


Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu řekl, že se konflikt na Ukrajině chýlí ke konci, uvedla ruská státní agentura TASS. Na otázku novinářů, zda je ochoten vést rozhovory s evropskými zeměmi, uvedl, že preferovanou postavou je pro něj bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.

"Myslím, že tato záležitost se chýlí ke konci," řekl Putin novinářům o válce na Ukrajině. Putin hovořil v Kremlu poté, co Rusko uspořádalo oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce.
Putin dále uvedl, že věří, že Rusko nakonec normalizuje vztahy s mnoha západními zeměmi. "Nakonec vztahy s mnoha zeměmi, které se nyní snaží vztahy s námi démonizovat, obnovíme. Čím dříve se tak stane, tím lépe – jak pro nás, tak v tomto případě i pro evropské země," řekl novinářům.
Deník Financial Times ve čtvrtek informoval, že se lídři Evropské unie připravují na potenciální rozhovory s Moskvou.
Ruský prezident také oznámil, že je připraven se setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Učinil tak v reakci na vzkaz, který mu od Zelenského předal slovenský premiér Robert Fico. Jednání však Putin podmínil dosažením trvalé mírové dohody.

"Předal jsem ruskému prezidentovi vzkaz od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten mi v pondělí v Arménii při našem osobním setkání řekl, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem v jakémkoli formátu," uvedl Fico ve vystoupení při návratu z Moskvy, kam letěl na oslavy Dne vítězství.
Podle Fica se opět ukázalo, že nevést s Ruskem dialog je obrovskou chybou. "Odmítám novou železnou oponu mezi EU a Ruskem, máme zájem o standardní, přátelské a vzájemně výhodné vztahy s touto světovou velmocí," uvedl Fico, který naopak kritizoval některé evropské státy, které mu nepovolily přelet při cestě do Moskvy.
Za "ideologicky orientovaný a škodlivý" pak Fico označil úmysl Evropské komise snížit na nulu nákupy ropy a plynu z Ruska, což podle slovenského premiéra povede k závislosti na dodávkách z USA a růstu cen.
Fico byl jediným premiérem či prezidentem státu EU, který přijel na sobotní oslavy v Moskvě. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil.

K Putinově návrhu na jednání s někdejším sociálnědemokratickým kancléřem Schröderem agentura DPA poznamenala, že je považován za Putinova blízkého přítele. V Německu je vnímán značně kontroverzně, po odchodu z vrcholné politiky působil mimo jiné ve společnostech Nord Stream 2 a Rosněfť a ucházel se také o členství v dozorčí radě Gazpromu. Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu neodsoudil Moskvu za vojenskou agresi, kritizoval protiruské sankce a odmítal odejít z funkcí v ruských státních podnicích.



Mezinárodní agentura pro atomovou energii v pátek ráno oznámila, že kvůli nutným opravám vyjednala dočasné příměří mezi Moskvou a Kyjevem u Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny. Nicméně šéf ruské státní jaderné korporace Rosatom Alexej Lichačev odpoledne podle agentur obvinil Ukrajinu z porušení příměří a zranění tří techniků při útoku dronem. Ukrajina se k obvinění dosud nevyjádřila.



Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS.



Americký viceprezident J. D. Vance na sociální síti X označil za tragickou a pobuřující vraždu 18letého studenta Henryho Nowaka v Británii. Mladík by podle něj byl nyní naživu, kdyby se několik posledních generací evropských elit postavilo migraci. Incident z loňského prosince v posledních dnech otřásá Británií poté, co byl zveřejněn videozáznam policejního zásahu.



Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v pátek kvůli úniku vzduchu z ruského modulu dostala pokyn ukrýt se v kosmických lodích a připravit se na možnou evakuaci, Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) později poplach ukončil a povolil astronautům návrat do orbitálního komplexu. Ruští kosmonauté se únik pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila.



Britský soud v pátek uložil 52letému Paulu Quinnovi 21 let vězení za znásilnění, kterého se dopustil v roce 2003 a za které byl neprávem odsouzen jiný muž na doživotí. Případ se považuje za jeden z nejzávažnějších justičních omylů v Británii, napsala agentura AP a web stanice BBC.