Kontaminovaná voda z Fukušimy unikla z budovy 2. bloku

Zahraničí Zahraničí
28. 3. 2011 14:53
Radiace se zatím šíří oceánem i japonskou pevninou
Zaměstnanci druhého bloku elektrárny ve Fukušimě
Zaměstnanci druhého bloku elektrárny ve Fukušimě | Foto: Reuters

Tokio  -  Situace v poškozené jaderné elektrárně Fukušima je i nadále kritická. Radiace se šíří do oceánu i na pevninu.

Navíc stále není jasné, odkud vlastně uniká.

V pondělí odpoledne byla vůbec poprvé objevena kontaminovaná voda také mimo komplex druhého bloku - v podzemním tunelu, kterým jsou k prostoru s turbínami vedeny kabely.

Únik ozářené vody mimo komplex jednoho z bloků podle zpravodaje BBC Marka Worthingtona svědčí o tom, že Japonci stále nemají jadernou havárii ve Fukušimě pod kontrolou. Kromě vody je navíc kontaminováno i ovzduší v okolí tunelu.

Jak a proč voda z druhého bloku unikla, obsluha elektrárny netuší. Naměřené hodnoty odpovídají tisíci millisievertů za hodinu. V přírodě se přitom hodnota přirozené radiace pohybuje kolem dvou millisievertů za rok.

Podle mluvčího elektrárenské společnosti TEPCO Kaory Jošidy je tlak v hlavních kontejnerech stabilní, což svědčí o tom, že roztavení mohlo být jen částečné. Na nejhorší tedy zatím nedošlo.

Poslední měření ale ukazují, že se radioaktivita v neděli dostala o dalších 1,6 kilometru dále do oceánu, což podle Japonské agentury pro jadernou bezpečnost (NISA) může znamenat, že ozářená voda prosakuje přímo do oceánu.

Nedělní poplach byl falešný

Nedělní zprávy o tom, že záření v druhém bloku elektrárny překročilo desetmilionkrát normu, se naštěstí ukázala jako mylná. Provozovatel elektrárny firma TEPCO ještě v neděli odpoledne oznámil, že při měření došlo k omylu a hladina radiace je "pouze" stotisíckrát nad normálem.

Ještě v pátek hodnota radioaktivního jódu 131 ve vzorcích odebraných zhruba 330 metrů od pobřeží u elektrárny překračovala bezpečnostní limit "jen" 1250krát, v úterý dokonce jen 125krát.

Z třetího bloku elektrárny se začal valit černý kouř.
Z třetího bloku elektrárny se začal valit černý kouř. | Foto: Reuters

Současné hodnoty už však představují pro techniky v elektrárně vážný problém. "Je ve skutečnosti nemožné tam pracovat, lidé mohou v tomto prostředí zůstat jen několik minut. Není jasné, jak dlouho zabere, než dostanou situaci pod kontrolu," varoval pro agenturu Reuters švédský expert na jaderné havárie Robert Finck.

Firma Tepco se postupně pokouší odčerpat zamořenou vodu ze všech čtyř energobloků elektrárny Fukušima 1. Tato voda totiž brání dalšímu postupu sanačních prací a způsobila již ozáření desítky pracovníků. Problém je v tom, že technici zatím nemají kam radioaktivní vodu odčerpávat. 

"Podařilo se nám dosáhnout alespoň toho, že se situace nehorší. Vývoj ale není plynulý. Očekávali jsme komplikace a ty nastaly. Kontaminovaná voda je jednou z nich," řekl tajemník japonské vlády Jukio Edano novinářům v neděli večer.

Další tsunami zatím nepřišla

Kromě radiace Japonce v pondělí vyděsilo i varování před další vlnou tsunami. Poplach byl vyhlášen po dalších následných otřesech, které zasáhly východní pobřeží Japonska. Otřesy tentokrát dosáhly síly 6,5 stupně Richterovy škály a krátce poté bylo vyhlášeno varování před až půlmetrovou vlnou tsunami. Nakonec ale nebyly hlášeny žádné oběti ani škody.

Ničivé zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály a následná ničivá tsunami zasáhly Japonsko 11. března. Přírodní katastrofa už si vyžádala 10 804 obětí a přes 16 tisíc lidí je podle úřadů stále pohřešováno. 

Na 190 tisíc Japonců stále přebývá v provizorních přístřešcích. V postižených prefekturách navíc docházejí základní potraviny, voda, léky i pohonné hmoty.

 

Právě se děje

Aktualizováno teď

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy