Leopold II. vládl takzvanému Svobodnému státu Kongo v letech 1885 až 1909, kolonie byla jeho soukromým vlastnictvím. Miliony domorodců zahynuly nebo byly zmrzačeny v důsledku otrocké práce, kterou musely vykonávat při těžbě nerostných surovin či sběru kaučuku a slonoviny.
Minulý pátek brzy ráno tak dav strhl sochu Leopolda II. v bruselské čtvrti Auderghem. Několik dalších soch v Belgii lidé pomalovali kritickými nápisy nebo polili rudou barvou, která má představovat krev. Vše je reakcí na dění ve Spojených státech i jinde ve světě, kde lidé poškozují sochy související s rasismem.
O víkendu však v Belgii přišla odmítavá reakce, a to ze samotné královské rodiny. Od prince Laurenta, bratra nynějšího krále Philipa.
"Leopold v Kongu nikdy nebyl. Proto nechápu, jak mu někdo může připisovat utrpení tamních lidí," řekl pro novináře z belgické mediální skupiny Sudpresse. Prohlášení je neobvyklé, protože královská rodina politické záležitosti v Belgii nekomentuje.
"Belgické Kongo, dnes Demokratická republika Kongo, bylo na rozdíl od ostatních kolonií osobním majetkem krále Leopolda. Bylo by tedy velmi naivní si myslet, že o zvěrstvech, která se v Kongu odehrávala, král vůbec nevěděl. Předpokládám, že nedostával přesné zprávy o počtu zabitých Konžanů, ale o tom, co se v Kongu bude dít, rozhodoval přímo on," říká k tomu afrikanista Vojtěch Šmolík, který působí na Univerzitě Hradec Králové.
"Pokud tedy belgický princ tvrdí, že Leopold o celé situaci nevěděl, naznačuje tím, že Leopold nebyl dobrý vládce. V Kongu pod jeho správou přišlo o život brutálním způsobem na 10 milionů lidí, a není tedy možné, aby o tom král neměl žádné informace," dodává pro Aktuálně.cz.
Šmolík také připomíná praktiky vojáků Leopoldovy soukromé armády Force Publique. "Měli nařízeno, že žádná kulka nesmí padnout vedle, a tak za každou kulku museli přinést na důkaz smrti dané osoby její ruku. Leopold II. a jeho vláda navíc později i upláceli novináře, aby o situaci v Kongu nepsali, když se tyto informace začaly dostávat na povrch. Sám král pak nechal spálit celý archiv, který informace o Kongu sbíral," dodává.
Socha i přímo v Kongu
Zbourání Leopoldovy sochy se kromě prince Laurenta nelíbí ani starostovi čtvrti Auderghem Didieru Gosuinovi. "Toto není způsob, jakým uplatňujeme demokracii. Tímto způsobem nezměníme historii a nedostaneme ji tam, kde bychom ji chtěli mít," řekl starosta rozhlasové stanici RTBF.
Leopoldovu sochu ve městě Mons úřady raději samy převezly do skladu. Na sociálních sítích někteří Belgičané žádají odstranění monarchovy sochy i z areálů známé katolické univerzity v Lovani.
Přímo v Kinshase, hlavním městě Demokratické republiky Kongo, stojí Leopoldova jezdecká socha ve veřejnosti nepřístupné zahradě prezidentského paláce. Nikdo však nevolá po jejím zbourání a ani nepokoje, vyvolané smrtí George Floyda, africkou zemi nezasáhly.
"Socha Leopolda II. je součástí naší historie a paměti. Je to připomínka také pro naše děti a potomky," uvedl pro agenturu AFP správce sbírek konžského Národního muzea v Kinshase Jose Batekele.
Důležitá symbolika
"Konžané si stále uvědomují historickou křivdu, kterou na nich kolonizátoři spáchali, to z té společnosti jen tak nevymizí. Na druhé straně je pravda, že Kongo si od získání nezávislosti prošlo dvěma velkými válkami a v konfliktním stavu zůstalo až dodnes. Každodenních starostí mají místní opravdu hodně," říká Šmolík.
"Symbolika je pro ně ale obecně důležitá a v odstranění Leopoldovy sochy určitě uvidí významný krok vzdělanější vrstva obyvatel a zcela jistě také množství Konžanů žijících přímo v Belgii," dodává.
Brutální zacházení s místními obyvateli v Kongu vyvolalo protesty ještě za života Leopolda II. Svědectví z Konga publikoval britský novinář Edmund Morel, do kampaně proti otrokářství se zapojili například spisovatelé Mark Twain a Arthur Conan Doyle nebo William Cadbury, majitel stejnojmenných čokoládoven. Joseph Conrad zasadil do Konga na konci 19. století svůj slavný román Srdce temnoty.
