Česko je vojenskou křižovatkou Evropy. Jen se o tom neví

Jan Gazdík Jan Gazdík
27. 3. 2015 13:30
Českem pravidelně projíždějí jak vojáci sousedních zemí, tak Američané, vojáci z Beneluxu, Pobaltí, Skandinávie či Francie. Nikdo proti tomu neprotestuje.
Americký konvoj na zastávce v Pobaltí.
Americký konvoj na zastávce v Pobaltí. | Foto: Reuters

Praha/Plzeň/Münster/Varšava - Německými vesnicemi projíždějí několikrát ročně kolony obrněnců českých výsadkářů. Nikdo z místních na ně nepokřikuje, že nemají v Německu co pohledávat.

Nestaví se tam ani zábrany - o nichž mluví odpůrci průjezdu amerického konvoje Českem - či barikády, které by českým vojákům komplikovaly plány jejich manévrů.

"Němci jsou v pohodě i tehdy, když občas zaviníme drobnou dopravní nehodu. Své členství v NATO berou jako nutný a potřebný fakt, s nímž bývají spojeny podobné obtíže či nepříjemnosti," vysvětluje velitel elitní brigády rychlého nasazení Miroslav Hlaváč.

Se svými vojáky či štábem brigády tráví plukovník v Německu na manévrech málem více času než v Česku. Za léta společných cvičení u našich západních sousedů se nesetkal s nejmenšími projevy nevraživosti. Ani při tankování na benzinových pumpách, ani v obchodech. Všude tam se Češi pohybují v maskovaných polních uniformách a v červených baretech.

"Tu a tam nás místní zastaví a zvědavě se ptají, odkud jsme, jak dlouho se zdržíme a co v Německu vlastně pohledáváme. A téměř vždy dodají: 'Hele, Češi! No tak vám přejeme vše dobré.' Kolikrát křižujeme s konvojem celým Německem, aniž bychom někomu vadili," líčí plukovník.

Pro vojáky Bundeswehru, ale i americké jednotky se základnami v Německu jsou prý Češi při společných manévrech žádanými a respektovanými partnery. I kvůli jejich mnohaletým zkušenostem z Afghánistánu, Iráku či Balkánu.

Poláci, zvykejte si

Česká republika je již 16 let členem Severoatlantické aliance. Za tu dobu se její území stalo frekventovanou křižovatkou aliančních spojeneckých jednotek.

Stejně jako již zmíněné Německo anebo třeba Polsko.

Tomasz Siemoniak, polský ministr obrany, to podle zpravodaje České televize v Polsku Josefa Pazderky řekl jasně: "Jen letos bude na našem území cvičit kolem 10 000 aliančních vojáků. Takže si zvykejme na pohled na americké vojáky, kteří se přesouvají Polskem."

"Nikoho z Poláků přitom ani nenapadne, aby přítomnost spojenců považoval - tak jako například čeští komunisté - za nezákonnou," připomíná reportér.

Navíc - víkendový přesun 2. pluku americké kavalérie je ve srovnání s podobnými akcemi spojenců na území Česka (a dokonce i českých vojáků v zahraničí) podle oslovených stratégů sice významnou, nicméně vojensky zanedbatelnou operací.

"Přesuny mnohem většího rozsahu souvisely například jen v loňském roce s výcvikem armád ostatních členských států NATO. Ať již šlo o jejich tranzit přes území Česka, anebo přímo trénink v tuzemských armádních prostorech," vysvětluje podplukovník Jan Šulc z generálního štábu.

Češi by měli zkusit žít v Lotyšsku

K největším vojenským akcím podobného charakteru loni patřily přesuny belgických armádních jednotek na manévry v jihočeském výcvikovém prostoru Boletice anebo Nizozemců na karlovarské cvičiště Hradiště.

Českem projížděli jak vojáci sousedních zemí (Německo, Rakousko, Slovensko či Polsko), tak třeba Američané, Dáni, Francouzi, Chorvaté, Italové, Estonci, Litevci, Lotyši, Maďaři, Norové nebo Slovinci.

Mnohem menší Dragounská jízda (Dragoon Ride) budí v Česku podstatně větší emoce. Američané totiž dávají zároveň veřejně najevo, že své evropské spojence, pokud budou ohroženi, nenechají na holičkách.

"Češi by si měli na chvíli zkusit žít v Lotyšsku a zažít to, co znamenají provokace. Třeba když Rusko pořádá u našich hranic cvičení se čtyřiceti tisíci vojáky," řekl nedávno lotyšský ministr obrany Raimonds Vejonis.

Chvíle pro zbabělce

Vlna odporu, která se v Česku - na rozdíl například od už zmiňovaného Polska - proti konvoji zvedla, má podle odborníků několik vysvětlení.

Jedno z nich uvádí psycholog Daniel Štrobl. Moskva podle něj na Západě tradičně podporuje (i finančně) hnutí, která vystupují proti válce. "A dělá to dosud i v Česku. Prostě nás považuje za sféru svého vlivu, takže se - a ne bez výsledků - pokouší ovlivnit zdejší veřejné mínění. Týká se to i přejezdu amerických dragounů," upozorňuje Štrobl.

Propagandističtí stratégové Moskvy si podle psychologa dobře uvědomují, že například s Poláky jejich taktika ani nehne. A tak to velmi profesionálně zkoušejí v Česku, Maďarsku, Slovensku anebo na Kypru.

"A pak je tu skupina lidí, jejíž členové se i v běžném lidském kontaktu projevují jako zbabělci: neřeknou si o zvýšení platu, nechají se okolím šikanovat... Svojí zbabělost však o to urputněji a hlasitěji - za přihlížení mlčící většiny - 'smývají' v davu při podobných protestech. Takže američtí vojáci jsou pro ně jen zástupným symbolem," analyzuje expert možné motivy chystaných protestů.

Kritici konvoje jsou v menšině

Statistiky ale říkají, že kritici konvoje jsou i v Česku v menšině. Podle posledního výzkumu agentury STEM pro ČT s přesunem 2. pluku americké kavalerie souhlasí 82 procent Čechů.

"Naše expozice a muzea navštívilo jen loni přes tři sta tisíc lidí a jejich počty měsíc od měsíce rostou. Normální Češi se chovají jinak. Ti nebudou Američanům spílat či blokovat jejich kolony," tvrdí i šéf Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.  "Pokud je mi známo, tak třeba na Vyškovsku, v Praze či v Plzni - tam obzvlášť - budou Američany vítat anebo se na ně přijdou alespoň podívat. Názory těchto lidí ale některá média, na rozdíl od křiklounů, moc nezajímají."

Třeba do Plzně, kterou před 70 lety osvobodili od nacistů Američané, se podle ředitele Muzea na demarkační linii v Rokycanech Františka Kocha sjedou lidé z celé republiky. "Vždyť patříme s Američany do jedné party, která se k nám chovala vždy slušně. Bez jejich podpory by koneckonců nevzniklo ani Československo," připomíná Koch.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nedostal z Hradu pozvánku na 28. října

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zatím nedostal pozvánku na slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě 28. října. Pozvání nedostal ani loni. Nejvyšší žalobce se zhruba před dvěma lety odmítl dostavit na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem v době, kdy státní zastupitelství dohlíželo na vyšetřování kauzy v Lesní správě Lány.

"Od té doby, kdy pan nejvyšší státní zástupce odmítl schůzku s panem prezidentem za situace, kdy bylo Nejvyšší státní zastupitelství činné v kauze Lesní správy Lány, pan nejvyšší státní zástupce žádné pozvání na Hrad nedostal a s žádným už ani nepočítá," řekl tehdy mluvčí nejvyššího žalobce Petr Malý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy