delší než jen několik týdnů či měsíců. A i potom bychom nějaké zlepšení zaznamenali až po hodně dlouhé době. Občas zapomínáme, že klima má obrovskou setrvačnost," říká přední český klimatolog Radim Tolasz.
