Tažení Číny proti vzpurným územím: Za "zneuctění" hymny vězení, Ujguři na převýchově

Jana Václavíková Jana Václavíková
11. 1. 2019 15:58
Už několik let se hongkongští fotbaloví fanoušci při zvuku své hymny otáčí zády, bučí nebo drží transparenty na podporu nezávislosti města. Hymna, která při jejich sportovních zápasech zní, je totiž čínská, což se fanouškům požadujícím nezávislost nelíbí. Tamní poslanci nyní přišli s návrhem zákona, který by měl jejich chování trestat. Je to jen součást tažení Číny proti "neposlušným" územím, která se stupňují s nástupem Si Ťin-pchinga do prezidentské funkce.
Hongkongské a čínské vlajky.
Hongkongské a čínské vlajky. | Foto: Reuters

Poslanci jej představili ve středu a podle oficiálního vyjádření Patricka Nipa, tajemníka pro ústavní a pevninské záležitosti v Hongkongu, má zákon "uchovat důstojnost národní hymny a promovat respekt". Cituje ho hongkongský deník South China Morning Post.

Za porušení by pachatelům hrozilo až tříleté vězení a pokuta ve výši až 140 tisíc korun. Zákon dále navrhuje zařazení čínské hymny do osnov základních škol. V návrhu se ovšem nepíše, jaký trest školám hrozí, pokud se pravidlem odmítnou řídit.

Naopak možnost odmítnout zřejmě nebudou mít poslanci, soudci a úředníci, kteří před vstupem do úřadu skládají přísahu. U ní by do budoucna měla hrát čínská hymna. Pokud to někdo odmítne, je možné, že nebude moci vstoupit do funkce.

"Pokud zvolení zákonodárci oznámí před událostí, že se nezúčastní z politického přesvědčení, tak ten, komu budou přísahat, sám určí, jestli byl jejich slib platný," citoval deník Patricka Nipa.

Stejný zákon týkající se zesměšňování čínské hymny byl přijat v pevninské Číně již na podzim 2017. O tom, jak vážně čínská vláda zákon myslí, se mohla přesvědčit 21letá hvězda přímých přenosů s miliony diváků, která hymnu "zesměšnila" gesty, jimiž napodobovala pohyby dirigenta.

Číňanka strávila ve vězení pět dní a musela vydat veřejnou omluvu. V ní oznámila, že s přímými přenosy končí a všechna její videa byla provozovatelem sítě smazána. O případu informoval server Hong Kong Free Press.

Vláda jedné strany dobývá vzpurná území

Toto opatření není prvním, které zvyšuje vliv pevninské Číny v Hongkongu. Ačkoliv má být nezávislost města na Pekingu garantována do roku 2047, kroky po nástupu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga naznačují, že se čínský vliv v oblasti stupňuje.

V roce 2016 a 2017 přišlo o posty šest členů parlamentu, kteří podporovali nezávislost města. Oficiálně z důvodu záměrně špatné přísahy při uvedení do funkce. Tím, že byli odvoláni, ztratila demokratická část parlamentu většinu a přišla o možnost vetovat zákony, které by nezávislost Hongkongu omezovaly.

Jejich odvolání mělo vliv i na zákaz malé politické strany, která usilovala o osamostatnění Hongkongu. "Nemůžu ignorovat fakt, že Hongkongská národní strana opakovaně prohlašovala, že využije všech metod, včetně násilných, a zároveň vyzývala své podporovatele k použití sil," uvedl podle deníku New York Times ministr bezpečnosti John Lee.

Pod tlakem ze strany Pekingu je i Tchaj-wan, víceméně nezávislý ostrov s demokratickou vládou usilující o mezinárodní uznání. V tom mu brání přesvědčení Číny, že ostrov je další z provincií pevninské Číny. Tento status nehodlá Tchaj-wan přijmout, jak naznačila i prezidentka Cchaj Jing-wen v novoročním projevu.

"Nezávislost Tchaj-wanu může vést jen do slepé uličky," varoval pak čínský prezident Si Ťin-pching v novoročním projevu. "Čína musí být sjednocena a stane se tak," dodal.

Sporné Jihočínské moře

Čína si klade územní nároky také na ostrovy v Jihočínském moři, o které se pře s Tchaj-wanem, Vietnamem, Filipínami, Malajsií a Brunejí. Přestože spory nebyly vyřešeny, zvětšuje Peking svou vojenskou přítomnost na místě.

Čína staví na ostrovech - někdy i uměle vybudovaných - základny, o kterých se odborníci domnívají, že mají vojenský charakter. Zároveň americká tajná služba loni varovala, že čínská armáda umístila na ostrovy protiletadlové rakety.

Snahy o zvětšení vlivu Číny sahají daleko do minulosti. V letošním roce Čína "oslaví" 70 let od potlačení tibetského povstání protestujících proti čínskému komunistickému režimu. Při povstání přišlo o život 86 tisíc Tibeťanů, další včetně Dalajlámy uprchli za hranice.

S potlačováním svobody se potýká i autonomní provincie Sin-ťiang, kde žijí muslimští Ujguři. Zatím nejradikálnější zákrok proti nim podnikla pekingská vláda v minulém roce, kdy je začala posílat do převýchovných táborů. Oficiálním důvodem je zabránění extremismu. V převýchovných táborech, kde Ujguři například slibují věrnost komunistické straně, je zavřeno přes milion lidí.

Video: Naši politici zradili demokracii, Rusko je proti Číně svobodná země, říká Etzler

Česká republika stojí na demokratických principech a dopis čtyř ústavních činitelů Číně byl zradou těchto principů a české ústavy, říká Tomáš Etzler. | Video: DVTV, Filip Horký
 

Právě se děje

před 15 minutami

Nejvyšší soud se zastal Somálky v kauze s hidžábem. Zákaz neměl legitimní cíl

Nejvyšší soud se zastal somálské dívky, která chtěla na střední zdravotnické škole v Česku nosit hidžáb. Zákaz muslimského šátku při teoretické výuce nemá žádný legitimní cíl. Česká republika musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat či naopak bezdůvodně zvýhodňovat některý z náboženských směrů, rozhodl Nejvyšší soud. Verdikt je dostupný na elektronické úřední desce.

Hidžáb je šátek, kterým si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena. Ayan Jamaal Ahmednuurová tvrdila, že pražskou Střední zdravotnickou školu opustila poté, co ji ředitelka při zahájení školního roku v září 2013 vyzvala, aby si sundala hidžáb i na teoretickou výuku. Původně prý byly domluvené na tom, že šátek bude odkládat pouze při ošetřovatelské praxi.

Dívka se prostřednictvím žaloby domáhala omluvy a 60 tisíc korun. U Obvodního soudu pro Prahu 10 ani Městského soudu v Praze neuspěla. Nyní se musí obvodní soud případem zabývat znovu, bude vázaný právním názorem Nejvyššího soudu.

před 1 hodinou

Čína zruší cla na část sóji a vepřového dovážených z USA

Čína zruší cla na část sóji a vepřového dovážených ze Spojených států. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí, podrobnosti ani konkrétní množství ale podle agentury Reuters nesdělilo. Osvobození od cel se bude přiznávat na základě žádostí jednotlivých firem. Peking zavedl 25procentní cla na americkou sóju a vepřové loni v červenci jako odvetné opatření za cla, která předtím na jeho zboží uvalil Washington.

Krok čínské vlády přichází uprostřed americko-čínských jednání o první fázi obchodní dohody nebo o přechodné obchodní dohodě, která by měla zmírnit obchodní válku mezi oběma největšími ekonomikami světa. Obchodní válka trvá už 17 měsíců a zrušení cel zavedených za jejího trvání představuje klíčový bod jednání.

Rozhodnutí čínské vlády je dobrou zprávou pro americké zemědělce, kteří tvoří klíčovou voličskou skupinu prezidenta Donalda Trumpa i Republikánské strany. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy