Zapálené auto, rvačky a zabavené zbraně. Konflikt Turků s Kurdy se přelévá do Německa

Martin Novák Martin Novák
23. 10. 2019 15:15
Německá policie je ve střehu kvůli ofenzivě, kterou Turecko 9. října zahájilo proti Kurdům v Sýrii. Německo má velkou komunitu Turků a Kurdů, stejně tak i dlouhou historii střetů mezi příslušníky obou komunit v německých městech.
Německá policie, ilustrační foto.
Německá policie, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Zhruba 2,5 milionu lidí pocházejících z Turecka nyní žije v Německu. Z toho více než půl milionu má kurdské kořeny.

Zatím nedošlo k žádnému žhářskému útoku na turecké kulturní centrum, turecký konzulát nebo jakoukoliv budovu spojenou s Ankarou. Policie ale musela řešit několik závažných konfliktů, které propukly kvůli událostem na severu Sýrie.

Zasahovala při rvačce ve městě Herne v Porúří, kde zabavila několik zbraní. Pět lidí bylo zraněno, včetně jednoho policisty. Potyčky se strhly také v sobotu v Bielefeldu v Dolním Sasku. Auto patřící tureckému diplomatickému sboru neznámý útočník podpálil v Berlíně, skupina Kurdů napadla turecký obchod v Norimberku.

Naopak s obavami očekávaná sobotní demonstrace Kurdů v Kolíně nad Rýnem, které se zúčastnilo patnáct tisíc lidí, se obešla bez násilí. Na tuto sobotu Kurdové chystají ve městě další demonstrace.

"Upřímně řečeno, sedíme v Německu na sudu s prachem. Jsou obavy, že boje v Sýrii přerostou v násilí v německých ulicích a také že přijde další vlna uprchlíků ze Sýrie," řekl v televizi ZD profesor Burak Copur, který působí jako politolog a expert na turecké dějiny na univerzitě v Duisburgu.

Turecký velvyslanec v Berlíně vyzval komunitu ke klidu. Rovněž některé kurdské organizace v zemi vyzývají své sympatizanty, aby se neuchylovali k násilným akcím.

Zpravodaj agentury Reuters píše z Berlína, že i v metropoli je v přistěhovaleckých čtvrtích, jako jsou Kreuzberg nebo Neukölln, napjatá atmosféra. Názor na invazi jednoznačně rozděluje etnické Turky a Kurdy.

I někteří Turci ofenzivu odmítají a kritizují Recepa Erdogana, ale příliš svůj názor nestavějí na odiv, aby se nedostali do problémů se zastánci tureckého prezidenta. Když měl loni Erdogan v září přijet do Berlína, organizátoři protestní demonstrace vystupovali na internetu anonymně.

Reportér Aktuálně.cz a autor tohoto textu se sešel s jedním z nich v berlínské kavárně, ale nemohl ho vyfotografovat ani zveřejnit jméno. Muž měl obavy z odvety Erdoganových příznivců v Německu.

"Řekl bych, že tak třicet procent německých Turků je proti Erdoganovi. Ale neříkají to nahlas, aby nebyli označeni za zrádce," uvedl pro Reuters Kazim Erdogan, který v Berlíně pracuje pro charitu, pomáhající v integraci uprchlíků.

"Většina Němců nemá ráda Erdogana bez ohledu na to, co udělá. Proto by bylo lepší, kdyby nechali Turecko na pokoji," uvedla v rozhovoru pro Reuters pětačtyřicetiletá Handan Bucaková z Berlína.

Německá policie ale zasahuje i proti kurdským radikálům. Loni v červnu provedla razii a domovní prohlídky na severu Berlína proti organizaci Civaka Azad, kterou úřady označují za extremistickou a podněcující násilí.

Vlna turecko-kurdského násilí zasáhla Německo silně v polovině 90. let. Tehdy eskalovala na jihovýchodě Turecka válka, kterou vedla armáda proti povstalcům ze Strany kurdských pracujících (PKK).

Zejména v Severním Porýní-Vestfálsku, kde je velká koncentrace Kurdů, se odehrály rvačky a přestřelky. U Kolína nad Rýnem Kurdové v roce 1994 zablokovali dálnici a turecké obchody a diplomatická zastoupení se staly terčem pumových útoků.

Podívejte se na záběry ze severu Sýrie, kde turecká armáda zaútočila na Kurdy:

Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 5 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 5 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 5 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy