Koráli vymírají rekordním tempem. Letos zmizela půlka

Jakub Novák
24. 10. 2010 15:13
V takzvaném Korálovém trojúhelníku se kvůli přílivu teplé vody odehrává nevídaná ekologická katastrofa
Území mezi Malajsií, Indonésií a Filipínami se říká Korálový trojúhelník či také mořský Amazonský prales
Území mezi Malajsií, Indonésií a Filipínami se říká Korálový trojúhelník či také mořský Amazonský prales | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Pod hladinou oceánu se letos odehrává nevídaná ekologická katastrofa. Doposud nejrozsáhlejší známé vymírání korálových útesů právě probíhá napříč Indickým oceánem, od Seychelských ostrovů na západě po Sulawesy a Filipíny na východě.

Takzvaný Korálový trojúhelník je místem s největší druhovou bohatostí na světě. Tato oblast mezi Indonésií, Malajsií a Filipínami je proto někdy nazývána mořským "Amazonským pralesem".

Na vymírání korálů upozornilo ve své poslední zprávě australské Centrum pro výzkum korálových útesů ARC.

U některých druhů zmizelo až 80% korálů

Pokrytí korály v regionu se může zmenšit ze současných 50 procent až na deset. Případný návrat na původní úroveň bude trvat roky.

"Je to bezpochyby nejhorší vymírání korálů od roku 1998," říká pracovník centra Andrew Baird. "Doposud uhynulo okolo 80 procent kolonií druhu Acropora a 50 procent kolonií dalších druhů, a to jen od května tohoto roku."

Na vině je teplá voda

V květnu se s přílivem velkého množství velmi teplé vody do východní části Indického oceánu zvedla teplota vody až na 34 °C, což je přibližně o 4 °C více, než je dlouhodobý průměr v oblasti.

To zapůsobilo jako šok na korálové útesy a vedlo ke ztrátě symbiotických řas, které je vyživují. V důsledku toho ztrácí koráli svou barvu, tedy "blednou", a pokud se jim nepodaří získat řasy zpět, hynou hladem.

Vědci jsou přesvědčeni, že za tímto zvyšováním teploty vody stojí globální oteplování vyvolané lidskou činností a že se jedná o jednu z těžkých ran způsobených změnou klimatu, která bude pokračovat, pokud se nepodaří rychle snížit emise oxidu uhličitého ve vzduchu.

Jak si povede australský Velký bariérový útes, bude podle Andrew Bairda jasné po zjištění dopadu přílivu teplejší vody ze severu na přelomu ledna a února příštího roku. V letech 1998 a 2002 bylo postiženo až 40 % útesů.

Úbytek korálů není problémem pouze pro přírodu, ale také životy místních lidí. Korálové útesy v této oblasti živí desítky miliónů lidí. Ti využívají moře jako zdroj živobytí, které tak hraje důležitou úlohu jak v regionální ekonomice, tak při udržování politické stability.

"Například v Acehu na severu Sumatry, kde je blednutí útesů nejvážnější, závisí přežití velké části obyvatel na rybaření a turistickém průmyslu. I když může trvat až dva roky, než některé druhy ryb budou postiženy ztrátou korálového prostředí, úlovky rybářů poklesnou a to v kombinaci s poklesem návštěvnosti potápěčů může mít dlouhodobé důsledky na lokální ekonomiku," varují odborníci ve své zprávě.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy