Koráli vymírají rekordním tempem. Letos zmizela půlka

Jakub Novák
24. 10. 2010 15:13
V takzvaném Korálovém trojúhelníku se kvůli přílivu teplé vody odehrává nevídaná ekologická katastrofa
Území mezi Malajsií, Indonésií a Filipínami se říká Korálový trojúhelník či také mořský Amazonský prales
Území mezi Malajsií, Indonésií a Filipínami se říká Korálový trojúhelník či také mořský Amazonský prales | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Pod hladinou oceánu se letos odehrává nevídaná ekologická katastrofa. Doposud nejrozsáhlejší známé vymírání korálových útesů právě probíhá napříč Indickým oceánem, od Seychelských ostrovů na západě po Sulawesy a Filipíny na východě.

Takzvaný Korálový trojúhelník je místem s největší druhovou bohatostí na světě. Tato oblast mezi Indonésií, Malajsií a Filipínami je proto někdy nazývána mořským "Amazonským pralesem".

Na vymírání korálů upozornilo ve své poslední zprávě australské Centrum pro výzkum korálových útesů ARC.

U některých druhů zmizelo až 80% korálů

Pokrytí korály v regionu se může zmenšit ze současných 50 procent až na deset. Případný návrat na původní úroveň bude trvat roky.

"Je to bezpochyby nejhorší vymírání korálů od roku 1998," říká pracovník centra Andrew Baird. "Doposud uhynulo okolo 80 procent kolonií druhu Acropora a 50 procent kolonií dalších druhů, a to jen od května tohoto roku."

Na vině je teplá voda

V květnu se s přílivem velkého množství velmi teplé vody do východní části Indického oceánu zvedla teplota vody až na 34 °C, což je přibližně o 4 °C více, než je dlouhodobý průměr v oblasti.

To zapůsobilo jako šok na korálové útesy a vedlo ke ztrátě symbiotických řas, které je vyživují. V důsledku toho ztrácí koráli svou barvu, tedy "blednou", a pokud se jim nepodaří získat řasy zpět, hynou hladem.

Vědci jsou přesvědčeni, že za tímto zvyšováním teploty vody stojí globální oteplování vyvolané lidskou činností a že se jedná o jednu z těžkých ran způsobených změnou klimatu, která bude pokračovat, pokud se nepodaří rychle snížit emise oxidu uhličitého ve vzduchu.

Jak si povede australský Velký bariérový útes, bude podle Andrew Bairda jasné po zjištění dopadu přílivu teplejší vody ze severu na přelomu ledna a února příštího roku. V letech 1998 a 2002 bylo postiženo až 40 % útesů.

Úbytek korálů není problémem pouze pro přírodu, ale také životy místních lidí. Korálové útesy v této oblasti živí desítky miliónů lidí. Ti využívají moře jako zdroj živobytí, které tak hraje důležitou úlohu jak v regionální ekonomice, tak při udržování politické stability.

"Například v Acehu na severu Sumatry, kde je blednutí útesů nejvážnější, závisí přežití velké části obyvatel na rybaření a turistickém průmyslu. I když může trvat až dva roky, než některé druhy ryb budou postiženy ztrátou korálového prostředí, úlovky rybářů poklesnou a to v kombinaci s poklesem návštěvnosti potápěčů může mít dlouhodobé důsledky na lokální ekonomiku," varují odborníci ve své zprávě.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Lékařské fakultě Ostravské univerzity hrozí, že bude bez akreditace

Hodnotící komise Národního akreditačního úřadu nedoporučuje schválení akreditace studijního programu Všeobecného lékařství pro Lékařskou fakultu Ostravské univerzity. Jde sice zatím pouze o návrh, nikoli rozhodnutí, ale přesto není jisté, jestli program Všeobecné lékařství bude moci fakulta letos pro uchazeče otevřít. V reakci na rozhodnutí to sdělil rektor Jan Lata.

Návrh hodnotící komise úřadu univerzita obdržela v pondělí. "Byť jde o návrh a nikoli o definitivní rozhodnutí, není to pro Lékařskou fakultu ani pro univerzitu příjemná situace. Věříme, že Rada Národního akreditačního úřadu zohlední stoupající kvalitu jak v oblasti personálního obsazení, tak v oblasti vědy a výzkumu, která se na fakultě v posledních letech odehrála a fakulta akreditaci obdrží," uvedl Lata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy